Bertha z dobytčiaku

50% s odřenýma ušima za finální masakr, jinak Scorsese neScorsese dost nuda a většinou hodně o ničem, navíc občas vážně blbě natočený a s několika do očí bijicíma chybkama. Navíc ta krev je jak v Suspirii a některý scény kolikrát navazujou úplně jinak, než by asi měly (postava se usmívá a kouká doleva, najednou do země a vážně, atd.). (29.05.2007)

Je to více Cormanovka než Scorsesovka, ale je důležitá, protože za a) Scorseseho mentor Cassavetes mu na to řekl, že je to píčovina a ať natočí něco pořádnýho, což mladého režiséra donutilo k tomu, aby se pustil do Mean Streets a za b) Scorsese si pak mohl půjčit Cormanovu crew, která byla zvyklá pracovat rychle a levně, což se mu k jeho prvnímu výraznému zářezu dost hodilo. Samotná Bertha, holka nevycválaná, je kouzelná osoba, kombinující v sobě takovou tu nebezpečnou kombinaci dětské mentality, mladistvého chtíče a absence morálního kodexu, přičemž všechny tyhle její aspekty film celkem dost vytěžuje. Problém je v tom, že Scorsese sice mohl mít storyboardů plnou vanu, ale hlavně si to měl sám sestříhat, protože jak jsou jednotlivý scény a sekvence spatlaný dohromady, tak bych se nedivil, kdyby k sobě materiál někdo lepil žvýkačkou. A mimoto pak vůbec nefunguje postava neústupného odboráře s tváří Davida Carradina (který mi strašně někoho furt připomíná a David Carradine to není), který ve svém papírovém zápalu působí jak z němého sovětského filmu. (21.08.2023)

I velký Mistr musel nějak začínat... Slaboduchý scénář a příšerná country hudba předznamenávají fakt, že tenhle film skutečně nebyl jedním ze Scorseseho uměleckých vrcholů, spíše průměrný až podprůměrný odlesk zašlé slávy velkého gangsterského opusu Bonnie a Clyde a možná i variace na nějaký western, třeba Butch Cassidy a Sundance Kid... Scorsese akcentuje sociální dobový rozměr a odborového předáka vykresluje coby morálně slabé individuum pouštějící se na dráhu zločinu. Ústřední ikonou filmu je železnice a vlak, který tu sehrává téměř úlohu žánrové definice - železniční road-movie s mírně romantickým nádechem... Sociálně těžká 30. léta v USA jsou v pozadí reflexe jako velmi nešťastná a drsná doba pro život... Nejsilnější je závěrečná ,,biblická" scéna, při které Martin Scorsese využil v plné míře svůj velmi hodně osobitý vztah k filmovému násilí... Bertha z dobytčáku je bohužel snímkem, který neurazí, leč zřejmě brzy na něj zapomenete... (16.01.2008)

Super natočené, cool B-čko. V strede to síce najmä vďaka otravnému pokusu o presah dosť drhne ale prvý akt a hlavne finále so super prestrelkou ako od Peckinpaha sú parádne. Najmä však prísľub toho, že od pána režiséra môžeme očakávať veľké veci. A že sme sa ich teda dočkali.7/10 P.S. okrem nahej Barbary Hershey (teda kvôli čomu ten film celý vznikol) potešilo aj cameo pôvodnej bábiky Anabelle z Conjuring :) :) :) (04.01.2018)

Koleje, spojnice mezi dvěma městy, ze které se nedá odbočit, tady představují svobodu pro partu odborářů v době ekonomické krize. Určitě se vyplatí do tohoto vlaku naskočit, protože vždy stojí za to vidět, že i tvůrce formátu jako je Scorsese začínal obyčejným béčkem, jež není ničím jiným než variací na Bonnie a Clydea. Bertha z dobytčáku se může pochlubit dobrými herci, hezkou hudbou a rozumnou stopáží, ale veškeré snahy na vyšší hodnocení sráží k zemi opravdu šílený střih. Sice jsem nechtěl vyskočit za jízdy, ale zázrak to také není. Takže na konečné stanici mi z toho vycházejí tři hvězdy. (16.02.2013)