Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga

Už před zhlédnutím mi bylo jasné, že to nebude žádné veledílo, ale 3* film. Na Eurovision jsem se několikrát koukal, bavilo mě to, ale jakmile začali vyhrávat divné kreatury lidí (žena s vousama, politické vítězství Ukrajinky atd.), tak jsem to přestal sledovat. Tento film je takový průměr, upozorní diváky na to, že existuje soutěž Eurovision, zároveň nabídne solidní příběh, krásnou Rachel McAdams, ovšem nesympatického Willa Ferrella. Je to taková podivnost za 3*. (27.12.2020)

Iste Eurovízia nie je súťaž. Len akási prečudesná producentská prehliadka aktuálnych popových produktov, ktoré znejú jeden ako druhý cez dôsledne vopred prefiltrovaný kopírovací stroj. Osobne pre mňa ostávajú záhadou masy divákov lepiacich sa na toto popové mucholapkové hovno. Na druhej strane - niet sa čomu diviť. Takto si európska hippie generácia, prežívajúca búrlivú mladosť do začiatku 70. rokov, vychovala svojich nasledovníkov. Dnes post hipíci (=vážení podnikatelia a jupíci) žnú plody vlastnej výchovy v podobe veľmi často pochybného umeleckého vkusu ich potomkov. Ale toto všetko je len anti konzumný a antipopový blábol. Späť k filmu: výnimočne odhodím predsudky a zdôvodním maximálne hodnotenie. Nech je príbeh akokoľvek vykalkulovano naivný, mňa osud večného smoliara, odvrhovaného otcom a vysmievaného komunitou, roky čakajúceho aspoň na kúlilinček šťastia, dojal. Aj preto, že hoci mohol zabojovať o slávu, zabojoval o istotu návratu do krásneho kúska zeme, kde vyrastal. Aj preto, že hoci celý život lúzer, v správnej chvíli zabojoval o lásku. Roky blízkej a predsa vzdialenej vyvolenej. A ešte: ak ma nejaké mesto pri pobyte na Islande zaujalo, tak to bol práve Húsavík. Tam sa odohráva značná časť filmu, jemu je venovaný i finálny eurovízny song.  Žije tam necelých dva a pol tisícky ľudí (čo je u nás väčšia dedina). Neinklinujem k vidieckemu životu. A predsa keď som prechádzal húsavíckou prírodou a ulicami: chcel som tam ostať. Bývať. Miesto, kde som prvý raz videl naživo veľryby. A tiež kolónie islandských aliek - mníšikov - papušalkov. Jednoducho som si predstavil, že si tam otvorím hot-dogáreň pre turistov a budem im tam predávať tie najlepšie ovčie (a baranie) hot-dogy na Islande. No a toto je film zasvätený Húsavíku. Na konci som plakal ako malé decko. Mňa to naozaj dojalo. A veľmi. Takže päť bez zaváhania. (26.05.2021)

Tak tohle zabolelo, můj oblíbený komediální herec, který umí být často trapný a afektovaný přesně v tom správném poměru, aby mě jeho komedie bavily se tentokráte převtělil do zoufale nevtipného, vlastně obyčejného zpěváka z Islandu, který chce stůj co stůj uspět ve fenoménu Eurovize. Místo třeskuté zábavy, jsem byl svědkem něčeho čeho jsem se vždy trošku obával. Ferrell dospěl, zestárl a já vždy tak nějak tušil, že tento vlastně inteligentní člověk, dává svým fanouškům přesně to po čem touží, takže právě proto před kamerou ze sebe dělá idiota. ... nebudu to nějak protahovat, dle mého soudu natočil komediálně možná svůj nejhorší film. Má vize byla, že si padesátník spolu se čtyřicítkou udělají srandu z těch dětských pop hvězdiček. Místo toho to naši dva hrdinové berou smrtelně vážně. 20% (25.07.2020)

Milá feel-good komedie takřka bez záporné postavy, se srdíčkem obhajující pozitivní hodnoty a různorodost Evropy, a opepřená trefnými vtípky na společenské témata (vztah Islanďanů k Amíkům; v Rusku nejsou žádní gayové atd.). Upřímně mě dojala a potěšila. Čtvrtou hvězdu dávám nejspíš proto, že mám velkou slabost pro Island (zrovna Húsavík jsem přes 2-denní čekání na lepší počasí viděl pouze v oparu a dešti) a protože jsem jeden z mála v mém okolí, kterým nevadí Will Ferrell. Tohle si zrovna i spolunapsal a spoluprodukoval, což potvrzuje jeho zasloužené místo v koruně žánru. (08.06.2021)

Filmová Eurovize je takový kočkopes. Vyloženě vtipných momentů tu až tolik není, parodie této bizardní soutěže je to tak napůl a některé scénky navíc působí hodně roubovaně, aby se Ferrell měl možnost alespoň trochu vyřádit. Na druhou stranu je tu několik momentů hrající vyloženě na vážnější nótu, stále roztomilá Rachel McAdams a slušný soundtrack, přičemž Husavik song bych bez váhání poslal rovnou na Oscary. (28.06.2020)