Obsahy(1)
Byla statečnější a odvážnější než leckteří muži. Přednášela v Evropě i USA, sdílela masarykovské ideály, učila, psala, bojovala za důstojné postavení žen. Díky ní bylo právě před 100 lety v ústavě ČSR zakotveno volební právo žen... Jako první Češka vystoupila s projevem před spojenými národy, přijal ji prezident Roosevelt, vystupovala na desítkách kongresů v evropských zemích i v USA. Františka Plamínková, politička, učitelka, bez nadsázky žena světového formátu. Postavení žen její doby je z dnešního pohledu nepředstavitelné. Nejen společenské normy, ale také právo jim vyhradilo pozice občanů druhé kategorie. Ženám bylo upíráno právo studovat, volit, rozhodovat o svém životě, a dokonce i vlastních dětech. To vše se Plamínková rozhodla změnit bez ohledu na to, že vděk a slávu za to rozhodně nesklízela. Změnu rolí nepřijímali lehce muži, ale ani všechny ženy. Přesto neúnavně prosazovala základní práva, která odstartovala změnu postavení žen a jejich proměnu v nezávislé bytosti. Velkého vítězství dosáhla v roce 1920, právě před sto lety, kdy bylo v československé ústavě zakotveno volební právo pro všechny bez rozdílu pohlaví. Tím ale její mise neskončila. Podílela se na vytvoření mnoha dalších zákonů, a to nejen těch, které ženám pomohly získat nezávislost. Nelehké práci obětovala osobní život, nestala se manželkou ani matkou. Byla to žena, která neuhnula před nikým a před ničím a za své pevné morální postoje nakonec zaplatila cenu nejvyšší. Po Mnichovu cíleně nevyužila možnosti zachránit se odchodem do zahraničí a svůj konec zpečetila nepřijetím ďáblovy nabídky na záchranu života, když odmítla veřejně odsoudit atentát na Heydricha. V roce 1942 byla popravena. Přesto se na tuto mimořádnou ženu, která pohnula dějinami, takřka zapomnělo. Film Zuzany Zemanové připomíná její dramatický osud. (Česká televize)
(viac)Recenzie (6)
Dokument o statečné ženě, političce, učitelce, která stála v čele ženských spolků za práva žen a pro české ženy vybojovala volební právo a předtím dokonce pomohla zrušit povinný celibát pro svobodné učitelky. Celkem levný dokument, který ale dobře přiblíží postavení žen na počátku 20. století. Františka Plamínková odmítla odsoudit atentát na Heydricha, tak ji nacisti popravili. ()
Zmiňovanou historii ženského hnutí znám ze školy z předmětu Feministické teorie, ale o Plamínkové jsem nikdy neslyšel. ()
Myslím že mi stačí jen jako encyklopedické heslo, tyhle zapálené, plamenné ženy vzletných slov a frází fakt ne... ()
Dokument s jednoduchým schématem, svůj účel plní dobře. Dost často je důležité, kdo u dokumentu čte komentář. Tady mi to úplně nesedlo. A jinak jsem rád i za zmínku Benešova. Vím, že si mohli vybrat jakékoliv místo, o to je to pak cennější. ()
Zvažoval jsem, že dokumentu dám „odpad“. Ne že by mi v něm něco vadilo natož, abych natrefil na nějaké fatální nesrovnalosti až lži, ale prostě mne fackuje hanba, jak je jeden netečný a nevšímavý a to se vždy obrátí proti žalobci... Ze školy si vzpomenu akorát tak na soudružku Kudeříkovou či Majerovou, ale na tuto dámu nikolivěk. Proč asi nám o ní nevykládali? ---- Jinak dáma byla za mlada velice šik – vodopád vlasů až pod záď, bohužel obrázek se v dokumentu jen mihl. A že ji, jako slečnu učitelku, děcka milovala, že by další záležitost, které se nám nyní nedostává? Nenaplněná láska mi připomněla megretovku Staříci. Přesto, že pro český národ, a jeho něžnější část, na úkor svého života mnohé vykonala, kladu si otázku, zda to nemělo charakter pověstného „házení perel ošípaným“, jelikož si oné oběti nevážíme. Je smutné, že v galerii není jediný záběr „objekta“ zato všechny obrázky jsou věnované pí. spisovatelce. ---- Báječný dokument o báječné ženě. Těším se na hraný dokument o Božče Němcové s L.Vlasákovou – doufám, že to nezmrviou... Komentář jsem zcela náhodou učinil jako první! :-) ()
Galéria (5)
Fotka © Česká televize
Reklama