Strážný anděl vrahů

Čirá intelektuálština s ambicí zaujmout na pár festivalech, ale normálnímu divákovi nabízí hlavně nudu. O životě v současné Kolumbii se něco dozvíme jen mimochodem a co je tu jinak? Postarší homosexuální spisovatel se zamiluje do mladého chlapce, pořád trousí nějaká moudra, když někoho naštve, chlapec dotyčného zastřelí... pak někdo zastřelí chlapce, chvíli bloumá sám, pak sbalí jiného, pak přijde nejotřepanější možné odhalení, ale zase se nic neděje. Boží mlýny sice melou, ale moc ke koukání to tedy není. (18.02.2005)

Zrovna dneska jsme se bavili, jak by se dalo jet do Kolumbie, a já si pustím tohle. A ačkoliv mi něco říká, že ona kolumbijská intelektuální variace průměrného let's-playe GTA není dokumentárním pohledem do prostředí post-escobarského Medellínu, tudíž lze dokonce i doufat, že už to tam tak divokým nebude, ale primárně životním svědectvím spisovatele- Luis Fernando Vallejo Rendón - který pokud nezachytil pozitivistická fakta, tak hmatatelný chaos jeho pohnuté doby zcela určitě. Knížní předlohu La virgen de los sicarios jsem sice neměl možnost přečíst celou, ale po shlédnutí mě začala lákat o to víc. Třeba bych se více vžil do nostalgie stárnoucího spisovatele Fernanda, třeba by mě zdánlivě nahodilá úmrtí ve filmech dávala větší smysl a třeba bych si užíval sympatické prostředí homosexuálního společenství v Kolumbii. Životní filosofie Fernanda, coby (snad) alter-ega původního autora, je krutě povznášející, hlášky o tom, jak čeká na smrt, přesvědčování staré paní, že vrahové utekli támhle; nebo to, jak záleží, pokud má rád ženy - má rád ty, které mají malé bratříčky. Neskutečně silný je ovšem vztah sicariů ke křesťanské víře, respektive k titulní Panně Marii. Silná úcta k Bohu skloubené s bezcitným pácháním zločinů a absurdními pověrami (svěcené kulky zapečené v chlebu, který je pokropen vodou svěcenou). Z pohledu dnešní doby je pak trochu vtipné, jak se velká studia předhání v tom, kdo více vyjde vstříc Ukrajině nebo homosexuálům jen proto, aby na to čeští dezoláti mohli nadávat; a oni tu Kolumbijci (i jiní pochopitelně) natočili takový woke film již před dvaceti lety. (07.11.2022)

Asi se přiřadím k těm, kteří v tom filmu nenašli jediný moment, který by je donutil soucítit s hrdiny, kteří hledají životní lásku, mají homosexuální sklony, vyžívají se vraždění kvůli pár ostrým nadávkám. Hlavní hrdina, který je postarší pán a marně se snaží najít svou životní lásku, smysl svého života a svého milence si vydržuje, čímž jaksi potlačuje svou touhu po sebevraždě. Ne, to není téma, které by mě oslovila či bych jím byl fascinován. je stoprocentní pravdou, že režisér některé záběry viditelně neukočíroval a místy to vypadalo jako amatérský film. To, že to bylo natočené vizuálně jako telenovela je dalším faktem, proč je tento film pro mě čistým odpadem a ničím jiným. A to jsem se ještě nezmínil o pár opravdu nechutných milostných scénách (když mladý klučina líbá postaršího pána). Nemám nic proti homosexuálům - ale tohle - fuj! Mimoto hudební složka filmu vlastně neexistuje, nebo hudba není vůbec výrazná.. No, ukončil bych to tak, že tento film o "kolumbijském" životě je opravdu špatný... (21.02.2005)

Možná, že toto hodnocení a komentář budou vůči filmu sprosté, ale já to prostě vidím takhle. Film si sebou nese vážné poselství. Nese poselství všem, aby viděli jak to dnes vypadá v Kolumbii. Při narození přijde ke kolébce po sudičkách ještě zbrojíř a dá dítěti do rukou pistoli. Jenže toto poselství se naprosto míjí účinkem díky neskutečně tupému zpracování. Když začnu scénářem, tak mi bylo po půl hodině jasné, jak to dopadne. Režisérovo zpracování je na facku. Tolik NUDY v jednom filmu jsem už dlouho nezažil. Film je bez jakéhokoliv emočního náboje. Každá scéna mě nechala naprosto chladným. Jak ty úsměvné (vyhození hi-fi věže z okna), tak i ty ne zrovna úsměvné (jedna mrtvola vedle druhé). Připadal jsem si, jako by mě někdo posadil před televizi a nechal mě sledovat sled obrázků a zakázal mi přitom, abych se pousmál, zatnul zuby nebo pěst. Nechápu kam tímto režisér mířil. Častěji jsem sledoval hodinky než film. Po dvou vteřinách mě praštil do očí obraz filmu. Toto snesu ve TV filmech, které vysílá ČT v neděli večer. Použití digitální kamery přidává většině filmů na auteticitě, ale tady film sráží k zemi ještě víc. Když už tedy takhle, tak proč se film nenesl v dokumentárním stylu. Proč se za každou cenu snaží o filmovou nestrannost. Ty rádoby cool natočené přestřelky mi jenom nechutně zvedly žluč. Tento film je dost těžce o tom, jak se k němu divák postaví. Jedni jej mohou vnímat jako "něco jiného". Rozhodně netvrdím, že je film špatný, ale pro takovýto vypravěčský styl já prostě nemám pochopení. (15.02.2005)

Vizuální zpracování snímku ve stylu jihoamerických telenovel mně ze začátku málem odradilo. Nicméně, syrovost, bezprostřednost a cynická brutalita většiny postav ve filmu mně donutila sledovat až do konce. Prostředí městských "teenage" gangů, které se navzájem stříleji jak na běžícím páse, všudypřítomná chlapecká prostituce, cynismus a naprosto převrácené hodnoty, kdy je schopen hrdina za den postřílet pět lidí a na druhou stranu se neodváží ukončit život trpícího zvířete. (15.02.2005)