Štamgast

Po dlouhé době příjemné překvapení z amerického filmu. Role pro Mickey(ho) Rourka jako ušitá na tělo. Nevím do jaké míry je to autobiografické, ale trošku mi nebyla jasná jeho chůze "jakoby s ustřelenými koulemi "(a přitom mu očividně dost dobře fungovaly). Dobré téma na zamyšlení i o té naší honbě za "zlatou klecí". (05.09.2008)

Bukowskému se nelíbil Rourke, Rourkovi se nelíbil Bukowski (teda jeho knihy), no a mně se líbí oba dva (a knihy taky). Pokolikáté už se k tomu vracím. Imrvére zmlácenej Chinaski vede, další postavy skvěle sekundují: Wanda (jak si rve do minikabelky ty kukuřice:)), Eddie ("I'd hate to be you if I were me."), "nenápadné" cameo Bukowského a další. Vzato kolem a kolem - neodolatelný film ("To all my friends!!!"). Zajímavost: jednoho ze záchranářů hraje Leonard Termo, spřízněná duše MR, objevil se s ním v pěti osmdesátkových filmech (scéna se zakrváceným tričkem je moje nej z celýho filmu: "Where's the body? You?"). A historicky nejlepší lapsus v českých titulcích: překlad "I sure want to thank you for your hospitality." jako "Moc ti děkuju za tvou hospitalizaci." jen tak něco nepřekoná. (29.04.2013)

Imitaci svého (především hlasového) projevu v podání M.Rourka si původně Mistr nemohl vynachválit, později už byl zdrženlivější. K F.Dunawayové měl výhrady od počátku, zdála se mu příliš krásná (a štvala ho scéna, kde herečka předvádí nohy). Sám pak mlčenlivě poseděl ve scéně, kdy se Hank s Wandou seznamuje, a nakonec se filmařům vysmál v románu Hollywood- zábavné satiře o natáčení průměrného filmu. (20.09.2011)

Bohužel, Bukowskiho pohled na fungování světa je úplně mimo moje chápání. Postava totální alkoholické trosky, která je zároveň jen tak mimochodem velkým literátem a ve svém srabu je vlastně spokojená? Bizarní svět s bizarními pravidly, který nemá východisko už jen z principu, že o něj nikdo nestojí. Formálně a herecky je to trochu Jarmuschovina, to bohužel neodvrací moje absolutní minutí se s myšlenkou a smyslem filmu, případně jeho předlohy. 4/10 (12.02.2018)

Vlastně to není příběh, ale výseč z ležaté osmičky chlastem zvláčnělého barového aristokrata a padlé bohyně, podaná natolik zadíravě, že se zhruba v polovině může dostavit lehká nevolnost, provázená suchem v ústech a pachutí laciného truňku na jazyku, která vygraduje k nutkání použít sprchu, nebo alespoň deodorant a hned zítra si najít práci... jenže mezi spořádaným vzorkem populace a Henrym Chinaskim, který si dovede užít i těžkou kocovinu, je rozdíl v řádu světelných let a právě pohledem na život v sebedestruktivním uspokojení je tento snímek odlišný od svých, o vystřízlivění se snažících, kolegáčků. (30.04.2013)