Já to tedy beru, šéfe...!

Pěkná oddechovka. (18.03.2017)

Situačně společensko - satirická komedie na téma kdo jinému jámu jámu, sám do ní sám. Nárožný, Sobota, Augusta, Lír, to je jistota. (09.02.2019)

Československou komedii „Já to tedy beru, šéfe...!“ z roku 1977 jsem viděl poprvé jako školní dítko někdy v osmdesátých letech 20. století na obrazovce prvního programu ČST a matně si vzpomínám, že se mi už tehdy film líbil. Proto jsem se na něj o pár let později podíval znovu a po převratu v roce 1989 asi ještě jednou, ale od té doby moje oči na dvojici náborářů Luděk Sobota a Petr Nárožný nespočinuly. V zájmu objektivního hodnocení a napsání důvěryhodného komentáře jsem se rozhodl podívat se něj znovu a po uplynutí 92 minut jsem svého rozhodnutí nijak nelitoval. Vše začalo založením Výzkumného oddělení náboru pracovních sil v Pragokovu, což měli na svědomí Láďa Pitras (Luděk Sobota) a Oto Vacák (Petr Nárožný). Pro získávání pracovníků nedostatkových profesí si oba náboráři vypracovali účinné, i když často až nelegální metody. Svářeče Niederleho (Karel Augusta) například tajně sledovali, až se jim podařilo nahrát na magnetofon jeho roztoužené namlouvání kolegyně Aničky Vitlichové (Hana Brejchová). Hrůza z žárlivé manželky Boženy (Dana Hlaváčová) snadno Niederleho přiměla k nástupu do Pragokovu. Vhodné topiče pro nepřetržitý provoz získali náboráři v manželském páru Nyklíčkových, jejichž spory by mohly brzy přerůst v násilí - žena (Božena Böhmová) nastoupila na denní a muž (Jiří Lír) na noční směny. Láďova žena Renáta (Iva Janžurová) musela opustit práci v propagaci. Hrozilo, že jim její jedovatá matka (Marie Rosůlková), hlídající syna Ivánka, zničí rodinu. Renatin šéf Saša Paul (Josef Větrovec) ji nerad propustil, ovšem za podmínky, že za sebe sežene náhradu. Pitras sehnal na její místo nepohlednou Myriam Hornovou (Alena Vránová). Brzy se ukázalo, že jde o ženu atraktivní, používající zošklivují převlek jen jako ochranu před žárlivým ex-manželem (Milan Neděla). Renáta na ni začala záhy celkem bezdůvodně žárlit, i když jí samotné dělalo dobře dovření jejího kolegy Filipa Vaněčka (Lubomír Lipský). Temperamentní jeřábnice Križuchová (Jana Kasanová), úspěšně přetažená do Prahy z Popradu, se rozhodla svést usedlého plešatého Vacáka. Ohrožené manželské štěstí Pitras i Vacák nakonec úspěšně zachránili, ale jen za cenu velkých ústupků vůči Vacákově manželce Květě (Míla Myslíková). Podlehli však vydírání náborářů z konkurenčního podniku Vogela (Václav Lohniský) a jeho spolupracovníka (Vladimír Hrubý), kteří si jejich metody pečlivě zdokumentovali. Napříště z Pitrase a Vacáka budou po přeškolení zedník a pokrývač a ředitel Pragokovu Richter (Zdeněk Dítě) tak přišel o dva výborné náboráře. Film tak trochu nešťastně skončil, ale celkově jsem z něj měl dobrý dojem a velice jsem se pobavil. Vzhledem k tomu, ve kterém roce scenárista a režisér Petr Schulhoff snímek Já to tedy beru, šéfe…! natočil, snese i v 21. století srovnání s jinými českými komediemi, které této mnohdy dokonce ani nesahají po kotníky. Za mně tedy velká spokojenost ! Suma sumárum, komedie „Já to tedy beru, šéfe...!“ ode mne získala čtyři náborářské hvězdy ****. (25.07.2020)

Schulhoff měl našlápnuto, zpočátku udělal pár fakt skvělých věcí, nicméně pak snad pojal podezření, že socialismus umírá a že je nutné za jeho záchranu zabojovat i na umělecké frontě a dal lidu několik zamrzlých, upitvořených a ultradebilních srágor. Socialismus chcípnul a Schulhoff tak zústává rozporuplnou postavou českého filmu. (23.10.2021)

Petr Schulhoff miluji jeho filmy, mám zvláštní  úchylku ,páč mám rád filmy který jsem viděl ,a čím víc se mi film líbí samozřejmě tím častěji film pouštím . Tento film a další filmy Schulhoffa jsem viděl snad 20x jen tento měsíc 6. Víckrát jsem viděl  film léto s kovbojem , který režíroval Novák. Jen tento měsíc už 8. Líbí se mi socialistické komedie a tento film je v mém řebříčku hodně vysoko. (27.08.2023)