Réžia:
Florian ZellerKamera:
Ben SmithardHudba:
Ludovico EinaudiHrajú:
Anthony Hopkins, Olivia Colman, Olivia Williams, Rufus Sewell, Imogen Poots, Mark Gatiss, Ayesha Dharker, Roman ZellerObsahy(2)
Film Otec je triezvy, realistický rodinný príbeh, ktorý bez sentimentu vykresľuje emočne intenzívny pohľad na svet očami človeka, ktorý trpí demenciou. Dramatická ilustrácia fyzických strát, ku ktorým dochádza spolu s duševnými stratami. Anthony má 80 rokov, odmieta však akúkoľvek pomoc od svojej dcéry. Snaží sa pochopiť svoje meniace sa okolnosti, pričom začína pochybovať o svojich blízkych, vlastnej mysli a dokonca aj o vnímaní vlastnej reality. (Itafilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (315)
Po dokoukání nemůžu hodnotit jinak než že mě skutečně fascinuje, jak se režisérovi Zellerovi filmu s tak pomalým tempem povedlo dodat patinu zajímavosti každé následující, čím dál tím více zneklidňující, minuty. Anthony Hopkins nechává probouzet svého Hannibala a je to skutečně dechberoucí podívaná od začátku až do konce, lež se vpravdě jedná o velice komorní, až by se dalo oprávněně říci divadelní, záležitost o jedné zásadní nemoci, která nám do této problatiky dává alespoň malý vhled. A to jsem si říkal, že to bude jedna z těch oscarovek, kterou vynechám a přesvědčily mě až nadšené ohlasy. A stejné pochybovače, jakým jsem byl i já, by měly přesvědčit také...90% ()
Drama, které perfektně ukazuje, že stačí změnit perspektivu vyprávění a ze zdánlivě banálního tématu je originální podívaná o zdánlivé konspiraci a spiknutí rodiny vypudit otce z domu. Florian Zeller nepracuje s náznaky, ale diváka rovnou umístí do centra dění a nechává ho sledovat znepokojivou podívanou, která se postupem času vyjasňuje, aby vyvrcholila dost silnou scénou, která jen potvrzuje, že lidský život je jeden velký koloběh, v němž se od dětství vracíme zase k dětství jen v jiné formě. Vzhledem k divadelnímu původu je jasné, že jde o komorní záležitost, která se odehrává ve dvou místnostech a důraz je v ní kladen na dialogy, které jsou ale napsány natolik dobře, že dokážou strhnout a nevnímat jejich množství. A ačkoli určitá divadelnost ze snímku dost vyčnívá a někdy by potřeboval zrychlit a být živější, tolik to nevadí, protože všechny nedokonalosti vyrovnává fenomenální Anthony Hopkins v hlavní roli, který je zcela přesný a vyvolává ty pocity, co vyvolávat má a sledovat ho je fascinující, za zmínku ale rozhodně stojí i Olivia Colman, jejíž úloha není takového rozsahu a je mnohem niternější, o to větší uznání zaslouží, protože většinu uhrála jen pohledy, povzdechy nebo různými gesty. The Father není veselá podívaná, ba naopak je dost skličující, protože něco podobného může potkat úplně každého (ať už z pozice starajícího se, nebo postiženého), rozhodně je ale výborná, a i když se k ní málokdo bude často vracet, minimálně jednou by viděna být měla. 80 % ()
Filmařsky neskutečně svěží sonda do problematiky stáří a pomalého odcházení jak fyzického, tak primárně psychického. Zcela unikátně otočená a do detailu rozebraná z perspektivy pacienta, nikoliv lidí kolem něj. Nedočkáme se tedy žádných kýčovitě uslzených scén, ani jiných podobných dolování emocí. Zeller na to jde sofistikovaně, místy až detektivním způsobem a fenomenálně hrající Anthony Hopkins nedá divákovi šanci vydechnout. V rámci žánru netradiční atyp, který stojí za to vidět, i když jednoduché pokoukání to není. ()
Na otázku “bojíš se smrti?” mi jednou někdo odpověděl “ne, bojím se umírání”. Tento film mi to připomenul. Brilantně napsaná a Hopkinsem fantasticky zahraná mozaika rozkladu lidské paměti, ztráty vědomí místa, času a sebe sama. Odehrávající se v několika pokojích s pár herci. Tísnivý a smutný film, jakoby napsaný člověkem, který si tím sám prošel a vrátil se zpátky. Proč na takový film koukat? Abychom si připomenuli, jak se máme dobře. ()
The Father je jeden z najlepších mindfuck puzzle diel nie preto, že by všetko do seba perfektne zapadalo alebo nás dostala do kolien záverečná, mimochodom prekvapivá pointa. Ale preto, že tento systém rozprávania je stopercentne zmotivovaný a ide o psychologickú drámu v pravom slova zmysle a nie o hru tvorcov o to, ako čo najviac oklamať diváka. Anthony, obe Olívie, Imogent, Rufus a Mark možno nikdy nehrali lepšie. Trochu ma mrzí, že okrem dvoch ústredných postáv sa menej pozornosti venuje ďalším hercom. Williams je pri tej záverečnej scéne, kedy presne chápe, koho má predstavovať, dokonalá. ()
Galéria (44)
Zaujímavosti (9)
- Anthony Hopkins sa pri hraní postavy inšpiroval skúsenosťami s jeho vlastným otcom. (Sunwheel)
- Filmovať sa začalo 13. mája 2019 v britskej metropole Londýn. (MikaelSVK)
- Sir Anthony Hopkins získal za úlohu Oscara, predávania cien sa ale nezúčastnil. (F2003F)
Reklama