Reklama

Reklama

Jeden z příběhů známého cyklu komedií o bandě podvodníčků – Pepanovi, Járovi a Marcele, která se neustále snaží všemožným a hlavně bezpracným způsobem rychle zbohatnout. Tentokrát šéf bandy Pepan vymyslí geniální plán s falešnou stodolarovou bankovkou, s prodejem kradených gobelínů, s okrádáním důvěřivců povětrnými ženštinami a další. Ovšem jako vždy je pronásleduje smůla, ze zisků není nic a všichni nakonec skončí v rukou zákona. Pro Pepana se tento zákon objeví v podobě rodiny dívky Anežky, kterou chtěl oklamat jako sňatkový podvodník… (Česká televize)

(viac)

Recenzie (65)

vypravěč 

všetky recenzie používateľa

Zajímalo mě, jak vlastně začala nechvalně proslulá Bočanova pentalogie, která se natolik úspěšně rozprostřela bezmála celými osmdesátými lety, že až překvapuje, že se po Listopadu nevrátila alespoň epizodicky (třeba jako Olmerův film Bony a klid). – Ostatně už to, jak téma podvodu rezonuje právě u českého diváka, by stálo za úvahu… – A proti očekávání – nezačala úplně nezábavně: úspěchy a neúspěchy se celkem důvtipně splétají a neobyčejně kultivovaný Nárožného projev i věrohodná prostota Heřmánkovy postavy v šedé herecké maše všech zbývajících viditelně září. Na druhou stranu ta převažující vlažnost, jistě dobově podmíněná, a především beztvarost snižují toto dílko na jakousi seriálovou epizodu. Aby snímek skutečně vyzněl jako film, měl by opravdu usilovat o celistvost, a té se mu nedostalo: mnohé zůstalo jen naznačeno – jako by z knihy někdo vytrhal stránky, které příběhy pointují. ()

Oskar 

všetky recenzie používateľa

Víte, já mám k téhle šéfovské sérii tak trochu ambivalentní vztah. Na jedné straně samozřejmě nejsem slepý a vidím v ní všechny ty filmařské nedostatky, dobu vzniku i třeba to, že Naďa Konvalinková se nehodí pro roli oprsklé prostitutky. Jenže na straně druhé - herci se do toho pustili s tak evidentní chutí, scénáře nejsou až na drobné výkyvy špatné a všechny ty finty i charakterově velmi vyhraněné komediální postavy... prostě se mi to líbí. ()

Reklama

Inozuka 

všetky recenzie používateľa

V dětství jsem tohle miloval ... Nárožný válí jako o život a jeho sňatkový podvodník je borec. Když to vždycky rozjede na nějakou ženskou, válím se smíchy po zemi. To samé, když si na Pepana došlápne agromafie z Moravy. S překvapením tedy zjišťuji, že tahle letitá normalizační blbost pořád funguje. Neuvěřitelné ... ()

topi 

všetky recenzie používateľa

První díl z pětidílné série Šéfové začíná Pepanovým propuštěním z vězení, kde si odpykával trest za sňatkové podvody. Před bránou ho čekají jeho kumpáni Jára s Marcelou, kteří pro něj přijeli kradeným auťákem. Pepan se rozhodne skončit s oblbováním ženských a Járovi zakáže krást auta. Má totiž jiné plány, jak si opatřit peníze, aby na něj a jeho partu "Cliftóni" nepřišli. Miluju ty jeho bláznivé a přitom na chlup vychytané podvody, Pepanova smůla je však v tom, že ho potom vždycky obalamutí a okrade někdo jiný. V tomto případě vychytralý starožitník (Miloslav Štibich), nebo kapesní zloděj (Karel Augusta). Nakonec se vrátí ke svému starému řemeslu, avšak narazí na bandu moravských chlapíků v čele s rázným tatíkem, kteří ho odvážejí na Moravu, aby ho oženili s Anežkou, na které chtěl vymáhat peníze klasickým podvodnickým způsobem. Pepanova parta ho bude muset v dalším díle z nečekaně prekérní situace šikovně vymanit. ()

Horác 

všetky recenzie používateľa

Stále více se utvrzuju v názoru, že Petr Nárožný je postě dobrej (přeji mu ještě dlouhá léta). Takže i takhle lehká komedie s ním může být zážitek. Oceňuji i drobnou roličku Jiřího Líra. A mimochodem, mám pocit, že některé scény jsou jsou svým způsobem recyklovány v novějších českých filmech. Bavil jsem se dobře. ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (3)

  • Natáčelo se i v obci Bělušice a v Praze Vokovicích. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Filmovanie prebiehalo v Prahe, presnejšie v častiach Dejvice, Vinohrady a Staré Město. (dyfur)
  • Kriminální prostředí zde používá pro označení policisty slovo „klifton“. Léon Clifton byl fiktivní románový detektiv. Za skutečné autory Cliftonových příběhů jsou považováni Jaroslav Pulda a Alfons Bohumil Šťastný. Cliftonovy fiktivní paměti vydával mezi roky 1906–1911 pražský nakladatel Rudolf Storch. V meziválečném období na něj pak navázalo několik vydavatelů, především Anna Tylová, Václav Jenč a následně Václav Palán. V převážné většině se však už jednalo jen o reedice předešlých Storchových vydání. (sator)

Reklama

Reklama