Deti od Windermere

Snímek The Windermere Children popisuje méně známou kapitolu z konce Druhé světové války, která se bez obav může opřít o silný příběh, svižný scénář či o výběr herců. Tento počin nezakalenou optikou ukazuje, že po osvobození koncentračních táborů bylo hodně prázdných a zničených dětských duší, pro něž bylo vážně těžké se naučit znovu důvěřovat a radovat ze života. Samostatnou kapitolou je pak finále, které utahuje šrouby emocí až na doraz, přičemž je ale zároveň i nespoutanou oslavou života a požehnaného stáří. Pokud tedy hledáte snímek z Druhé světové války, který není "jenom" o důležitých bitvách, The Windermere Children režiséra Michaela Samuelse je přesně tím pravým. Skvělá práce! „Unlike carpets madam, children are not improved by beating.“ (10.12.2020)

Príbeh podľa skutočných udalostiach o poľských židovských deťoch, ktoré prežili holokaust, stratili rodiny a boli privezené do Veľkej Británie po druhej svetovej vojne. V tábore sa pomalí adaptujú na slobodný život a vyrovnávajú sa s traumami z koncentračných táboroch Film dodáva ďalší zaujímavý a malo diskutovaný pohľad na holokaust (08.02.2020)

Nedôvera so všetkých uhlov pohľadu. A toto je príbeh tých, čo sa ocitli v rozhodne lepšej reštartovacej pozícii, ako ostatné "deti". Tak či onak som si myslel, že ma samotný snímok (podľa obsahu) viac zasiahne. Táto generácia ľudí to musela mať nesmierne ťažké, no presunúť takéto emócie na plátno, rozhodne nedokáže každý, i keď úplný záver rozhodne na city rozhodne zahrá. (04.01.2021)

Zajímavý pohled na holokaust  1)  zase z jiného úhlu._____ 2)  Film vnímám jako svého druhu hraný dokument. To ale není špatně, z mého pohledu je to spíš plus._____ 3)  Výstižný koment: Morholt*****.                       .                      .                     .                         .                .                                                      . (19.03.2023)

Hezky natočený film, kdy si alespoň každý z nás uvědomí, že po válce to vše nekončí, ale problémy přetrvávají dál, které musela naše společnost vyřešit. Dokud jsem film neviděl, nedokázal jsem si představit (což asi nikdo z nás), čím si děti musely projít, a jaké následky to na nich zanechalo. Ať už jsou to běžné návyky, stolování, spaní, strach ze psů apod. Někdy to bylo i bolestivé sledovat, kdy by člověk nad dětmi zlomil hůl, protože jsou na první pohled nezařaditelné do běžné společnosti. Dokážu si představit, že by film šel ještě hlouběji a právě zkoumal psychiku jednotlivých dětí, za to ostatně strhávám jednu hvězdu. Jsem ale ve finále rád, že se těmto lidem podařilo zlomit to prokletí a naopak někteří z nich byli následně v životě velice úspěšní. (25.10.2020)