Mladý Törless

Jeden z najznámejších zastupiteľov nemeckého nového kina nie je paradoxne politickým filmom zo súčastnosti, ale metaforicky sa zamozrejme k dobovej politike a nemeckému uvažovaniu známemu z druhej svetovej vojny vyjadruje. Jeho ústredná téma zneužívania moci je poplatná vždy a všade a tak je film veľmi univerzálny. Záverečná mladíková reč mi vyrazila dych kombináciou chladu prednesu a jeho pravdivosti. (08.11.2017)

Fragmenty studenstkého života v rakousko-uherském internátu pospojované filosofickým tápáním mladíka Törlesse. Nebýt zdařilé závěrečné pasáže, tak snímek ničím moc nezaujme, byť mu těžko něco vyčítat. Nemá totiž výraznější klady, ale ani zápory. Herci jsou dobří (obvzlášť představitel von Basiniho), určitou míru utahanosti u toho divák předpokládá předem a prostředí i vztahy mezi studenstvem se podařilo vystihnout uvěřitelně. Na režijní Schlöndorffův debut to není zlé, jen takové... nijaké. (09.11.2007)

Zvláštní, poněkud odtaživý film, u kterého mi to filozofování mladého hrdiny příliš nesedlo. A odkaz na libování si v násilí směrem k II. světové válce mně nepřišel dostatečně asociovaný. Celkově to vidím na průměr, snímek mě do sebe nedokázal plně vtáhnout (možná kvůli mé neznalosti knižní předlohy). (01.05.2013)

Podmanivý vhled do světa chovanců v internátní škole, ze kterého čpí tradičnější forma, leč metaforické hodnoty vázající se k nacistické minulosti a obecně k jakémukoli útlaku a šikaně (též šikaně menšin: onen mladík je podle všeho homosexuál) z celku vytváří strhující a rázně pravdivé dílo. Perfektní jisté herectví kluků a režie, která výtečně potlačuje hrozbu přílišné literárnosti, když film vychází z podle všeho autobiografického románu Roberta Musila. (26.10.2010)

Mladý Törless vypraví příběh chlapce, který se na internátní škole stane svědkem nikým netrestané brutality svých spolužáků. Film je adaptací knihy Roberta Musila z roku 1906, která ve své době vzbudila vlnu kontroverze kvůli otevřenému popisu fyzické i psychické šikany, ponižování, zotročování a homosexuality. Všechny tyto prvky se objevují i ve filmu. Törless od nich stojí jakoby stranou a spíše než aby jednal, všechno pozoruje a snaží se věcech najít řád a smysl. Místo aby oznamoval, raději se ptá. Raději než aby nechal svoje spolužáky týrat myš, vezme ji a rovnou zabije.___Vzhledem k tomu, že Schlöndorff svojí adaptaci natočil až o šedesát let později, není zmíněná kontroverze už tolik patrná. Praktiky Törlessových spolužáků ale na druhou stranu získávají nový rozměr a můžeme je chápat jako metaforu nacismu. Tito spolužáci například někdy dávají svoje chování do spojitosti s nějakou filosofickou teorií. Tím svoje morálně nekorektní činy odosobňují a omlouvají, což je přesně případ toho, jak nacismus zneužil teze Nietzscheho i dalších filosofů. Také vyděračské taktiky, které používají Törlessovi „kamarádi“ nejsou nepodobné těm, které používali nacističtí důstojníci během éry Třetí říše. Jejich zrůdnost pak nabývá ještě větších rozměrů, když se trýznitelé otevřeně přiznávají, že je jejich chování motivováno čistě zvědavostí a požitkem. Stejně jako Törless pochopí, že nikdo není ani úplně hodný, ani úplně zlý – a že normální lidé jsou za určitých okolností schopni strašných skutků – tak i jeho postava není vykreslená černobíle, protože i on se přizná, že všemu přihlížel ze zvědavosti, jak je tohle všechno možné. Brutalita jeho spolužáků pro něho byla stejně „obyčejnou“ záhadou jako imaginární čísla v matematice; i v něm dříme stejná možnost, dělat strašné věci, ale jak na konci filmů říká: „nakonec jsou to jenom naše skutky, podle kterých můžeme být souzeni.“ (07.03.2011)