18 dárků

Nebudem mať zábrany sa priznať, že "18 Presents" na mňa úprimne urobilo dojem. Možno som čakal, že sa to bude vyvíjať trošku inak, no celé to nakoniec skvele do seba zapadlo. Koncept je možno trošku jednoduchší, no film má v sebe veľkú dávku srdca. Je ťažké sa vnútorne zžiť s tým, čo sa má stať. A je ťažšie sa vnútorne zžiť s tým, že niektoré veci nemôžeme zmeniť. Vo veľa veciach Anne rozumiem. Napriek tomu, že sa správa veľmi odmietavo a rebelantstky, viem ju pochopiť prečo je naštvaná. Ako sa má vyrovnať so skutočnosťou, že keď ju matka porodila, tak súčasne ju zabila rakovina. Že ju nikdy nemohla spoznať. A na každé narodeniny to má pripomínané skutočnosťou, že dostane od nej darček. Jej narodeniny teda nie sú veľmi príjemným dňom. No rovnako dokážem porozumieť aj Elise, ktorá mala podľa mňa veľmi pekný nápad. Dokonca musím filmu aj uznať, že nájdu zaujímavý spôsob, ako sa naše dve hlavné hrdinky budú môcť stretnúť. A pôsobilo to veľmi prirodzene a skutočne. Je zaujímavé vidieť ich hádky, no súčasne potom vidieť tie vtipné a láskavé momenty. A rovnako si uvedomovať aká je skutočnosť. Nebudem nič spoilovať, nakoľko si myslím, že film je hodný vašej pozornosti, no aj mne ako divákovi bolo jasné, že to čo vidíme je síce zaujímavé, ale nemôže to byť tak skutočné ako by to chceli prezentovať. A skôr sa tu robí efekt, aký sme mali využitý napríklad vo filme "The Shack". Ale osobne si myslím, že filmu to len pomáha. A je to dobrý spôsob ako sa vyrovnať so skutočnosťou a začať si viac vážiť určité momenty. Tešil som sa keď konečne budem môcť opäť pochváliť tohtoročný film viac než štyrmi hviezdami. No tento si to odo mňa zaslúži. Taliani to dali na výbornú. Gratulujem. Hodnotenie: A (19.06.2020)

Originálním, neotřelým a k citům nekompromisním námětům já vždycky budu s radostí nadržovat, proto letí další pětihvězda neprávem přehlédnutému dramatu z tentokrát ne příliš prosluněné Itálie, v níž se odehraje dost možná nejdojímavější vztah dcery s matkou, co jsem ve filmové sféře zatím viděl. Docela dlouho jsem pochyboval, jak to chtějí všecko poskládat tak, aby to zapadlo bez větších logických lapsů a oni to ti kluci jižanský zvládli na výbornou. [viděno na Netflixu 14.5.2024] (14.05.2024)

Přečte-li si člověk před zhlédnutím obsah jen zde nebo na Imdb, bude určitě překvapený, jakého příběhu se mu nakonec dostane. Já jsem rozhodně překvapený byl! Na první pohled film připomíná P.S. Miluji tě!, což je ale - naštěstí - chyba lávky. (SPOILERY) 18 dárků je příběhem dcery a matky, které si k sobě i přes nepřízeň osudu jistým způsobem našly cestu a dokázaly se navzájem inspirovat. Postava Anny mi v první polovině filmu přišla jako sobecký spratek, který byl vážně na pěst, zatímco v Elise jsem vůbec nerozpoznal Elisu z Rivombrosy (už je to nějaký ten pátek od premiéry). V závěru tvůrci trochu tlačili na city, nicméně já jsem se na to chytil i s navijákem a nechal se unášet na dojemném filmu inspirovaném skutečnými událostmi, který zahřeje a zároveň zabolí u srdíčka. P.S. "Bylo nám spolu dobře." (10.11.2020)

„Každej rok ty stupidní dárky. Na co?!“ - „Máma to tak chtěla.“ - „Jenže tady není. A nikdy nebyla!“ - „No a co?! To chceš bejt celej život nasraná?“ - „Lepší než věřit na duchy!“ Anna se nedokáže celé své dětství a dospívání vyrovnat s tím, že nikdy nepoznala matku, a tak se proti všemu bouří, zvlášť bezradnému otci. Jenže co když dostane šanci poznat, jak to bylo vlastně s rodiči před jejím narozením…Upřímně, podobnému žánru se většinou vyhýbám obloukem. Ale v tomhle případě jsem podvědomě cítil, že bych měl udělat výjimku…vyplatilo se! 18 dárků není klasický film o rakovině, díky svěžímu nápadu se z toho stává docela jiný snímek. A pokud přistoupíte na hru tvůrců (a „pravidla“ světa, kde není moc místa pro logiku), můžete se poměrně dobře bavit stejně jako já. Jistě, je to dojímačka, co si budeme povídat, přesto jsem se necítil nijak emocionálně vydírán či znásilňován. Naopak jsem si řadu tklivých scén vlastně i užil (vede vaření spolu s krásnou, ale pocitově strašně zvláštní bazénovou scénou). Vidím to na slušné 4* směr Itálie. (18.04.2021)

Italové se opět vyšvihli skvělým námětem. Musím říct, že oni na to mají dar. Vidím od nich tucet průměrných (u Italů navíc mnohdy ukřičených) filmů a pak na mě udeří něčím, co prostě nevymýtím z hlavy, ani když bych se do ní praštil. A vůbec nevadí, že si tu vypomáhají cestováním v čase. Ten film je více o rodinných tradicích, o určitém rodinném duchovnu, a to je to, co se mi na něm tak strašně líbilo. Plus jsem okamžitě zaregistroval slávistickou šálu v obýváku fotra s účesem Buffona, takže nadšení pro film okamžitě vzrostlo. Plus i výběr hereček tu byl pro Italy nadmíru vydařený – Vittoria Puccini byla herecky totálně top a Benedetta Porcaroli nezahrála, na mládě, také vůbec marně. 18 dárků je citlivý rodinný film, který nelze probrečet, ale na konci Vám bude tak neuvěřitelně zvláštně, že na něj nebudete chtít zapomenout. (26.05.2020)