Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dej sa odohráva v rokoch 1899 - 1945 a sleduje osudy postáv na pozadí premien mesta Gdaňsk, ktorého genius loci sa stáva ďalším protagonistom. Rozprávačom je Oskar Matzerath, ktorý sa z nedôvery a odporu voči falošnému, krutému a pokryteckému svetu dospelých rozhodne pri svojich tretích narodeninách pádom do pivnice zastaviť svoj rast. Predstieraná detinskosť mu zachováva odstup, nezávislosť a slobodu; jej príznakom sa stáva červenobiely plechový bubienok, na ktorý v proteste vytrvale bubnuje. (ASFK)

(viac)

Recenzie (225)

Fr 

všetky recenzie používateľa

,,AŽ OSKÁRKOVI BUDOU TŘI ROKY, DOSTANE PLECHOVÝ BUBÍNEK...“… /// Nejdřív jde o vyprávění s nadhledem a lehkým sympatickým ftipem. Postupně… i když nadhled zůstává… ubejvá ftipu a příběhově přituhuje. Na rukávech se totiž začínaj objevovat pásky s hákrklajzem a městem se šíří ideový zvěrstva. Pak je tady začátek války, útok na Polskou poštu a zakrslík Oskárek je u všeho. Přál bych tomu parchantovi smrt, ale jdeme dál, takže se dozvídáme o dalších velkých okamžicích jeho života. Zajímavej příběh z historie Gdaňsku, zvláštní postavy a odvážnej nápad s obsazením Davida Bennenta… Kus historie. Nejen světový, ale i filmový. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1959 napsal Günter Grass, číst nebudu. 2.) Chci koupit parchantovi bubínek. 3.) Sousedka chce koupit (nebo už koupila? Ty vole…) parchantovi bubínek. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

F.man 

všetky recenzie používateľa

Je to snad poprvé kdy absolutně nevím co k filmu napsat (tak proč sem něco píšu co?). Děsně zvláštní snímek. Ani ne těžký, jen pořád nevím jak jej pořádně uchopit. Dílo je to ale opravdu vynikající a docela se těším až si najdu čas a pustím si jej znovu (a třeba napíšu trochu více). You know, Mr. Bebra... to tell the truth, I prefer to be a member of the audience, and let my little art flower in secret. ()

Reklama

Cimr 

všetky recenzie používateľa

Velmi působivý film, byť se sleduje nesnadno. Úhoři požírající mozek koně, nůžky otevřené proti těhotnému břichu či odznáček SS zapíchnutý zevnitř do krku.. Odporné, násilné, kruté.. Jak ale vystihnout dobu nástupu nacismu - v technicolorových barvách a muzikálových výstupech? Těžko. Je tu spousta děsivého, ale překvapivě také vtipného a poetického. V knize Güntera Grasse je sice ukryto ještě mnohem více, vše je ještě vypointovanější a krutě vtipnější (např. osudy zelináře Greffa či hráče na trubku - jazzového muzikanta od vedle, ale vlastně vůbec celé zastřešení - ve filmu chybí zaopatřovací ústav, kde Oskar skončí). Snad i proto dávám jen čtyři hvězdy, protože vím, že kdyby namísto celovečeráku vznikla třeba čtyřhodinová minisérie, byla by to teprve síla. Pokud však zapomenu na knihu a budu hodnotit jen co jsem viděl - fascinující jízda po smutném městě Gdaňsku, při níž se spousta obrazů navždy vryje do podvědomí. Například pronikavé a děsivé oči Davida Benneta. Volám: Oscara pro Oskara!! ()

Dale 

všetky recenzie používateľa

Ak by sa z filmu vystrihol ten otravný capart, bol by to veľmi zaujímavý film. Takto to je kvalitatívne ako sínusoida, proste mi Oskar neskutočne vadil takmer vždy keď sa objavil na scéne. Jeho kvílenie, jeho bubnovanie, jeho správanie, fakt na zabitie... To, čo sa ale odohrávalo okolo neho a v jeho pozadí, malo niečo do seba. Ale musím uznať herecké kvality Bennenta, takého parchanta je umenie zahrať. Aj keď na to, že prestal rásť keď mal 3 roky bol fakt veľký, 6 rokov by bolo uveriteľnejšie. Ten jeho kamarát, ktorý prestal rásť v desiatich bol rovnako veľký... ()

movie 

všetky recenzie používateľa

Na můj vkus bylo poněkud zvláštní. První půlka byla o něco zábavnější, válečná druhá část už moc ne. Líbila se mi barvitost postav a obzvlášť sem si oblíbil Mazeratha Mario Adorfa, který mi malinko připomínal Johna Cleese. Ke všemu Oscar (David Bennent) mě místy celkem otravoval a ostrá němčina není zrovna můj oblíbený jazyk. Abych se přiznal tak vlastně ani nevím co si o tom pořádně myslet. ()

Galéria (42)

Zaujímavosti (12)

  • Jeden obyvatel Oklahomy rozjel mašinérii kolem filmu poté, co si vypůjčil videokazetu z místní knihovny. Předložil ji policii. Policie postoupila věc městskému soudu. Soud rozhodl, že film je obscénní a dal zabavit policií všechny videokazety ve všech 6 městských videopůjčovnách. Šli tak daleko, že vyhledali seznamy, kdo má film vypůjčen a požadovali o vydání u nich doma. Městští funkcionáři vyhrožovali každému, kdo film přechovával, vězením. Až potom, co podal M. Camfield žalobu na Oklahoma City k federálnímu soudu, toto šílenství pomalu zastavil. Jen v tomto jednom soudním procesu prohrála městská rada i okresní zastupitelství 575 000 amerických dolarů a po zaplacení soudních výloh to bylo dalších 360 000 dolarů. Další žalobu na město podali distributorské sítě a asociace videopůjčoven. (Zetwenka)
  • Film bol z veľkej väčšiny natáčaný v západnom Nemecku, najmä v Spandau Studios v Berlíne. Natáčanie prebiehalo aj v Mníchove. Niektoré scény však boli, v rámci autenticity, natáčané v poľskom Gdaňsku, avšak poľská komunistická vláda dala filmárom len málo času na natáčanie. Budovu, ktorá mala predstavovať poľskú poštu v Gdaňsku, našli filmári v chorvátskom Zágrebe, pretože sa pôvodnej budove veľmi podobala. Scény pobrežných batérií sa natáčali vo francúzskej Normandii. Natáčanie filmu začalo 31. júla 1978 a skončilo 17. novembra 1978. (Jello Biafra)

Súvisiace novinky

Festival íránských filmů

Festival íránských filmů

13.01.2016

5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (viac)

Přehlídka Crème de la Crème II

Přehlídka Crème de la Crème II

12.05.2015

Druhý ročník přehlídky francouzských filmů Crème de la Crème se uskuteční od 13. do 17. 5. v pražských kinech Lucerna, Evald a Mat a poprvé vstoupí do regionů. Do kin za nevšedními zážitky mohou… (viac)

Reklama

Reklama