Réžia:
Zaida BergrothScenár:
Eeva PutroKamera:
Linda WassbergHudba:
Matti ByeHrajú:
Alma Pöysti, Krista Kosonen, Shanti Roney, Eeva Putro, Joanna Haartti, Kajsa Ernst, Robert Enckell, Jakob Öhrman, Wilhelm Enckell, Liisi Tandefelt (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Helsinki 1945. Koniec vojny prináša maliarke Tove Jansson nový pocit umeleckej a spoločenskej slobody. Zatiaľ čo svoje umelecké ambície sústreďuje na maľovanie, očarujúce príbehy muminovských postavičiek, ktoré rozprávala vystrašeným deťom v protileteckých krytoch, rýchlo začnú žiť vlastným životom a prinášajú jej celosvetovú slávu a finančnú slobodu. Jej túžba po slobode je však vystavená skúške, keď stretne divadelnú režisérku Vivicu Bandler, ktorá v nej roznieti elektrizujúcu a pohlcujúcu lásku. (Film Europe)
(viac)Videá (8)
Recenzie (15)
Milý film plný lásky...převážně té nenaplněné, také uměleckých ambicí a nadějí, které jsou na tom podobně. Citově dosti rozpolcená Tove, její mumu svět a zápas se sebou samotnou. Pro mě lehce komorní vyprávění, čekal jsem silnější příběh, zvlášť v rámci období, ve kterém film začíná, nicméně celkové kvality nelze opomíjet, obzvlášť vynikající výkon, který předvedla Alma Pöysti. [SCANDI 2022 - Filmový klub Citadela] ()
Když jsem se před lety dočetl, že vzniká celovečerní film o jedné z mých nejmilejších spisovatelek Tove Janssonové, jejíž knihy o muminech mě v dětství zásadně ovlivnily a s níž jsem spojil i své jinošství, když jsem se svým improvizačním tělesem podvakrát zhudebnil její prózu Sochařova dcera. Od filmu jsem si v pandemických letech sliboval pookřání, ale míjeli jsme se, a nyní, když jsem ho objevil na Edisonline, jsem neodolal a proti plánu jsem si ho promítl (dá-li se to o projekci tohoto druhu takto říci). A jaký div!? Záběr za záběrem umanutě budovaly hranici mezi mnou a vším tím děním. Netroufám si posuzovat historickou věrnost, kterou se zdá stvrzovat titulkový epilog (v duchu: jak to bylo dál?); takové kritérium je podružné. Dichtung? Wahrheit? Poznal jsem tuto umělkyni ale jinak a záběr za záběrem jsem měl dojem, že mi ji Zaida Bergroth bere. Že je celé vyprávění o jejím vztahu s Vivicou Bandlerovou zrcadlovým sálem. Odhlédnu-li však od biografické povahy filmu, nezbývá ani toto rozhořčení: všední milostné drama, konvenčně snímané, s neuměle sugerovanou atmosférou, průhledné, ale nikoliv čiré. Nic víc, spíš ještě míň: vždyť umělkyně, na niž se snímek soustředí, vyznívá jako pasivní, jen jinými tvarovaná bytost, a takovou Tove, vidomá, samostatná a v přítomnosti žijící, rozhodně nebyla. – Pro mě i nadále zůstává sochařovou dcerou, která váží každý okamžik a nechává jím pronikat sny, vzpomínky a vize. Ženou bdělou a radostnou. Tomu také odpovídá autentická amatérská filmová sekvence tančící Tove v samém závěru před titulky. A takhle jsme kdysi pospolu rozmlouvali: https://recordingsontheroad.bandcamp.com/album/bildhuggarens-dotter ()
Nic jsem nečekal a tak je teď lehké hodnotit. Mile natočený film, který nemá moc slabin. Herci, výprava, scénář... a samozřejmě severský vibe :) Všechno klape i bez nějaké větší katarze. Těžko říci, jaká byla opravdu Tove, o konkrétních dílech se toho moc nedozvíme, sledujeme pouze výsek formování životních postojů člena umělecké rodiny. Film je velmi uvěřitelný, ale postavou hlavní hrdinky trochu zaměnitelný. Což je dobře i škoda. Po nečekaném konci jsem měl chuť sedět dál a pokračovat v melodrama života Tove a dozvědět se více. ()
Tove sa dožila 86 rokov, napísala veľa kníh, namaľovala veľa obrazov, ale film rieši len jej lesbickosť. V podstate sa o nej nedozvedáme nič, len to, či niekoho milovala a koho nie, či mala rada promiskuitné mušličkovanie, alebo bola za permanentnú jazdu na jednej. Inak v podstate nič. Ale inak - v tej Škandinávii majú ale ohavy! ()
Životopisný film o Tove Janssen, ktorá vytvorila fantastický svet Muminiek. O živote Tove som doteraz nevedel absolútne nič, takže bolo rozhodne zaujímavé sledovať, s čím všetkým sa táto žena vo svojom živote potýkala a aké to bolo pre ňu náročné vôbec preraziť. Napokon sa jej to podarilo vďaka akejsi nezáväznej záľube skicovať rozprávkové tvory tzv. Muminiek. Priznám sa, že oveľa viac ma bavila dejová línia ohľadom Tovinej umeleckej práce, a tamtie súkromné záležitosti ma až tak nezaujímali. Ale inak fajn film, 3* ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (4)
- První obrázkovou knihu „Sara and Pelle and Neptune's Children“ Tove Jansson (Alma Pöysti) napsala a ilustrovala už ve svých 14 letech. Jansson také ilustrovala švédské překlady klasik, jako je „Hobit“ nebo „Alenka v říši divů“. (Martrix)
- Tove Jansson patřila ke švédsky mluvící finské menšině. Stejně tak to má její představitelka Alma Pöysti. (Anife)
- Alma Pöysti, která hraje Tove, je vnučkou herců (Lasse Pöysti a Birgitty Ulfsson), kteří spolupracovali s Tove Jansson na divadelním představení „Mumini“ jako herci, a později hráli i v televizním seriálu Mumintrollet (od r. 1969). (Martrix)
Reklama