Na veliké řece

Na veliké řece je pokračováním volného přepisu Štorchova dobrodružného literárního románu pro mládež Osada Havranů. Opět má tato adaptace vzdělávací charakter, na který je naroubován zdařilý dramaticko-romantický příběh. I když v idealizovaném zorném úhlu pohledu a se zjemněním dobových reálií. Znovu se zábavně vzdělávací filmový produkt zabývá způsobem života a obživy s obyčeji i s touhou po novém poznávání. Uzavírání partnerských vztahů a překonávání strachu z neznáma jsou stěžejní body, díky nimž vznikla napínavá romantická zápletka. Specifické pro tuto vzdělávací série je hudba (Zdeněk Liška) a jedinečné syntetické dobarvující zvukové efekty (Ivo Špalj), díky čemuž získali filmy svou jedinečnou atmosféru tajuplného bezprostředního dobrodružství, zmocní se diváka a nechává ho sugestivně nahlédnout do vzdálené minulosti člověka. Hlavní postavou je dospívající jinoch Havranpírko (dobrý Ludvík Hradilek). Tentokrát v touze po plnohodnotném společenském přijetí do společnosti vyráží po boku svého nejlepšího přítele zjednat osobní spravedlnost. Druhou hlavní postavou je Havranpírkův zasvěcovatel do života Sokol (velmi dobrý Jiří Bartoška), udatný lovec sousedního rodu s hlubokou privátní pohnutkou, která dvojici vrhá do nových nástrah života. Hlavní ženskou postavou je Šťastná chvíle (zajímavá Gabriela Osvaldová s hlasem Jany Andresíkové), mladá žena rybářské osady. Haněná a zostuzovaná svým okolím, a přesto stále obětavá a pokorná. Druhou hlavní ženskou postavou je Veveřice (velmi zajímavá Marie Sýkorová) s nezáviděníhodným postavením namlouvacího ceremoniálu i s vlastní vzpurnou volbou. Výraznou postavou je kupcův syn Kam (velmi dobrý Ivan Luťanský) s velmi osobním motivem, vedoucí všechny do strastiplného temperamentu dobrodružství. Z dalších rolí: spravedlivý a moudrý náčelník Havran (dobrý Bohumil Vávra), ostrakizovaný lovec v zoufalství samoty a symbol strachu z neznáma Divous (zajímavý Vilém Besser), Kamův otec a kupec Ger (příjemný Bořivoj Navrátil), hrubiánský nápadník Pazour (František Velecký), či obyvatelé rybářské osady Čihaj (Ľudovít Kroner) a Tlapa (příjemná Beta Poničanová). Je to dobrodružný film pro mládež s výraznou vzdělávací strukturou. Zidealizovaný příběh strhne svou náladou a na poli popularizace vědy jde o výjimečný filmový výtvor. (03.02.2017)

Bartoška se vysmál lidské pověrčivosti a "zažehl světlo rozumu", budiž. Že se tak zákonitě musí stát, stejně jako identita "Vládce údolí" je však jasné každému, kdo kdy slyšel nějaký příběh. K čekanému konci se navíc film proplétá estetikou pionýrského tábora hrajícího si na pravěk (jak jsem zmínil v komentáři k prvnímu dílu) a vlastně má i podobnou dramatickou výstavbu jako táborová bojovka. Účastníky by to asi bavilo, ale radovat se z vypárvění pak mohou jen sami mezi sebou. Přiřazení pozbytí lásky za účelem nalezení nové je možná jak ze života, ale určitě ne jak z umění. (29.09.2009)

Celé trilogii je po právu vyčítána absence syrovosti, uhlazenost a kostýmní či dobové nepřesnosti. V tehdejší době padlo vše za oběť cílové skupince nezletilé mládeže a Bartoškova holá hruď skutečně vzbuzuje rozpaky. Ale dále už jsou jasná pozitiva. Výborná Liškova muzika navozuje tíseň a brání sentimentu, ve druhém dílu trilogie např. skvěle podtrhuje zahánění smrti a dodává mystický význam. Schmidt byl nadějný režisér, kterému Normalizace ubrala svobodnému rozletu, v pojetí detailů podtrhuje jeho práci i velezkušený Macák. V neposlední řadě je dobrá i dějová linka, které notně ublížilo rozdělení na tři díly. Dohromady působí konzistentně a trilogie by se měla promítat po sobě, nebo sestříhat do jednoho celovečerního díla. Souhlasím s tím, že poslední část je pak nejlepší, navzdory neuchopené příležitosti reálného zobrazení pravěké "bitvy" odhaluje syrovost i jiným způsobem. Je to mrazivý chlad v mezilidských vztazích, rodová nevraživost, kmenová nepřátelství, lidská tvrdost. Inu, homo homini lupus. (25.05.2022)

Příběh z dob, kdy byla žena na oslovení "krávo" ještě velice hrdá, neboť to znamenalo, že nemá hodnotu pouhopouhého berana či dvou ovcí. Ovšem když se Havranům narodí Veveřice, musí milovník bizarností zalovit hluboko v ohradě, pokud ji chce získat, protože v tomto případě ani ta jedna kráva nestačí. Jinak já jsem byl s příběhem i zpracováním spokojený, dokonce ani Liška coby tvůrce hudebního doprovodu nevadil, protože se krotil a u svých trýznivých skladeb výrazně ubral volume, takže si člověk nebyl jistý, jestli se ty tiché zvuky opravdu linou z televizoru nebo sousedi pět pater pode mnou připravují řízky. I Bartoška zahrál svou roli věrohodně, i když pravda, při přípravě na tenhle film měl věnovat čas a úsilí spíše chození do posilovny než depilování hrudi. Noo a závěr taky potěšil, žádný hepijend se nekonal, neboť Bartoška odolal dívce s velice lákavým jménem "Šťastná chvíle", nasedl do svého keňu a odfrčel do dáli. Palec nahoru! (15.03.2015)

Zajímavé kostýmy, ... ve filmu jistě nezvyklé a neokoukané. Kdy až někdo natočí příběh z doby pravěku, že? Ale tím to končí. Víc poutavého na snímku bohužel není. Herecké výkony nezajímavé, příběh nepoutavý, fádní a pamatuji se, že ve svých mladických letech natěšen – byl jsem zklamán. Knižní předlohy Eduarda Štorcha byly poutavější. Těžko volím hvězdičkové hodnocení mezi dvě a tři. Vzhledem k tomu, že tři hvězdičky dávám slušnému průměru, hodnotím tedy dvěmi. (30.12.2008)