S čerty nejsou žerty

Často se žehrává na to, že obraz společnosti, nabízený lidovými pohádkami z doby prvních sběrů - tj. zhruba první poloviny předminulého století - , je nadsazený: útlak, byl-li jaký, se dal snést, vrchnost, nešlo-li o zvrhlíky, byla víceméně lidumilná a společnost jako celek, až na politováníhodné nečetné výstřelky, vlastně - zvláště ve srovnání se současností - idylicky vyvážená. Nejidyličtější a nejnešťastnější česká spisovatelka Božena Němcová nejen zde prokazuje opak. Zoufalství a beznaděj, v níž žil "dělný lid robotný", poddaní, byly často nezměrné a jejich přežívání víc než než nesnadné. Zpochybňovalo se tím všechno, co se do nevzdělaných lidových vrstev horem pádem cpalo (v Němcové najdeme tento rys asi nejvýrazněji v DIVÉ BÁŘE), zpochybněn byl nejednou sám všemocný Bůh, který tomu všemu měl přihlížet z výsosti nebes, kde údajně strměl jeho pomyslný trůn. Čert, ďábel a peklo, splývající v tomto vnímání s přirozeným strachem z neodvratné smrti, chápané jako jediná doložitelná spravedlnost, se za těchto okolností měnili ve svůj opak: ve své druhu boží pomocníky (koneckonců se beztak jednalo také o anděly, byť padlé, tj. čest a mravnost před tváří boží ztrativší). Z tohoto myšlenkového pozadí o to více oceníme jak čerstvost předlohy Němcové, tak nenásilné aktualizace (zpodobení pekla ve filmu ne náhodou připomíná základní znaky pozdní normalizace) neméně pozoruhodného filmového zpracování. Dva nadějní, tehdy začínající herci Ondřej Vetchý a Vladimír Dlouhý tu dostali - a beze zbytku také využili - mimořádně cenné příležitosti. Česká klasická filmová pohádka a její škola tu dosahují jednoho ze svých výsostných vrcholů. Tvůrcům filmu (spoluautorem scénáře je divadelní historik a kabaretiér Jiří Just známý i svou polistopadovou ekologickou publicistikou) se dařilo a daří k vytržení opakovaně přivádět již druhou a třetí diváckou generaci. Myslím, že není pochyb o tom, že generace nikoliv první a nikoliv poslední. (27.01.2008)

Jedna z nejlepších českých pohádek, herecký koncert Vladimíra Dlouhého a Ondry Vetchého a pro mě osobně životní komická role Viktora Preisse. Ani pan Kemr jako pan král nemá chybu, ale u něj je to už zvykem. Výborné hlášky ( "já se půjdu obětovat do hospody" ), kterými je tahle klasická pohádka nabitá a přehlídka výborných herců dělají tohle dílko tím, čím je. Jen ta princezna Adélka byla vážně hrozná. (31.05.2005)

Úžasné herecké výkony všech větších postav s Nárožným a Heřmánkem v čele, k tomu dnes již zlidovělé hlášky (Máchale, zase ti to spadlo). Přesto to všechno nedokázalo překonat můj podivný postoj k pohádkám, protože ač je stopáž poměrně krátká, našlo se dost nudných a natahovaných momentů. Asi jsem opravdu zlý, ale nedokážu mhouřit oči ani u pohádky. 3 a půl hvězdy. A přitom by ke čtyrem hvězdám stačilo, aby tam 20 minut neběhali za brkem. Ale budiž, že jsou Vánoce. (24.12.2008)

Pokud se o nějaké české, potažmo československé pohádce, dá bez nadsázky říct, že je to opravdu klasika pak je to rozhodně S čerty nejsou žerty. Viděl jsem ji už mnohokrát, mnohokrát ji asi ještě uvidím, ale to mi na rozdíl od jiných absolutně nevadí. Není tak stará, jako její, možná slavnější předchůdkyně a není ani tak otravná jako třeba ruský Mrazík. Největším kladem jsou určitě kromě normálního příběhu opravdu nesmrtelné hlášky a potom hlavně herecké výkony, kvůli kterým bych osobně zavedl speciální kategorii nejlepší pohádkový výkon. Adeptů by se tady našlo mnoho. Od pana Kemra, Heřmánka, Vetchého, Dlouhého, Nárožného, k "Dorotě Máchalové", až po skvělého Viktora Preisse. Suma sumárum, výjimečná podívaná, kterou si za rok, za dva, za tři, klidně pustím znovu. (26.12.2014)

Tak tahle pohádka se časem už zařadila do zlatého fondu česko(slovenských) pohádek. Líbila se mi již jako malému klukovi, líbí se mi i teď po více jak dvaceti letech, filmová kvalita přetrvala... Výborné herecké výkony, chytrý scénář, hodně humoru a sympatičtí čerti (ti jsou ale tak trochu jediným kontroverzním bodem pohádky - to, že my Češi v našich národních pohádkách máme tendence bagatelizovat úlohu pekla a zlehčovat až zesměšňovat postavu čerta, je všeobecně známo a svědčí to i o jistých rysech našeho národního naturelu. Tvůrci tohoto filmu však posunuli mantinely ještě trochu dál... Peklo a Lucifer jsou dokonce kladné elementy v opozitu hříšnému a veskrze zkaženému světu a postavám nahoře. ,,Díky" Boženo Němcová za toho Tvého ,,čertova švagra"...) (18.01.2007)