Mucha v kufri

Cítil jsem se jako u panovnického dvora (analogie floskule "královská zábava")! Jen si z to vezměte - přerostlá moucha, nekorunovaný král mezi domácími mazlíčky a pomocníky zlodějů, Jean-Gab (David Marsais) a Manu (Grégoire Ludig), (vel)vyslanci všech životních ztroskotanců à la Jay a Mlčenlivý Bob, honosné interiéry a diamantové zuby v zlatém kufříku, opulentní porce žrádla (říká se strava!), Dupieux, mistr absurdního humoru! Z tohoto setkání zákonitě nemůže nevykrystalizovat must see věc like zámek ve Versailles ty bejku! A i kdyby jste se tímto typem humorem nepotkali, sedmdesátiminutovou prohlídku jistojistě ve zdraví přežijete, tedy nejste-li SPOILER ALERT třiceticentimetrový psík, bzz! ;-) 85 % (07.01.2023)

Nedávno náhodně objevená jednohubka, na kterou jsem si konečně našel “čas” (je to opravdu jednohubka s muší stopáží, takže to slupnete jak malinu prakticky kdykoliv). Dvojka blbců s vyhlídkami na dlouho očekávaný životní zvrat, úspěch a bohatství objeví v kufru kradeného auta obří mouchu… k tomuhle netřeba cokoliv dalšího psát. Prostě si to dejte, než vám frnkne. (24.11.2022)

Francúzsky bizár ako vyšitý. Ten nápad s umelou muchou sa len tak často nevidí a aj keď to v podstate bola hovadina ako remeň, svoj účel to asi splní, hlavne pre filmových fajnšmekrov. Mne ten humor veľmi nesedel, aj keď tam bolo pár bizarne úsmevných scén a uvedomil som si, že Adele Exarchopoulos dokáže slušne zahrať vyšinutú ženskú. O to lepšie poznanie. 60 % (19.05.2022)

Nečekala jsem, že děj bude tak doslovně korespondovat s názvem, už jen to mě pobavilo. Quentin Dupieux vytvořil další absurdní podívanou, která mi kupodivu docela sedla. I ta ústřední dvojice bejků-nemakačenků, kterou skvěle ztvárnili David Marsais a Grégoire Ludig, mi byla sympatická, natožpak moucha Dominika. Několikrát jsem se fakt s chutí zasmála, třebaže jsem si po celou dobu říkala, jaký chorý mozek tohle mohl vymyslet. (70%) (08.07.2022)

Malomyslná banalita v kolizi s hurónskou absurditou, od normálního středu hnutá značně do leva (nemyslím politického) a lehce nahoru. Jestli má surrealistická perspektiva nějakou (byť mizernou) šanci na přežití v tomto století, tak to bude někde ve směru kudy si cestičku prošlapává Quentin Dupieux (aneb QD je nový Luis Buñuel). (01.04.2023)