S čerty nejsou žerty
Give the Devil His Due
Réžia:
Hynek BočanKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jaroslav UhlířHrajú:
Luděk Munzar (rozprávač), Vladimír Dlouhý, Ondřej Vetchý, Jana Dítětová, Josef Kemr, Viktor Preiss, Jaroslava Kretschmerová, Dana Bartůňková, Monika Stará (viac)Obsahy(1)
Česká rozprávková komédia o jednom pekelnom omyle, dvoch kamarátoch a troch nepotrestaných hriešnikoch, nakrútená na motívy rozprávky Boženy Němcovej... S takou macochou by si nikto radšej nič nezačínal. A keď, tak jedine s pomocou čerta. Peter vďaka nej už nemá vôbec nič a tak sa radšej pobral kade ľahšie. Na ceste sa však nielen spriatelí s čertom, ktorý sa stane jeho najlepším priateľom, ale stihne zachrániť aj dcéry miestneho kniežaťa. Všetko zlé sa človeku raz vráti a s dobrom je to presne tak isto. Netreba hádam pripomínať, kde skončí macocha a kde Peter… (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 462)
Veleúspěšný pokus navázat na zlatou éru klasických českých filmových pohádek, který využívá zvláštního postavení čertovské čeládky v naší lidové slovesnosti. Do té doby se to ve filmových pohádkách hemžilo princeznami, princi i králi, ale udělat jedním ze dvou hrdinů čerta - navíc s kladným charakterem, to se dosud nikdo neodvážil. Kvalitní scénář, zkušená režie, neošizený rozpočet, díky němuž peklo vypadá opravdu pekelně a zámek zámecky.Úspěch pak zaručilo herecké obsazení, které je typově tak přesné, až je málem geniální...Dokonce i v malých rolích se ukázali velcí herci (Václav Vydra coby neúspěšný nápadník). Celkový dojem 95 %. ()
Bol som primerane zvedavý aký zázrak to nakrútil Hynek Bočan, keď mu patrí 54. miesto v rebríčku najlepších filmov všetkých čias. Nebol som predpojatý a aj keď som film sledoval pozorne, podstatný rozdiel medzi ním a kritizovanými Troškovými rozprávkami som nezbadal. Dokonca som ani nezistil pre akú cieľovú skupinu je určený. Pre deti sú niektoré pointy nezrozumiteľné a pre dospelých je to príliš rozprávkovité. O bezdôvodnom obsadzovaní audioherečky Kretschmerovej pomlčím, na druhej strane obsadenie Gerendáša a Upíra Krejčího do úloh čertov bolo dobrým ťahom, šetriacim maskérom prácu. A keď som sa na hodnotenie pozrel o 11 rokov a zistil, že film postúpil na 35. miesto, potom bolo odňatie hviezdičky tým najmenším, čo som musel. ()
Hned několik věcí je tady špatně. Předně odbytý úvod, komentovaný Munzarem ne právě přesvědčivě. Potom nepochopitelný způsob, jakým Anna Máchalová v pekle objasňuje svou totožnost: „Já jsem Petrova babička, ne macecha.“ (Nehledě k tomu, že tato do pekla omylem přivlečená žena, která si má čertův omyl odpracovat a je tedy hrdinkou typické pohádkové situace, by si zasloužila vlastnější charakteristiku než jen být něčí hodnou babičkou.) Dále vyznívá poněkud hloupě, že první Petrovo přání (vzít babičku z pekla domů) mu diktuje ona, místo aby „jedno přání už mám“ konstatoval sám. Pak ta trapná aférka se zlatým jablkem: Jelikož divák není upozorněn na fakt, že nejbohatší princ (Vydra) je labilní imbecil, těžko může pokládat jeho chování za uvěřitelné. No a na konec wtf věta „ono jí u nás nebude zle“. Tak o co tedy u ďasa jde? Než tyto drobnosti lze přejít. Vcelku tady klape úplně všechno. Má to spád i atmosféru, obé dokonale umocňuje hudba. Uhlíř si dal opravdu záležet. Úderný fór na každém kroku (třeba "No otevřete ty dveře"). Dlouhý s Vetchým oba kvalitní. Heřmánek, Preiss, Kemr, Kretschmerová... všichni boží. Ale největší guru je kaprál Nárožný. Při každém dalším zhlédnutí mám u tohoto filmu záchvaty. K problematice čertů: Jsou to tady sice lůzři, ale celá ta vnitropekelná prskanice je prostě dokonalá. (Např. Heřmánkova Lucifera jsem do dneška nerozdýchal.) Peklo je zkrátka nevlídné místo, kde nikdo nikoho nemá rád. A že je spravedlivé? No když z české mysli zmizelo Nebe jako vážně braný garant spravedlnosti (a milosti), musí tuto úlohu alespoň částečně suplovat Peklo. Jestli je to dobře nebo špatně, je otázkou. Vůbec analýza pekla a ďábla v českých filmových pohádkách by vydala na zajímavou kulturněantropologickou diplomku. K problematice žánru: Jára Cimrman by měl z této pohádky jistě radost, kdyby viděl hrdinovu veskrze racionální volbu nevěsty pro finální svatbu. Zamiloval se do svůdné Angeliny, posléze však velmi prozíravě žádá o ruku Adélky, jejíž charakterová plochost ve srovnání s Angelinou je nepřehlédnutelná na první pohled. Přišel snad v pekle na jiné myšlenky? Nebo je to podobenství, které jsem nepochopil? ()
Znáte to - Bylo nebylo, dávno nedávno, jedno knížectví. A v něm tenhle mlýn. Rukou pevnou a pracovitou tu vládl mlynář Máchal se svou ženou. Ti měli syna Petra, kluka jak má být. Takhle šťastně a spokojeně by si Máchalovi žili, nebýt toho, že … že se jednomu knížectví zdálo, že se v druhém mají lépe, a to že je příčina, proč se v prvním mají zle. A třetí knížectví počkalo, až se první dvě pobijí. Čtvrté knížectví dělalo totéž, páté se přidalo k třetímu, šesté k čtvrtému a sedmé zbrojilo a čekalo, až jak to dopadne.“ Bylo to, jako kdyby všichni ztratili rozum. Války mezi knížectvími se vlekly celých dlouhých 10let. Úvod jak do Sedmileté války nebo Války o rakouské či bavorské dědictví. Netradiční úvod, dnes už excelentní tradiční pohádky. Kvalit je velmi mnoho: herecké obsazení, kostýmy, prostředí v pekle i na zemi, scénář, nezapomenutelné hlášky, příjemný humor, hudba, choreografie soubojů atd. atd. Ve Vyškově ve vojenském kině Palcát bylo zvykem, možná spíš tradicí, pouštět nově nastupujícím vojákům základní služby tento film. Myslím, že to byla dobrá volba. ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (55)
- Filmové peklo nebylo točené v ateliérech, ale v uměle vyhloubených pískovcových jeskyních blízko města Česká Lípa. V současné době zde najdeme motorkářský klub s názvem Pekelné doly. Prostory pekla byly pro mocnou pekelnou říši moc stísněné. Dojmu rozsáhlosti se dosáhlo až tím, že se záběry z pekla snímaly širokoúhlým objektivem. (Stocki)
- Když si biřicové přijdou pro Petra Máchala (Vladimír Dlouhý) a utíkají za ním na půdu, lze rozpoznat, že stěna, která je vlevo od schodů, je uměle vytvořena s potaženým plátnem, protože se několikrát zavlnila. (chleba24)
- Tvůrci snímku dlouho řešili, jak by měl vypadat čert. Režisér filmu Hynek Bočan tedy poprosil svého syna (který v té době učil na základní škole), aby jeho žáci nakreslili jak čert vypadá. Při zhotovování masek a kostýmů se pak vycházelo z dětských kreseb. (Duoscop)
Súvisiace novinky
Zemřel herec Jan Skopeček
Ve věku 94 let zemřel herec a dramatik Jan Skopeček. Skopeček, jenž měl na kontě přes 150 filmových i televizních rolí, patřil rovněž mezi zakladatele Divadla pod Palmovkou. Mezi jeho nejznámější… (viac)
Vybrat nejlepší českou pohádku 20. století není na první pohled tak snadné- Těch pohádkových klasik, které se stali součástí klasického vánočního programu je u nás mnoho a můžeme si tak vzpomenout na pohádky jako Pyšná princezna, Byl jednou jeden král..., Princezna se zlatou hvězdou nebo Tři oříšky pro Popelku. Tyhle pohádkové klasiky jsou ve 21. století jinak uznávané nejenom kvůli jejich vysoké kvalitě, ale také kvůli faktu, že tvorba kvalitních českých pohádek velmi razantně upadla (kdo by se mnou za nejlepší dosavadní českou pohádku 21. století označil první filmový Fimfárum?), což bohužel v posledních letech velmi výrazně ukazují pohádky Zdeňka Trošky nebo televizní pohádky jako Princezna a písař, Korunní princ nebo především Kouzelník Žito. A přece jen má každý ve finále tu svou nejoblíbenější lokální pohádku. A osobně mám skutečně nejradši S čerty nejsou žerty. S čerty nejsou žerty Hynka Bočana jsou vrcholnou ukázkou české pohádkové tvorby. Hynek Bočan se přitom nikdy nestal takovým klasickým pohádkovým jménem jako Bořivoj Zeman nebo Václav Vorlíček a přesto skutečně dal světu českou pohádku dost možná nejlepší. Na motivy pohádky Boženy Němcové Čertův švagr vznikla filmová klasika, která už z každoročních vánočních televizních programů jen tak nezmizí a nadále zůstane vrcholovou ukázkou toho jak udělat tu nejlepší možnou pohádku. Výborná pohádka se pozná jednoduše i tak, že více než 30 let po premiéře filmu neztratí ani kousek ze své vrcholné elegance. Takové pohádky O medvědu Ondřejovi nebo Jak se Franta naučil bát režiséra Jaroslava Machy třeba dodnes neurazí, zub času je na nich ale poznat a tyhle pohádky působí spíše jako milé nakouknutí na to jakým vývojem si tvorba pohádek u nás prošla. Jenomže právě S čerty nejsou žerty i po letech působí neskutečně svěžím dojmem, což dokazuje i fakt, že si je tato pohádka schopná najít nové fanoušky nadále i u nových generací. Velmi skvěle S čerty nejsou žerty fungují i proto, že je scénář skutečně pohádkou pro celou rodinu. Nepůsobí ani trochu infantilně, v některých ohledech jsou dokonce S čerty nejsou žerty výrazně dospělejší a někdy i temnější než většina pohádkové konkurence a především tato pohádka netrpí neustálým nesmyslným pitvořením a překombinovaným příběhem, který dohromady nedává smysl. Hynek Bočan společně s Jiřím Justem naopak vytvořili dramaturgicky dokonalou pohádku, která má zároveň dobře napsané postavy, povedené a později i ikonické hlášky a především skutečně dějový spád. Petr Máchal je naprosto fantastický protagonista a Vladimír Dlouhý zde ve své nejslavnější roli vytěžil krom hereckého talentu i své neskutečné charisma. Ondřej Vetchý se též svou roli legendárního Janka zapsal do historie a S čerty nejsou žerty jsou vlastně počátkem, kdy se stal Ondřej Vetchý víceméně ikonickou komediální tváří (a později musel dokázat, že mu nedělá problém i vážná tvář). Karel Heřmánek je jako Lucifer naprosto fantastický a dodnes jde o jedno z nejlepších ztvárnění vládce pekla všech dob. Především má ale tato pohádka své štěstí i v tom, že má výborně zahrané záporáky a trio Jaroslava Kretschmerová, Viktor Preiss a Petr Nárožný se stalo ideálním příkladem toho jak pracovat s pohádkovými záporáky. A pak je tu ještě legendární Josef Kemr, super Jana Dítětová, ideálně obsazená Dana Bartůňková a neskutečně sympatická Monika Stará ve své jediné roli. Tahle pohádka skutečně hodně funguje i právě díky parádním hereckým výkonům, těch kvalitních stránek má ale bezpochyby víc- Vybrali se ideální lokace, parádní kostýmy, Jaroslav Uhlíř dal dohromady parádní soundtrack, který se stal nejen ikonickým, ale jeho úvodní skladbu si dost pravděpodobně budete pobrukovat. Především jsou ale S čerty nejsou žerty geniální v tom jak jde o skvělou kombinaci klasických pohádkových motivů (ideální je poučení, které je na cestě k ní protkané pár těmi kolizemi), neskutečně fungujících humorných odboček a zároveň se dokáže vyjádřit i k věcem jako je korupce, mladická nerozvážnost či placení za své činy. Tahle pohádka je i díky tomu dospělejší než většina a přitom nemoralizuje a nepoučuje diváka na sílu. I proto je dost možná působivější než většina, přesto se ale musí uznat, že jsou S čerty nejsou žerty bezpochybnou filmařskou klasikou z mnoha důvodů. Tatínek by mi možná vyhlásil válku a proto skutečně musím S čerty nejsou žerty prohlásit za nejlepší českou pohádku všech dob. Stejně jako peklo se nikdy nemýlím a budu tohle za klenot naší pohádkové tvorby pravděpodobně brát ještě hodně dlouho. Existuje snad někdo, kdo by tuhle pohádku nemiloval? Je to rebel! () (menej) (viac)