Ada

Alegorické mysteriózní drama z nehostinného Islandu. Hory, pláně, studená spěchající řeka a pořádná porce tajemné mlhy, co vše zahalí a současně i cosi ukrývá. Symbolika a nejednoznačnost snímku jsou pro mne předností. Jen je třeba se naladit na správnou vlnu a pak se nechat unášet syrovým příběhem, kde smutek vystřídá štěstí, za něž stojí žít. Rapaceová zraje herecky jako víno. Stačí, když jen hledí do krajiny a pozorný divák ví, na co myslí, co prožívá. Úsměvů je pomálu, ale dýchá z nich upřímná radost. O filmu je dopředu lépe nevědět naprosto nic. Několik překvapení a závěrečný zvrat jsou pak odměnou. Ovce se ukázaly jako výborné herečky. Noční scéna v ovčíně je naprosto skvostná. Může snad něco narušit rodinnou idylu? A jak velká oběť bude za trochu štěstí? Pomalejší tempo uvítá nespěchající divák, co se do filmu rád noří. Spíše pro menšinové publikum... (14.11.2021)

Celovečerní debut nadějného režiséra Valdimara Jóhannssona mi nejspíš na dlouho utkví v paměti. A to nejen kvůli tajemné značně zneklidňující atmosféře, kterou je skrz naskrz prosycený, ale především kvůli slušné dávce originality a ujetosti, jež dávají vyniknout baladickému příběhu plnému jinotajů o podivném soužití lidí a ovcí uprostřed drsné islandské krajiny. Musím se přiznat, že jsem byla napnutá od začátku až do konce, jak to vlastně celé dopadne, přičemž závěrečné rozuzlení mě dost překvapilo, vůbec jsem ho totiž neodhadla. (75%) (15.10.2023)

osobitá a dost zvláštní islandská artovka o (nejen) vyrovnávání se se ztrátou,která míchá žánry a zvládá si slušně hrát s divákem.Celý film by se dal rozdělit do tří fází.V té první se nic neděje,ale i tak se režisérovi daří budovat očekávání toho co přijde.Ve fázi druhé přichází bizár,který je skoro až černou komedií,aby následně přešel do třetí fáze,která už je víceméně regulérním dramatem.Co se Adě nedá upřít je svérázná (chvílemi až zvrácená) poetika,která to celé posouvá od divné,řadové a zapomenutelné artovky někam výš...70% (31.10.2021)

Pseudoartová samoúčelná podivnost s mizerným scénářem, která není ničím jiným, než prázdnou pózou. Ono to teda nejvíc připomíná jakousi temnou baladickou pohádku, ale nedokážu to brát jen tak, když si to celou dobu snaží hrát na těžké umění plné složitých symbolů. Ne, tenhle film si na to opravdu jen hraje a ještě používá tu vychcanou taktiku, že divákům neřekne skoro nic o postavách, ani o pozadí toho všeho a vlastně neřekne skoro nic. Diváku, domysli si všechno sám, já ti odvyprávím hodně jednoduše hodně jednoduchý příběh a ty si z něj vem co chceš a najdi si v něm hluboké přesahy jaké potřebuješ. Přitom je z toho dost patrné, že Jóhannsson žádné neměl, šlo mu jen o vizuál a na scénář se vykašlal. Přitom to mohl být tak úžasný film, protože ten námět svádí k tolika nápadům a myšlenkám, ale nic v tom není, opravdu je to jen póza, kterou na festivalech sežerou i s navijákem, protože je to přece něco jiného a to k úspěchu a bohatému uměleckému zážitku asi stačí. Spoustě současných "náročných" diváků asi jo, ale mě ne. A že by to u mě aspoň zachraňovala atmosféra nemůžu říct ani náhodou, protože je jasné už brzo, že zde není moc o co hrát. Klidně to mohlo mít i jenom 20 minut a bohatě by to na ten námět v téhle podobě stačilo... Takhle oceňuji jenom krásnou přírodu, skvělou kameru a to, že tam mluví postavy islandsky a že se to snaží být typicky islandsky pomalé. Jen teda nechápu, co v tom proboha dělá Noomi Rapace... 2* (12.02.2023)

Trailery lákaly na hutné, téměř hororové, psycho s hodně bizarní zápletkou. Výsledek je ovšem… no, já to vlastně ani neumím moc popsat a vyjádřit slovy. Šílený severský experiment chce být mixem pomalého artu, hororu, psychologického snímku o zoufalé touze po rodině i téměř humorných šílených situací. A jak vám asi došlo, moc zajímavé a zábavné to ve výsledku není. Prvních 40 minut se tu navíc prakticky nic nestane a i přes skvělou hudbu a výtečnou kameru s nádhernými záběry se hutná a mrazivá atmosféra úplně nedostavila. Mlha byla v tomto snímku s herecky přesnou Noomi Rapace zkrátka daleko hutnější než tamní napětí a vztahy mezi postavami. Na druhou stranu, jméno režiséra Bély Tarra mezi producenty mi vysvětlilo mnohé. (26.08.2021)