Čas zabiť

Devadesátky byly zlatým věkem kinematografie. Téma rasismu se v amerických filmech objevuje hojně a v té době se mi zdá, že šlo spíše o dozvuky osmdesátých let a Vietnamu.  O tom se říkalo, že do džunglí na druhé straně světa byli odvedeni primárně černí kluci z amerických ulic se kterými si nikdo moc nevěděl rady... V devadesátkách co vím se už říkalo, že v Americe je nejlepší být svobodná matka se třemi dětmi ideálně Afroameričanka nebo Latinoameričanka, protože se sociální podporou pro takovou sestavu okolností se už dá slušně vyjít aniž by člověk musel chodit do práce. V té době začínal rasizmus naruby a i když určitě někde ještě zhusta přetrvával, pořád to bylo o level jinde než v šedesátkách nebo dokonce v třicátých a čtyřicátých letech. To ovšem nikdo netušil jak se to otočí v dnešních časech... Jak se bude v ulicích amerických měst klekat, jak se budou bourat sochy mořeplavců... Pokud mohl být hrdina filmu plně osvobozen, pak americký právní systém nechápu. Samozřejmě jsem mu tu plynovou komoru nepřál, ale že vraždil byl fakt. Samozřejmě člověk chápe jeho pohnutky obzvláště pokud je tátou. Ale jak by svět vypadal kdyby se spravedlnost brala do vlastních rukou? Jeho čin bych chápal třeba po mírném rozsudku těch dvou, ale ne ve chvilce kdy jdou k soudu. Film byl doslova prošpikován hereckými hvězdami, taková koncentrace se tedy hned tak nevidí. Závěr byl samozřejmě protirasistický a svým způsobem si píchnul i do chování Afroameričanů. Na mně to bylo až moc sluníčkové.. Celý soudní proces byl super, všichni hráli skvěle soudce nevyjímaje, ale pak došlo na závěrečnou řeč a bylo vymalováno. Scénka se špatným poldou ta tam snad ani být nemusela... Dávám tedy za 3 krevety a neskrývám zklamání. Mám rád hezké konce, ale nesmí se moc tlačit na pilu... Tady ke konci dost kvílela... * * * (15.07.2021)

Možná Grisham při psaní knižní předlohy měl dobré úmysly, ale z filmové adaptace číší kalkul, umělé emoce a uhlazenost. Film má být o přetrvávajícím rasismu v americké společnosti, ale tohle téma je tu podané tak černobíle a prvoplánově, až z toho měkne mozek. A není ani moc dobrým soudním dramatem, protože v soudní síni se odehrává menší část filmu, navíc tahle část není moc dramatická, všechno tu stojí a padá na staré dobré závěrečné řeči. Známých herců tu máte požehnaně, ale ani jeden ze sebe nevymáčkne nadprůměrný výkon, a třeba takový Spaceyho nádvladní je tu jenom za karikaturu. Na tohle nebudu znovu koukat ani za peníze. (16.08.2010)

Jen málokterý film pojednávající o černých a bílých je schopen je vykreslit jinak než černobíle, ani Čas zabíjet toho není schopen. Když však přistoupíte na to, že se zde uvažuje spíše srdcem než mozkem, když akceptujete i tu špetku patosu, nebudete zklamáni. Nelze vyčítat Schumacherovi, že se zaměřil více na emocionální prožitek než akademické zpracování tématu, film se mu v tomto ohledu velmi povedl. Postavy i herci jsou skvělí, film má velice pěkný lidský rozměr a vlastně svým vyzněním připomíná Kult hákového kříže zkombinovaný s Vyvolávačem deště. Pokud se vám podaří sesednout z vysoko postaveného filozofického bidýlka, tak vás závěrečná řeč jistě dostane. 8/10 (05.04.2015)

Čas zabíjet byl místy, hlavně zpočátku, velmi působivý film, který mě docela chytil za srdce. Škoda jen, že při své délce si působivost nedokázal úplně udržet a místy sklouzával do zbytečností. Nuda se ovšem nedostavila. To ani omylem. Jediné, co bych snad mohl ještě vytknout, je taková ta americká scénářová připitomělost (ano, rozstřílel jsi mi nohu na maděru, ale jsi dobrý člověk, odpouštím ti!), která z tohohle filmu dělá tak trochu pohádku. Ok, protentokrát odpustím. Všechny další nedostatky jsou omluvitelné. Jsou zde sympatické herecké výkony všech hlavních představitelů a celkem povedená atmosféra soudního procesu. Mohlo to být lepší, ale stále je to velmi dobré. PS. Je zajímavé sledovat, jak se Matthew McConaughey k roli právníka v dalších filmech s úspěchem vrací. (23.08.2011)

Režisér Joel Schumacher natočil sugestívnu snímku v ktorej zručne evokuje atmosféru súdneho procesu i udalostí, ktoré mu predchádzali. Spolieha sa pritom nielen na silný námet ale aj na hercov na čele s Matthewom McConaughtyom, ktorému účinne vypomáhajú hviezdy ako Samuel L. Jackson, Sandra Bullock či Donald Sutherland. Schumacher natočil skvelú snímku a hoci sa kľúčové scény filmu odohrávajú v súdnej sieni a totožnosť vinníka je od počiatku známa, podarilo sa mu vytvoriť veľmi sugestívne dielo, v ktorom s citom pre atmosféru približuje hustnúce dianie okolo súdneho procesu i udalosti, ktoré mu predchádzali. Vrcholom snímky je emotívna záverečná reč, ktorá dovtedy nerozhodnutých porotcov dokáže presvedčiť. Film je serióznou sondou do stále živej problematiky rasizmu, ktorý nie je obmedzený len na juh Spojených štátov. (04.10.2019)