Zomrieť mladý

Průměrný romantický kousek, který se snaží hrát na city a musím uznat, že se to Joelovi u mnohých skutečně povedlo. Nejedna náctiletá si určitě pobrečela a ždímala kapesníček. Popravdě však musím uznat, že ani já jsem nezůstal zcela klidným. Sice jsem nebrečel, ale chemoterapie se bojím jako čert kříže a navíc mám Julii Roberts docela rád. Nešlo si však nevšimnout velkých výkyvů ve scénáři, kdy se tu a tam objevily nudné pasáže. 50% (04.07.2012)

Je mi líto, že jdu s hodnocením tak nízko, protože já většinou filmům přilepšuji a pětihvězdičkovým hodnocením nešetřím, ale tady to prostě nejde jinak. Tohle je naprosto cíleně naplánovaný doják, který se ze mě snažil mačkat usilovně a permanentně slzy, ale ani jednou se mu to nepovedlo. Tohle je film, který naprosto okatě hraje na city a který se vlastně moc neliší od filmů podle Danielle Steelové nebo Rosamunde Pilcher. Skoro se divím, jak tohle vůbec mohlo být natočeno v Hollywoodu, jak v tom mohla hrát Julia Roberts a proč to sakra režíroval Joel Schumacher. Nebýt těchto dvou lidí, tak by ten film nestál ani za zmínku a ideální čas by pro něj bylo všední dopoledne na Nově. Takhle to rozhodně nepůjde. Abyste rozuměli, já jsem člověk, co má romantická dramata rád. Miluji filmy "Podzim v New Yorku" či "Love Story", které jsou tématicky podobné, ale aby někdo umíral celý film a nějaká zrzka aby ho celý film litovala, to opravdu není můj šálek čaje. Čekal jsem něco úplně jiného. Tohle mi prostě nesedlo a je mi to velice líto. V tomto případě jsem se bohužel dost výrazně sekl, ale když už jsem s tímto filmem strávil nějaké dvě hodiny a když už jsem ho dokoukal, tak ho i ohodnotím, ale doufám, že se s ním už nikdy více nesetkám a že příště, až znovu poběží v TV, strávím svůj čas mnohem užitečněji. Je to za dvě hvězdičky. (16.06.2009)

Domácí úkol splněn. Dostatečně dojemný scénář, dobré herecké obsazení a pěkná lokalita. To vše osladit intelektuálským tlachání o umění, pár svůdných scén a nezapomenutelné oblékání kalhotek a máme tu povedený film. Jak říkám, domácí úkol splněn. Úplně je cítit to odšktávání splněných úkolů. Slzy, dojetí, romantika, erotika, poučení, sebeobětování, naděje..... Hotovo. Teď se jen zamyslet, proč divák cítí to tlačení na pilu. Příště více lehkosti a méně Klimta. Ty věčné záběry na nahou zrzavou krásku už byly opravdu moc. Ještě, kdyby to byla Julia, ale takhle.... Na druhou stranu, Campbell Scott je opravdu věrohodný a příběh opravdu natolik silný, že se na opakování v TV vždy ráda podívám, jen přepínám to přehnané předvádění rozdílných světů hlavního páru (nóbl restaurace versus disco bar). A pokaždé si v duchu přidávám epilog, ten mi k dovršení příběhu rozhodně chybí. A v každém období života je ten dovětek jiný. Nejčastěji si tento pár užije ještě krásných 5 let, než Victor zemře. (03.01.2011)

Hillary O'Neilová (Julie Roberts) je mladá slečna, která si s ničím nedělá velké starosti, přišla o práci, tak co, najde si jinou. V novinách najde inzerát, že bohatý pán Geddes hledá pečovatelku pro svého syna Victora (ten je asi ve věku Hillary, žádný dítě). Ač Hillary nemá s touto prací zkušenosti, je mladým Victorem nakonec přijata (patrně pro své dlouhé nohy :) ). Ale sama zjišťuje, že tato práce nebude vůbec jednoduchá, protože Victor umírá na rakovinu a prodělává aktivní fázi chemoterapie. Sice se zdá, že s Hillarynou pomocí (a nakonec i láskou) nemoc porazí, ale smrt si nevybírá ... Přijde mi, že Julie Robertsová měla na konci devasátých let jenom jednu pózu. Ať vezmu kterýkoliv její film z tohoto období (Steel Magnolias, Pretty Woman, Sleeping with Enemy, Pelican Brief), tak ačkoliv je každý naprosto o úplně jiném, Julie je ve všech naprosto stejná. Stejné pózy, gesta, výraz laciné děvky. Možná je to tím, že jsem většinu těchto filmů viděl v krátkém období, ale musím říct, že mi to začíná lézt krkem. I když Zemřít mladý určitě není špatný film, a Campbell Scott dal do své role všechno, nedám víc než dvě hvězdičky. Možná časem, až se odprostím od "přerobertsování" tak to přehodnotím... (19.09.2008)

Koukal jsem na džůlii robrtsovou aka pryťyvomen, kterak pečuje o rakoviňáka kempla skota, jenž dlí na haciendím bat hradě svýho otce, zlýho bohatce, zatímco on jí pod dohledem majordoma způsobuje vlhnutí vulvy promítáním oprásků nahých ženštin namalovaných Klimtem. To vše vyplněno nekonečnejma blábolama, který degradujou  nemocnýho člověka na blba, věřícího v ženskou empatii k parťákovi. Což je u zrzky, co si patlá majonézu na kebuli nesmysl, stejně jako u každý jiný samičky našeho druhu. Pak nastává nejvíc iracionální moment - okamžik, kdy kempl jeden večer vydáví troje běžný vnitřnosti a hned druhej večer sedí naprosto ve formě se zrzkou už bez majonézy na bedně v opulentní nudný reštyce, aby po vysvětlení problematiky carpaccia džůliji, zažil excitaci lidství v černošský dupárně, kde ho seznámila s životem proletarijátu. V záchvatu lidství humunkula kempla hupsnou do růžovýho kaďoura a frčí vstříc dobrodružství, kde se z rakoviňáka stane za 12 minut řidič po motivačních zblebtech zrzky džůlie, za kterej bude jednou odsouzena k namalování ve formě čáry na Highway in Hell a bude s ní řešit přestupky dopravák Huml. Paxi pronajmou giga barák na pobřeží a film zapadne do očekávaný močální hrůzy sladkobolný veleklišoidní terminace života humunkulova - která nastane /nenastane. Takovýhle filmy stojí za prd, jenže já si ho jednou dvakrát za pětiletku sjedu jako kůru suchejch vočí. On je natočenej skvěle a funguje prostě proto, že džůlije je krásná žencká a prostě svojí roli žencký, kterou chlapi chtějí a má mozek v hlavě, UMÍ. Díky rejžovi, kemplovi a scénáři (jen na to zmrtvýchstání 🙈) jí věříte, že toho kluka miluje a bojí se vo něj a nechce, aby vzdal šanci přežít, přesně v duchu mýho oblíbenýho přísloví "Carpe Diem quam minimum credula postero"...ten biják není o příběhu, to by l kandidát max. na *. Je to vo pocitech a tam to u mě funguje. Brzo tomu asi hodím uslzenou fajfku, zatím nemůžu. (04.03.2023)