Lucy má děťátko

Podradný podpultový kaviár, pokropený feministickým citrónom. A podobne aj tunajší distribútor myslel, že názvom filmu bude apelovať na legendu žánru. Prvá polovica, resp. tá pred tehotenstvom, ešte pôsobí ako niečo, z čoho sa môže vyvinúť slušná žánrovka, ale ten zvyšok už vyzerá ako celkom z iného sveta, pričom záverečná desaťminútovka tomu dáva finálny slap. (26.11.2022)

První dvě třetiny mne bavily a čekal jsem, co z toho se vyklube - je magor? Je to spiknutí? Je doktor satan? . V poslední se z toho vyklubala hrozná píčovina, za kterou by se měl zejména scenárista stydět. Jinak i kdyby ten film byl dobrej, což nebyl, už nikdy nechci vidět tuhle nehezkou herečku. Nikdy. (27.07.2023)

Tvorcovia sa snažia predstaviť príbeh pomalým tempom a postupne, ale to, že akým smerom sa to celý bude vyvíjať, divák dá pomerne rýchlo dohromady. Finálne vyvrcholenie je z určitého pohľadu mierne šokojúce (hlavne posledné snímky pri kojení mi ešte nejaký ten čas zostanú v pamäti), ale to na výsledné kvality filmu v podstate nemá žiadny vplyv. Prekvapil ma prítomnosť Pierce Brosnana. Ani druhý celovečerný film Johna Lee nezanechá za sebou výraznejšie vlny. Osobné hodnotenie: 63% (**) (14.11.2022)

Po dvou letech neúspěšného početí Lucy s Adrianem vyhledají odborníka na početí (a zároveň Adrianova kamaráda) doktora Hindla. Konečně se zadaří, ale Lucy má pocit, že je něco s jejím dítětem špatně… Tenhle příběh jsem nedávno viděla na Netflixu, byl to dokument a reálně se to stalo, takže jsem věděla, o co tady půjde. Ale stejně mě to nutilo koukat dál, bylo to poutavě natočené, herci byli sympatičtí a děj fakt rychle odsýpal. Za to jedna hvězda, druhá za happyend na konci. Kdyby se stalo něco jiného, asi by mě to nebavilo. Ale v globálu to netáhlo, není to nic, kvůli čemu bych psala dopis domů. Jako jednohubka to ušlo. (20.11.2022)

Úplně chápu, proč se s tímhle A24 narozdíl od doslova všech svých ostatních kousků nehrnulo do kin, protože tohle nemá žádnou singulární, neodvozenou vizi či styl, jen se to v reálném čase fascinujícím způsobem rozpadá a působí to, jako kdyby z toho byly rozsáhlé pasáže vystříhávány. Nosnou premisu o tom, že ženy nemají kontrolu nad svými těly, to jenom opakuje, nikdy se to od ní ale nikam neodpíchne, což si tvůrci patrně sami uvědomují, a tak to v poslední třetině začnou prokládat rasovými motivy, vtipy o dávivých reflexech a zvraty jak z Oddělení Q. Tyhle žánrové sociální komentáře musí mít trochu soudnost, jinak to dopadá jak ta Díra na Netflixu. (27.06.2021)