Herec

Velmi solidní thriller s pořádnou porcí napětí. Bebjak už mnohokrát dokázal, že svoje řemeslo umí (byť musím přiznat, že mi to neustálé užívání tmavých filtrů přijde trochu šablonovité). A Pavel Gotthard s Petrem Bokem dodali scénář, který minisérii pozvedá nad úroveň těch hald filmů a seriálů, které se vracejí do období Gottwaldova teroru. Klíčovým atributem, kterým se Herec odlišuje od podobných děl, je ambivalence hlavní postavy. Divák od začátku tuší, že se nepotkává pouze s obětí režimu, ale scénář velmi chytře pracuje s rozplétáním přediva motivací a úmyslů, takže se několikrát stane, že když si recipient myslí, že ví, na čem se Standou je, přijde moment překvapení (odhalí se nová informace, nebo přijde nečekaná reakce). Divák je tak jednak udržován v napětí, ale jednak také musí neustále přetvářet svůj postoj k hrdinovi/antihrdinovi - a to často na podkladě pouhého dohadu o motivacích (co je pohodlnost / co je obranná taktika / co je kariérismus). Divák se tak často přistihne, že podrobuje zkoumání i své vlastní nitro ve snaze přijít na to, jak by jednal on sám. Jediné, čím mě Herec poněkud štval, byl dojem, že se seriál místy zbytečně snaží tlačit na emoční pilu (soused nemůže být jen udavačská svině, ale musí se stát i sexuálním násilníkem apod.). (23.01.2024)

Tieto dobové seriály, resp. filmy milujem. A inak tomu nebolo ani v tomto prípade. Asi som už tisíci, ktorý sa rozplýva nad Cinom a jeho hereckým koncertom, ale tu to proste nejde inak. Bol uveriteľný a dokázal preniesť svojou formou atmosféru a dobovosť, že zo na nás všetko z obrazovky dýchalo. Výborne mu sekundovali tiež hlavne Boková, Finger a Jastraban. Príbeh je napínavý, dobre konceptovaný a s výnimkou poslednej epizody, ktorá všetko trošku degraduje, kde už je pomerne viacej nelogickostí a zbytočných dejových otáčok, tak práve tento aspekt znižuje moje hodnotenie z 5 na lepšie 4*. ... I tak , ale Herec zostane v mysli diváka dlho a zaryje sa mu do duše. P.S. Bebjak mi dokázal, že jeho ďalší film neunikol pozornosti nominácie Oscarom právom. Jeho režíjny rukopis je patrný. (15.11.2020)

Disk to tomu před necelými 4 lety dělal masivní reklamu  a i když to myslel dobře, v podstatě podobně jako ČT, možná tomu udělal medvědí službu. Protože je to úplně jiné, než jsem si myslel. A taky mám po shlédnutí pocit, že hlavní hrdina vůbec nebyl gay a byl k tomu jen donucen okolnostmi. Vzpomněl jsem si na to kvůli diskuzi o TOP10 seriálech a v klidu to může žebříček atakovat. Je to prostě skvělý. A dejte tomu šanci. Rozhodně to není uslzené gay drama o tom, jak to měli menšiny v padesátkách těžší než zbytek společnosti. Je to hodně sebevědomá našlapaná pecka o třech dílech, která jde pořád dopředu a která mi představila na české poměry 2 naprosto nevídané věci:  (nepíšu nic k ději, ale i tak dávám do spoilerů) 1) Skvělý twist, který mne dokonale nachytal, protože jsem to už tak tak chtěl kritizovat2) Dokonalého antihrdinu.  Nic z toho jsem tu dlouho neviděl. A když se to srovná s filmovými Bratry Mašíny nebo seriálovým Králem Šumavy, tak je to úplně jindy. Skvělé! 9/10 (20.02.2024)

Taky jsem si nejdřív říkal, že příběhů o temných padesátých letech už bylo natočeno dost, než mi došlo, že to pořád není důvod nenatočit o těch stejných letech něco z jiného pohledu. Snad tenhle po technické a dobové stránce poctivý, v mnoha dějových zvratech však lehce nelogický seriál přivede diváky k případu Vítězslava Vejražky, rozhodně však ukazuje, jak ošidné je vyjednávat s ďáblem. (27.10.2020)

Řemeslně není co vytknout. Výprava je přesvědčivá. První díl, kdy postupně houstne atmosféra ,se zadírá pod kůži a divák doslova cítí stahující se děs nejšílenějších padesátých let. Pak však příběh pokračuje přímo modelovým vršením hrůz a tragédií, které dopadají na hlavní hrdiny. Podpořeno trapně návodnou dramatickou hudbou, která duní dlouho dopředu, aby divák pochopil, že teď fakt přichází drámo...  Pokud jsem někdy nechápala pojem „misery porn“, tahle minisérie mi ho vysvětlila dostatečně. Přestože se herci poctivě snaží a předvádějí, že hrát umí, ve druhém a třetím díle jsem se už vršení katastrof jen cynicky smála. Bylo toho přespříliš a mnohé pohnutky, hlavně ústředního hrdiny, mi zůstaly zahaleny mlhou. SHRNUTÍ: Esence padesátých let tak trochu v padesáti odstínech krvavě rudé. (15.09.2021)