37,2 zrána

Vzájemná přitažlivost, sex, vášeň, všudypřítomná nahota, no.. a byla z toho láska jako trám.. Jen Betty se od začátku chová tak, že bych měla oči na stopkách, to Zorg ne, byl lapen do tenat.. Smutný film o křehkosti duševního zdraví. Výborný Jean-Hugues Anglade a neméně přesvědčivá Béatrice Dalle, moc pěkně natočené. (08.11.2019)

Nevidel som dvojhodinovú verziu, mal som tú česť vidieť na DVD rovno režijný strih o troch hodinách a aj keď som sa ich bál, napokon som neľutoval. Beineix nám rozpráva pútavý, ležérny, ale ku koncu dramatický príbeh o vzťahu, ktorý sa nemohol skončiť dobre. Ak som sa pred záverom bavil na hrdinkiných hysterických výstupoch a vyplazovaní jazyka, ku koncu všetko zaklaplo do seba a bol som v šoku. Tým sa dostávam k nezvládnuteľnej Béatrice Dallej, ktorá svojím telom a vášnivým prednesom zatláča do úzadia aj samotného, za Zorga na Cézara nominovaného, pohodičkára Jeana-Hughesa Anglanda. Apropo, sex. Očarenie holou kožou je zrejmé, vrcholnú scénu vám ale tvorcovia naservírujú hneď na začiatok. Je náruživá, odzbrojujúca, uveriteľná. Plus pekný hudobný motív Gabriela Yareda, pripomínajúci refrén jednej známej slovenskej pesničky. Podľa románu Philippea Djiana s cameo Dominiquea Pinona ako drogového dílera. Len tí dvaja policajti a transvestizmus akoby vypadli z iného filmu. (16.04.2005)

Director's cut. Betty Blue, 37°2 le matin. Oboje znie ako názov nejakej piesne alebo básne. Beineixov film ňou skutočne je - melancholická próza vo veršoch, sladkých i horkých strofách o láske v dobrom i zlom, pomaly stúpajúcich k oblakom. Brilantne rozvrstvený archetypálny príbeh chlapca a dievčaťa v mnohom pripomenie slávne Love Story Arthura Hillera. Štýl Jean-Jacquesa Beineixa ho ale posúva ďalej. Každý pohyb kamery je ako pohladenie, každá ľahká zmena farebného tónovania vyvoláva nápory silných emócií. Jediný hudobný motív v mnohých inštrumentálnych podobách tepe naprieč filmom. Cinéma du look, cinéma de poésie. Na začiatku som mal pocit, že predo mnou ožíva poetický realizmus. Postupne sa ale zmenil v niečo celkom iné, nepredvídateľné a jedinečné. Dostal som zvláštnu chuť na filmy Leosa Caraxa. 100% (08.09.2015)

Přelet nad hnízdem vrabčím aneb lehce stylizované leč vizuálně velmi vytříbené, fyzicky rozkošaté hořce úsměvné drama o jedné velké marné lásce... A ta Betty, ta nešťastná sladká krásná hravá jurodivá Betty, co se tak ráda mazlila...! Ach jo... . . . Já vím, je to aligismus, raději ženy milovat, než se s nimi trápit... Dobře mi tak. %-| . . . Čtyři hvězdy tedy za film a jedna navíc za skvělou a k ději citlivou rozverně tklivou hudbu Gabriela Yareda ( http://www.youtube.com/watch?v=MSlmhXl0TJA ), kterážto navíc výtečně funguje i jako svébytný soundrack na cd, ideální pro možné ranní mazlení s nějakou hřejivou citlivou divoženkou! - - - - - (Poprvé viděno 5.4.2012 /v prodloužené režisérské verzi/ na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 132., komentář zde jako jednadvacátý - 5.4.2012) (05.04.2012)

Director´s cut samozřejmě. Spolu s Podzemkou zatím asi to nejlepší ze cinéma du look, co jsem viděl. Herecké duo výborné, rozhodně se teda nestyděli. Kromě jiných francouzkých filmů s tématem l´amour fou může Betty připomenout třeba i Verhoevenovo Turks Fruit. A trocha osvěty...http://2009.lfs.cz/cyklus-francouzske-filmove-neobaroko.htm (20.12.2013)