Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ničivá síla lásky, žárlivosti a touhy po společenském postavení... Románový cyklus Marcela Prousta "Hledání ztraceného času" je jedním ze základních děl nejen francouzské, ale i světové literatury. Filmová adaptace je výzvou nejen pro scenáristy i režiséry, ale i producenty. Právě z finančních důvodů ztroskotaly ohlášené projekty Luchina Viscontiho a Josepha Loseye. Teprve v roce 1983 vznikla adaptace části prvního dílu "Hledání ztraceného času" – Swannova láska. Na scénáři se podíleli mj. i Peter Brook (původně určený režisér) a významný scenárista Jean-Claude Carriere. Ve filmu použili i některé motivy z dalších částí Proustova cyklu, završili Swannův příběh lásky ke krásné Odettě de Crécy, jež ho stála těžce vydobyté společenské postavení, a celý děj zhustili do pouhých čtyřiadvaceti hodin... Milovníci díla Marcela Prousta tak mohou porovnat tuto adaptaci s pozoruhodným přepisem scenáristy a režiséra Raoula Ruize (uvedeno v České televizi v r. 2005), který sáhl po završující kapitole tohoto literárního monumentu nazvané Čas znovu nalezený, kde se Proust v četných reminiscencích znovu vrací k celému dílu... V roce 1913 se v Paříži nenašel žádný nakladatel, který by vydal první díl románu Marcela Prousta (1871–1922). Spisovatel ho u Grasseta vydal na vlastní náklad a koncem listopadu 1913 se první díl dostal do prodeje. Postupně nabyl zamýšlený román nových rozměrů a Proust těsně před svou smrtí diktoval další poznámky. Poslední dvě části jeho epopeje, z nichž jedna je právě "Čas znovu nalezený", vyšly až po jeho smrti. I když Proustovo "Hledání ztraceného času" patří mezi základní díla literatury 20. století a je citováno v každé školní učebnici, ve skutečnosti málokdo Prousta četl. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (43)

JARDAHONDA 

všetky recenzie používateľa

Ty nejvyšší společenské kruhy, vznešené paničky, pánové v raglánech, kteří mají vždy po ruce elegantní doutník... a především přetvářka. To je svět, do kterého přichází Charles Swann. Je " pouhým " synem zbohatlíka, společenská smetánka ho sice přijme, ale dává mu jasně najevo, že je přece jen někým jiným. Charles má vše, co si může přát. Jeho nízký původ mu, ale nedá spát, cítí že patří jinam, že jeho čas okusit něco " nízkého ". Myslí jen to, že si své štěstí nezaslouží a že by měl vlastně trpět. Jak jinak, než láskou k ženě, která ho odmítá a navíc je pouhou kurtizánou... Opravdu vyjmečný snímek s plejádou filmových megastar, které se nezřídka objeví v erotických scénách. ()

Chung 

všetky recenzie používateľa

Obávám se, že jakákoliv snaha převést Proustův vpravdě mamutí románový cyklus na plátno musí být nutně předem odsouzena ku ztroskotání. Jsem ale vlastně rád, že se do toho Schlöndorff pustil, zvlášť se svými bohatými zkušenostmi s adaptací literárních děl. Zde si moudře vybral pouze jednu část předlohy (asi polovina jednoho dílu ze sedmi), která zároveň tvoří relativně samostatnou jednotku. Občas pak děj obohatil přejímkami z jiných částí (typicky věci týkající se Odetty homosexuality barona de Charlus). Bohužel mám ale pocit, že jde obecně o jeden z režisérových slabších počinů (srovnejme například s vynikající Ránou z milosti, Plechovým bubínkem či Netvorem) a bez znalosti předlohy by mi přinesl asi jen malé potěšení: například závěr filmu, kdy se vévodkyně z Guermantes chystá odjet do společnosti v červených šatech a vrací se pro střevíce, je sice skvěle zvolený, ale dojme asi jen toho, kdo ví, jak důležitý je právě tento moment v knize. Spíše knižní ilustrace než film sám o sobě. ()

Reklama

Reklama