Čas zabiť

Co to, sakra, mělo být?! Oslava krevní msty jako nejlepšího možného prostředku, jak udržet ve společnosti zákonnost? _________ Podle mě je to klišovitý snímek s nebezpečným poselstvím a zcela zjevným rasistickým vyzněním. A tím nemyslím ty tupce z KKK, ale skutečnost, že když dvojnásobnou vraždu bělochů spáchá Afroameričan, hned se na to automaticky nahlíží jako na rasový problém a nikoliv jako na kriminální. _____Filmaři to ještě podpořili tím, že mstícího se Afroameričana hraje ušlechtilý S. L. Jackson zobrazený jako muž neskutečně kladného charakteru, zatímco na druhé straně stojí ubohá, chudá, hloupá a zjevem odpuzující spodina spojená pod křídly jednoznačně odsouzeníhodného spolku. _____ Závěrečná řeč obhájce, zde v mnoha komentářích vyzdvihovaná, mě chvílemi rozesmála a chvílemi naštvala. To je totální rezignace na nějaká pravidla a zákony, ale opět jen podpoření krevní msty, tentokrát tak drásavým vylíčením utrpení malého děvčátka, až se chce pomstít i porota a tudíž je vyhráno. Slzy na tváři obhájce při vlastní řeči byl nechutný sebedojímací kýč. Nezvítězila spravedlnost, ale odplata. ______ A to nemluvím o fixlování, kterého se při procesu dopouštějí obě strany, takže se pravda musí se staženým ocasem odplížit ze soudní síně, protože tam pro ni není místo. __________ Navíc je to klišovité až blázen, snad nejhorší byl závěr, kdy se tedy dokázalo, že bílá a černá holčička si spolu můžou klidně hrát. Pokud ovšem předem černý tatínek upozorní bílého tatínka, že i taková věc je možná a bílý tatínek se chytne za nos a bílou holčičku na návštěvu k černé rodině dotáhne. Asi aby měl body až bude chtít kandidovat na soudce. HNUS! /8. 10. 12./ (08.10.2012)

Joel Schumacher je mistr buď silně konfliktních dramat a nebo naprosto divných fantasy a čehokoliv jiného...divného. To znamená, že jednou se mu film ze života povede na jedničku, ale jakmile se dostane k dosti nepravděpodobnému a mnohdy fantastickému příběhu, tak je marnej. Čas zabíjet je naštěstí ten první případ. Ještě natočený podle knihy. Dokáže tedy ve svých dlouhých 149 minutách naprosto intenzivně zaujmout. Nedokáže to ale jenom samotný režisér. Podstatnou část filmu si pro sebe uzurpoval i samotný Matthew McConaughey. Dokonce by se dalo říct, že je to vysloveně jeho film. A to i přesto, že je to vlastně jeho první opravdu hlavní role, kterou v Hollywoodu získal. Klobouk dolů. Trošku mám pocit, že Matt patří do rolí právníků ve filmech, ve kterých hlavní roli hraje rasismus a černoši. Není to jen náhoda, že ne? (11.04.2014)

McConaughey uměl i zamlada, jen se mu nechtělo. Schumacher ve formě, plejáda hvězd (Jack Bauer jako hlava místní pobočky Ku Klux Klanu!), která drží dvě a půl hodiny diváka našponovaného až k nečekaně klasickému konci. Grisham přišel se skvělou myšlenkou točící se okolo rasové nesnášenlivosti, Goldsman skvěle přetlumočil pro stříbrné plátno. Právnická klasika, které čas neubírá ba naopak přidává. (24.12.2014)

Thriller ze soudní síně s tématikou rasismu se opravdu režisérovi povedl. Dobrý scénář (přepis knihy), známí herci okořenili svoji účast dobrými výkony a k tomu dobře znázorněné jižanské prostředí. Závěr soudního přelíčení je na pět hvězd. Celkově je to ale slabá 5 hvězda, i když asi druhý nejlepší film z Schumacherovy tvorby. (17.11.2011)

Nejprve klady. A Time to Kill určitě vyčnívá mezi právnickými dramaty, nejen díky érám Ku-klux-klanu a pohledu na rasismus celkově, ale skvěle těží z nadprůměrné herecké plejády, ze které je nejvíce působivé jiskření mezi Bullock a McConaugheym. Zkrátka nepřijde i syrovější atmosféra amerického jihu a úvodní pomsta. Zápory: (spoiler) Finální rádoby emotivní projev mne nechal bohužel zcela chladným, ačkoliv chápu, že v dané chvíli hlavnímu hrdinovi ve zdánlivě prohraném případu nezbylo nic jiného, než porotě zahrát na city. Nicméně bych asi ocenil spíše klasickou rivalitu mezi právnickými esy, jaká byla k vidění např v  A Few Good Men. Tzn. více prostoru pro Spaceyho a alkoholika Sutherlanda. V součtu Joel sestrojil svižný, zábavný a syrový snímek s několika hollwoodskými neduhy, který si však s sebou nese své charakteristické aroma let devadesátých, pro které mám jednoduše slabost. 80% (09.06.2021)