Zkáza paní Grace

Nebylo moc projektů, ve kterých mě Tyler Perry nenudil. Respektive v jeho dřívějších filmech se na něj dalo leccos svést, ale větší díl odpovědnosti přeci jenom ležel na jiných bedrech. Teď ale můžeme kopat výhradně do něj. Protože se ukázalo, že je evidentně i dost příšerný scénárista. A to ještě vlezl i na režisérskou stoličku. Nezkušená právnička Bresha Webb má obhajovat dámu v nejlepších letech, nad kterou už ovšem nejen média zlomila hůl. Přiznala se totiž k vraždě mladšího manžela. Zaprvé je jejich sbližování hrozně dlouhé a utahané. A zatraceně průhledné. Hošana totiž nepřitahují starší dámy, nýbrž jejich peníze. Obhájkyni mnohé nesedí, ale než se odhodlá k nějaké „akci“ (ke které ji dokope přítel-strážník, který sám zřejmě utrpěl úraz hlavy), půlka filmu je pryč. Vše nakonec vyvrcholí v soudní síni. Přesto postupně nemáme kde brát, a tak to Perry vystele první pytlovinou, která ho napadla zřejmě při ranním vysedávání na toaletě. Holt další z řady úsměvných pokusů o twist. Postavy diváka nezajímají, nemá to atmosféru a ani žádný pořádný moment. A ta baseballová pálka musela být zřejmě z plastu. (12.12.2020)

Ze začátku to vypadá jako slušnej soudní thriller, máme zápletku, seznámíme se s postavama. Ale po čase se začnou vynořovat takový všelijaký podivnosti, který to vlastně kazí. Už jenom to, že obžalovaná se v podstatě nechce ani zachránit a paní obhájkyně je naprosto příšerná a ne moc schopná. Nevím, jestli v tom byl nějakej záměr, ale pro mě to byl dost rušivej element. No pak rádoby akční závěr ála překvápko pro diváka, to bylo skoro zbytečný. Takže nakonec celkem zklamání, přitom ten rozjezd nebyl vůbec špatnej. (01.02.2020)

Černá bojovka, kterou nemohl natočil nikdo jiný, než ten nechutný transvestitový Agent v sukni, či jaká černá patlanina, pro bubáky z ghetta, to je. Tak, rasistický politicky nekorektní komentáře bysme měli, a jdeme teď do extrému. Wakandská Etiopie si místo konání nevybrala lepší covidový ohniště, než asfaltem posedlou černou Ameriku, která má za Ježíše Martina Luthera Kinga, prezidenta Obamu, jediného interpreta Snoop Doga, národní hymnu odrecitovanou rappem, jediného komika v televizi Billa Cosbyho, národním hrdinou Floyda, a to nejlepší na konec, na jediný povolený sestřih je afro. No a místo krásných bílých sněženek tu rostou jen zdechlé černé růže. Ty vole, i místo žlutých banánů tu jsou jen zkažené černé šlupky. Nepočítal jsem sice kolik lepších a přeceňovaných filmů to muselo vykrást, ale nebudem se na to dívat zas tak černě. Kurva, mě je až zle, kam až tahle doba musela přikročit. A konečně se dostávám k jádru problému celého filmu. A to je kancelářská nudná televizní zápletka, herce kde se každej druhej jmenuje Malcolm, Smith nebo Michael, a divného parablbého světa, kde je stín překročen v hojném počtu, a už se pomalu mužem bát i denního světla, že nám vybrakuje šrajtofli. Před tímhle filmem jsem ještě rozdělával Kokosy na sněhu, a kdybych si nevšiml závěrečných titulků, byl bych pořád v domnění že ten film ještě neskončil. (28.11.2020)

Takový moderní americký thriller na způsob 50ti odstínů šedi, ze které si připočtěte to mystično a odeberte sexuální stránku věci. Zkáza paní Grace Vás ihned vtáhne do děje, ale po celou tu dobu jsem cítil takový nestálý televizní nádech. Sem tam to trošku ztrácelo logiku, ale ve druhé polovině to po spíš kecací první části začalo docela gradovat a dokonce došlo i k nějakému tomu příběhovému twistu, což bylo určitě hodně fajn. (21.05.2020)

Nenudilo a to je hlavné. Logika a rozum však občas dostali pekne na frak. Čo sa týka postáv, trocha až príliš temné, no celkom slušne zahrané. Najmä zo strany Breshy Webb. Naproti tomu ale Phylicia Rashard sa mi tu nehodila, stále ju mám kdesi v podvedomí hlboko uloženú ako manželku pána Cosbyho a to tu bolo ako päsť na oko. Lepší priemer. 65/100 (03.03.2021)