Vrah skrýva tvár

Velmi civilni krimi, ktera ale ma i vsechny nejvyraznejsi filmove krasy - bezchybne herce (minimalisticke hlavni duo Hrusinsky / Brzobohaty), suverenni rezii, krasnou kameru (v cinemascopu!), ale predevsim mrazivou hudbu Pavla Blatneho, ktera z filmu zdime maximalni kvality kazdou svou notou. __ 4,5* i za Plzaka na zaver. (24.01.2010)

Česká detektivka to v dobách reálného socialismu neměla jednoduché a byla ve své převážné většině postižená úlitbami režimu a ideologii, nehledě na to, že spousta motivů oblíbených v rámci žánru se v panujícím systému vůbec nedala použít. S odstupem doby si myslím, že jen dvě detektivky a shodou okolností obě od téhož režiséra si zaslouží absolutní hodnocení, a to je vedle Po stopách krve právě tenhle snímek. Je to prostě film, který od začátku do konce má atmosféru, kterou vytváří černobílá kamera, typově přesní herci, kteří opravdu hrají a ztotožňují se se svými postavami, a především je to prakticky dokonalá hudba, která skvěle ladí s exteriéry plnými špíny, bláta, zchátralosti a primitivismem některých postav. Je to drama, které se místy dotýká v českých podmínkách jen zřídka využívaného žánru psychohororu a snad s výjimkou trochu teatrálního útěku-neútěku padoucha v samém závěru na něm neshledávám žádný kaz. Napínavé, realistické a české. Ono je typické, že zatímco britské detektivky se odehrávají často na šlechtických sídlech a ve snobské společnosti, ta česká se odehrává v rozpadajícím se státním statku.:-) Celkový dojem: 95 %. (29.03.2011)

Rudolf Hrušinský tady se svým převážně kamenným výrazem předvádí dokonalé minimalistické herectví, nepotřebuje se pitvořit, přehnaně gestikulovat rukama, či nějak prapodivně artikulovat, aby na sebe upozornil. Stačí jen jeho pouhá přítomnost, aby na sebe strhnul veškerou pozornost, kdykoliv je v záběru a i kdyby celý film jenom seděl a pokuřoval, tak z něho nespustíte oči. První dva díly "kalašovské" trilogie - tento a ´Po stopách krve´ mají tak báječně pochmurnou atmosféru, plnou podezíravosti, nejistoty a strachu a tak mistrovsky vygradovaný scenář, že patří mezi jasně nejlepší kriminálky, co u nás kdy vznikly. Naprostá tutovka pro milovníky detektivního žánru. (05.01.2008)

"Tak vám pěkně děkuji..." pronáší často jako vždy výborný Rudolf Hrušínský, který má tak dokonalý nadhled, že jsem, uvědomuji si tak bokem, nikdy od něj neviděl pořádný projev empatie. Já zase pěkně děkuji jakýmsi umělcům, snad z audiovizuálních studií, kteří mě vystřiženým finálním a mrazivým úryvkem tohoto filmu na výstavě GHMP nalákali na celou tuto kriminální trilogii (tetralogii?). Napínavé a mnohem lepší než Strach. (22.05.2022)

„Předpokládám, pánové, že jste taky muži, ne?“ - „No to doufáme. A co?“ Tomu říkám detektivka! Podařilo se již obsazení hlavního páru sympatických a přitom pořádně dotěrných kriminalistů, zvláště Kalaš je tu ztvárněný s opravdovým gustem (svým způsobem vyslýchání a vtíravými jen-tak-mimochodem otázkami vzdáleně připomíná Columba). A právě toto duo čeká pořádně zapeklité vyšetřování na místě, kde příjezd policistů budí zvědavost, ale rozhodně ne nadšení. Místní lidé, povětšinou nepříjemní a příkří, nechtějí mluvit, podezřelých postupně přibývá (i ubývá), objevují se nové lži a zjištění, kruh se pozvolna uzavírá. To vše je provázeno solidní porcí napětí a parádní atmosférou (na které má lví podíl výborná hudba). A závěrečné odhalení vraha se mi moc líbilo (už méně pak následná „honička“). Velmi mile mě překvapila přítomnost nevtíravého humoru. Celkově to vidím na silné 4*. „To má kliku.“ - „Co kliku? To má paměť. Já si z čísel pamatuju akorát 097.“ - „Co to je?“ - „Jó, to už sem zapomněl.“ (25.05.2017)