Réžia:
Ludvík RážaScenár:
Pavel AujezdskýKamera:
Jakub NosekHudba:
Petr HapkaHrajú:
Mária Podhradská, Michal Dlouhý, Ivana Chýlková, Boris Rösner, Jana Hlaváčová, Radoslav Brzobohatý, Zora Jandová, Martin Růžek, Igor Ondříček, Petr Gazdík (viac)Obsahy(1)
„Proklínám vás, zkrkavčete!“ vyřkla matka (J. Hlaváčová) nad svými syny. Jaké nedozírné následky tato slova budou mít, netušil v první chvíli snad vůbec nikdo… Nenechte si ujít televizní zpracování známé pohádky B. Němcové o statečné Bohdance (M. Podhradská), která podstoupila nejtěžší zkoušky, aby vysvobodila svých sedm bratrů z krkavčí podoby… (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (222)
Na tomto zpracování mi nevadí ponurost díla, až hororová hudba a nemožnost pustit ji dětem do 8 let. Ale naprosto strašné herecké výkony dvou hlavních představitelů. Bohunka a princ se fakt nepovedli. Bohunka v podání Marii Podhradské byla ukňíkaná, uvzdychaná, jalová a princ měl pořád výraz, jako by ho trápily hemeroidy. Nezachránil to bohužel ani slušný výkon Chýlkové a herecký koncert Borise Rosnera. Prostě mizérie. A to nemluvím o špatném načasování této pohádky. Tématem se hodila tak na Velký pátek a ne na Štědrý večer. ()
Z minima tu sénárista (Pavel Aujezdský) i režisér (Ludvík Ráža) vytvořili maximum. Ponurost prostředí i děje, v němž konec konců vítězí dobro nad zlem vítězí, připomíná, jak nutné je do výchovy i do života dosazovat i "absolutní" momenty, bez kterých ztrácíme smysl o jeho skutečné, přepestře barevné kvalitě. Bohužel si nevybavuju při nejlepší vůli první filmovou verzi tohoto skvělého příběhu Němcové z r. 1967. Pohádka-báchorka jako žánr byla původně určena pro dospělé a "zdětinštěla" až umělými sběry zhruba po roce 1800. Jako žánr není zcela jasná, je to jakýsi žánrový konvolut - nebo, chcete-li - průsečík. V nejčistší podobě se blíží ke svým bájeslovným (mytologickým) východiskům. Němcové se podařilo - a Aujezdský s Rážou to rozvinuli a dále úspěšně posunuli do filmové řeči - právě tento základ zachovat a dát mu uměleckou úroveň původního autorského výkonu (tato velmi podstatná stránka její tvorby je neprávem podceňována a až negována). Herecké kreace prakticky bez rozdílu tuto ideu rozvíjejí a dotvářejí na mimořádné umělecké úrovni. Dominanci tu mají ženské výkony (Hlaváčová, Chýlková, Podhradská) nad mužskými (Michal Dlouhý, Brzobohatý, Rösner) a zlo se - podáváno ve své skutečné, nezkreslené a nekarikované podobě temného, "černokněžného" živlu - jeví až přeexponovaně. Nicméně Jana Hlaváčová je a zůstává především strádající matkou, Brzobohatý chápajícím a manželčin žal sdílejícím partnerem, Mária Podhradská bezelstným, něžným, ale také pevným a houževnatým dívčím panenským ženstvím. Tento základní trojúhelník doplňuje tandem zla, v němž lehce incestní a rovněž již zapškle staropanenské ženství-zlo vneuvěřitelné škále prostředků suverénně zvládá Ivana Chýlková a jí odpovídá až hugovský skřet Borise Rösnera, jehož lidštějším pólem je zlovolný klevetil a pomouvač. Své ikony rámcujících živlů v tradiční posvátné triádě přesvědčivě zvládli Růžek, Jandová nakonec i Daniel Rous. Z této optimisticky ponuré pohádky mrazí, ale závěrečné vítězství dobra přesto zahřívá. V Bohdaně je zaklet i kus Němcové samé stejně tak jako v mateřském traumatu osmi zrozených a téměř nenávratně ztracených dětí. Štědrovečerní uvedení pohádky tak bylo útokem víc na šedou kůru mozkovou než na svátek plesajícího srdce. Chápu proto i ty hlasy, které se nenamáhají předstírat okouzlení a dávají to najevo i svým hodnocením. ()
Nemůžu si pomoct, ale i přes ten negativismus a drsnotu, co z téhle pohádky čouhá, jsem ji měla a mám hodně ráda. Asi to bude tím, že není tak přeslazená jako ostatní české pohádky, asi to bude i mým oblíbeným Michalem Dlouhým. Každopádně Boris Rösner i Ivana Chýlková stojí též za zmínku - jejich výkony jsou opravdu kvalitní. Malým dětem bych ale tuhle pohádku asi moc často nepouštěla. ()
Totální sračka! To že mařka první půl hodinu volá větříka a sluníčko je sice milý, ale vypadá to, že mladá hlavní hrdinka ujíždí na těžkém kreku. Totálně zhulená se potácí krajinou, jako by v sobě měla několik promile a ještě k tomu mluví sama se sebou. Dále její slabá matematika, půl hodinu počítá sedm předmětů, z toho by se každý málem posral a matikáři by nad ní zlomili hůl a šli se vybrečet na Rážovo rámě. Máme zde i přiteplého panitů s nalýzaným copem, který to rád dělá na koníčka, jeho sluha je již z pánovi aktivity zcela nefunkční a neustále si drží svůj opotřebovaný zadek. Ano, tahle pohádka mě velmi nezaujala a nevidím v ní nic poučného, maximálně to, že ve středověku uměli napočítat do sedmi. ()
Těžko hodnotit tuto pohádku... když jsem ji viděla poprvé, byla jsem malé dítě natěšené na vánoční dárky ... vůbec jsem nečekala něco tak depresivního a temného ještě k tomu v době (pro většinu) nejkrásnějších svátků v roce... místo evergreenů jako Pyšná princezna, Tři oříšky pro Popelku.. měla premiéru právě Sedmero krkavců.. a přiznám se, že jako dítě jsem z toho měla těžké spaní.. ale pohádka je to jisto jistě originální a herecké výkony byly úchvatné... z Chýlkové a pana Rösnera mi dodnes běhá mráz po zádech... jediné co vzbuzuje otázku je vhodnost/nevhodnost zařadit to jako hlavní pořad na Štědrý večer:) Hodnocení je na hraně tří a čtyř hvězd.. nakonec se přikláním ke třem (asi jsem se za tu řádku let ještě nevyrovnala s tím šokem) ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (5)
- Mária Podhradská hrála pouze ve dvou TV filmech, přičemž oba byly shodou okolností pohádky. V obou se pak setkala s Igorem Ondříčkem. Druhým byl o dva roky později snímek Sen o krásné panně (1995). (hermiona)
- Princ (Michal Dlouhý) v jedné scéně řekne své sestře (Ivana Chýlková): „Vždycky jsem si myslel, že Bohdanku nemáš ráda.“ Bohdanku (Mária Podhradská) ale poznal až jako „němou“, takže nemohl vědět, jak se jmenuje. (Nikitera)
- Bratři coby krkavci sídlí na zřícenině hradu Boskovice, kde je také Bohdanka (Mária Podhrdská) nalezne. (salahadin)
Reklama