Herec

Co dokáže udělat s lidským charakterem silná touha změnit svůj život k lepšímu v totalitní době nejhrubšího zrna? Jak bychom se zachovali my sami, žít v 50. letech a mít tak pošramocený životopis? Toť otázka na kterou nám minisérie nabízí pár možných odpovědí. Někdo se okamžitě režimu přizpůsobí, někdo je silný a bojuje a někdo, stejně jako "herec Standa Láník" , jim jde rovnou naproti. Ze začátku to vypadá jako dobrá volba, ale postupem času máme před očima pozvolný, totální, morální rozklad osobnosti jednoho obyčejného člověka. A to mě vlastně vždy dostane, když vidím čeho jsou různí jednotlivci schopni a za jakou cenu. Musím vyzdvihnout některé záporáky (Finger, Jastraban), kteří byli skvostní, taky jsem nadšená z role Vladimíra (Pavel Batěk), no a samotný Láník (Jan Cina) mě vlastně moc nepřesvědčil, protože to hrál celou dobu pořád stejně. Celkově je to ovšem nezapomenutelné a důležité dílo, které nám ukazuje tu špínu a hnus totalitní moci... P.S. Jo a ještě musím vyzdvihnout hudbu, která ještě více umocňuje celkové vyznění filmu.      Za mě 90% (08.02.2022)

Na naše poměry a (dost možná) i poměry ČT je to dost nadstandardní a velice slušnej počin. Sice se opět vracíme tady do té hnusné doby, ale tentokrát zase z trochu jinýho pohledu. Dějou se tam zajímavý zvraty, chvílema si fakt nejste jistí, kdo je "ten hodnej" a kdo svině (rudá!). Výprava je povedená, s kamerou si taky rozhodně vyhráli, nicméně zcela jasně stojí tahle krátká série na castingu a hereckých výkonech! A. Jastraban snad poprvé hraje pořádnýho hajzla a sedí mu to neskutečně, od první scény, kdy se objeví, jenom skřípete zubama. A pak je tady J. Cina. Ten si naprosto ukradl všechnu slávu pro sebe a jasně ukázal, že je neskutečnej talent. Nemusí se jen pitvořit v pohádkách nebo hrát odlehčenou (komickou) roli, úplně s přehledem si střihne roli vážnou, což už ukázal i v seriálu Pustina. Za mě celkově povedená záležitost! (26.10.2020)

Už po zhlédnutí první epizody jsem tušila, že půjde o výjimečnou tuzemskou minisérii. Před chvílí jsem dokoukala závěrečný díl a jsem nesmírně potěšena, že jsem se nemýlila. Nebudu šetřit superlativy, protože na tomhle dramatu z počátku padesátých let dvacátého století jsem si opravdu smlsla. Tvůrcům se povedlo naprosto věrohodně zachytit dobovou atmosféru, ze které místy až mrazilo. Svůj podíl na tom měla i výborná hudba. Také po herecké stránce jsem absolutně spokojená. Kromě vynikajícího Jana Ciny v hlavní roli je těžké někoho vyzdvihnout. V podstatě se totiž dá říct, že všichni, kteří neměli jen štěk, hráli skvěle. (90%) (30.10.2020)

Šel jsem jenom zkontrolovat, zdali stále není vůle vysvětlovat českým hercům, že nemají hrát jako na jevišti a vidím, že je pořád všechno v pořádku. Těší mě, že už máme týmy, které jsou schopné pohlídat si nějaké produkční standardy a minimálně v posledním díle jsem si hodně užíval těch pár scén v sychravých venkovských exteriérech, ale jinak je to typický český zástupce "commie-man bad" mindsetu, jehož snaha o vykreslení ambivalentního kariéristy třeba po vzoru Bertolucciho Konformisty jenom dokazuje nakolik nejsme tady ještě schopni vnímat v rámci minulého režimu jedince, nýbrž pouze masu, která je pro a masu, která je proti. Formálně je to jinak celkem nuda, protože na těch dlouhých záběrech z ruky jde vidět, že prostě s dobrým digitálem už nemusí nikdo moc přemýšlet nad nějakým rámováním, přičemž stačí všechny ty divadelníky prostě nechat hrát a volně si kolem nich pobíhat s kompaktní kamerou, která si je schopná dorovnávat kontrasty a ostrost automaticky. No a v neposlední řadě mi přišlo srandovní, jak si herci užívají, když mohou říct nějaký tehdejší slangový výraz a kdykoli někdo prohlásí, že se chystá "překročit ČÁRU!" nebo že ho sbalili ČERTI!" tak jsem byl skokem vytržen z dřímoty. (12.06.2023)