Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dej sa odohráva v rokoch 1899 - 1945 a sleduje osudy postáv na pozadí premien mesta Gdaňsk, ktorého genius loci sa stáva ďalším protagonistom. Rozprávačom je Oskar Matzerath, ktorý sa z nedôvery a odporu voči falošnému, krutému a pokryteckému svetu dospelých rozhodne pri svojich tretích narodeninách pádom do pivnice zastaviť svoj rast. Predstieraná detinskosť mu zachováva odstup, nezávislosť a slobodu; jej príznakom sa stáva červenobiely plechový bubienok, na ktorý v proteste vytrvale bubnuje. (ASFK)

(viac)

Recenzie (225)

Fr 

všetky recenzie používateľa

,,AŽ OSKÁRKOVI BUDOU TŘI ROKY, DOSTANE PLECHOVÝ BUBÍNEK...“… /// Nejdřív jde o vyprávění s nadhledem a lehkým sympatickým ftipem. Postupně… i když nadhled zůstává… ubejvá ftipu a příběhově přituhuje. Na rukávech se totiž začínaj objevovat pásky s hákrklajzem a městem se šíří ideový zvěrstva. Pak je tady začátek války, útok na Polskou poštu a zakrslík Oskárek je u všeho. Přál bych tomu parchantovi smrt, ale jdeme dál, takže se dozvídáme o dalších velkých okamžicích jeho života. Zajímavej příběh z historie Gdaňsku, zvláštní postavy a odvážnej nápad s obsazením Davida Bennenta… Kus historie. Nejen světový, ale i filmový. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1959 napsal Günter Grass, číst nebudu. 2.) Chci koupit parchantovi bubínek. 3.) Sousedka chce koupit (nebo už koupila? Ty vole…) parchantovi bubínek. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Disk 

všetky recenzie používateľa

Mnohovrstevnatý film natočený podle nejslavnější knihy spisovatele Günthera Grasse. Sledujeme fiktivní životopis Oskara Matzeratha, který se ve třech letech rozhodl nevyrůst kvůli nevydařené narozeninové oslavě a odmítnutí vstupu do světa dospělých. Svůj úmysl provede tak, že ve sklepě spadne ze schodů, a tímto aktem ztrácí tuto schopnost, ztráta je však pouze fyzická, nikoliv mentální. Oskar proto dospívá a navzdory svému dětskému vzhledu se (nejen) sexuálně sblíží se dvěma ženami, se služebnou Marií a liliputkou Roswithou. Snímek obsahuje čtyři "erotické" scény s Oskarem, kvůli kterým byli tvůrci občas žalováni pro dětskou pornografii, divákům (hlavně boyloverům) však přijdou velmi příjemné (kromě jedné, kdy je Marie znásilněná Oskarovým otcem) a v žádném případě nejsou pornografické. Spousta scén je zábavných, tedy zábavných v tom smyslu, že jsou natočeny jako němé grotesky, které vzbuzující sice úsměv, nikoli však smích. Mezi nejlepší sekvence patří naprosto geniální rozehnání nacistického sjezdu (navíc výborně sestříháno) a efektní rozbíjení skla, které Oskar ničí svým hláskem. Je ale fakt, že Oskarovo ječení bude některým divákům trhat uši. Některé scény můžou někomu připadat nechutné (například chytání úhořů na koňskou hlavu), diváky však nenechají chladnými. Film samotný má nádhernou výpravu, naprosto překrásný hudební motiv (hlavně na začátku a na konci), scénář taktéž výborný (bohužel nemůžu srovnávat s Grassovou předlohou, nečetl jsem ji), kamera Igora Luthera je excelentní, Schlöndorffova režie se netáhne a snímek díky tomu plyne tak rychle, že než se nadějete, je tady konec. Zbývá si jen povzdechnout nad smutným faktem, že snímek dodnes není u nás uveden na DVD. ()

Reklama

heyda 

všetky recenzie používateľa

Tak tohle už nikdy!!! Né, že by to byl film na odpad, ale prostě těch nechutných a perverzních scének tam bylo přespříliš. Film doplácí i na svou délku. Ale jelikož jde o film z období nacistického Německa a to mám vždy tak trochu vyšší hodnocení, protože mě to really zajímá. Tak dávám 2 hvězdičky. Ale slabším jedincům NEDOPORUČUJU!!! ()

Beastmaster4 

všetky recenzie používateľa

Dost ujeté, místy nechutné až prapodivně úchylné. Člověk musí mít asi smysl pro zvláštní obrazy a výjevy, aby tohle skousnul. Vidět film s českým dabingem, s kterým jsem ho viděl já, je potom už jenom hřebíčkem do rakve. Všechny ty divný pazvuky a skřeky, nechápu, jak to mohl někdo takhle nadabovat - hrůza. Procentuální úspěšnost filmu zde, si pak vysvětluju jen jako touhu intelektuálů najít smysl ve všem, co se normálu vymyká a to za každou cenu pro pocit, že jsem to zvláštní pochopil a že to ujeté dává nějaký hlubší smysl. Mně to smysl dává i tak, ale stejně tak se mi film jednoduše nelíbí a nebudu ho hodnotit výš jen proto, jaký je to obrazový, zvukový a myšlenkový patos a chtěl bych se tak i já sám vymknout z řad obyčejného komerčního publika ;) ()

viperblade 

všetky recenzie používateľa

Už dlouho jsem neviděl tak divný film, jakým je tento. Asi nejvíce jej vystihuje slovo bizarní - chlapec se rozhodne, že nechce vyrůst a tak se úmyslně zmrzačí. Jeho plán mu vyjde, neroste, ale duševně se vyvíjí a my jsme díky tomu svědky docela bizarních (já vím, už podruhé během jedné chvíle to samé slovo, ale když ono tak sedí!) věcí… Upřímně, pořád nevím, co si o tom filmu mám myslet. Pokusím se sehnat knížku, a pokud se mi bude líbit, tak si možná někdy, v hodně daleké budoucnosti tento depresivní film pustím znova. Momentálně nemám, co bych jiného dodal, snad jen, že musím pochválit Davida Bennenta. Ten jeho výraz mě bude pronásledovat ještě hodně dlouho. 55 %. ()

Galéria (42)

Zaujímavosti (12)

  • Jeden obyvatel Oklahomy rozjel mašinérii kolem filmu poté, co si vypůjčil videokazetu z místní knihovny. Předložil ji policii. Policie postoupila věc městskému soudu. Soud rozhodl, že film je obscénní a dal zabavit policií všechny videokazety ve všech 6 městských videopůjčovnách. Šli tak daleko, že vyhledali seznamy, kdo má film vypůjčen a požadovali o vydání u nich doma. Městští funkcionáři vyhrožovali každému, kdo film přechovával, vězením. Až potom, co podal M. Camfield žalobu na Oklahoma City k federálnímu soudu, toto šílenství pomalu zastavil. Jen v tomto jednom soudním procesu prohrála městská rada i okresní zastupitelství 575 000 amerických dolarů a po zaplacení soudních výloh to bylo dalších 360 000 dolarů. Další žalobu na město podali distributorské sítě a asociace videopůjčoven. (Zetwenka)
  • Tvorca knižnej predlohy Günter Grass bol členom SS. (andykovac)

Súvisiace novinky

Festival íránských filmů

Festival íránských filmů

13.01.2016

5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (viac)

Přehlídka Crème de la Crème II

Přehlídka Crème de la Crème II

12.05.2015

Druhý ročník přehlídky francouzských filmů Crème de la Crème se uskuteční od 13. do 17. 5. v pražských kinech Lucerna, Evald a Mat a poprvé vstoupí do regionů. Do kin za nevšedními zážitky mohou… (viac)

Reklama

Reklama