The Tenant of Wildfell Hall

Já tomuto zpracování Dvojího života Heleny Grahamové nemám vlastně co vytknout. Je to asi rok a půl, co jsem četl knihu, sice si to jakž takž pamatuju, ale ne úplně do nejmenších detailů, ale jak jsem to sledoval, tak mi ty detaily docela "naskočily". Což si myslím, že je ten nejlepší podklad pro hodnocení. Krásné exteriéry, kostýmy i hudbu beru tak nějak samozřejmě. Tara Fitzgerald jako Helena mi vůbec nevadila, stejně tak ostatní role byly obsazeny velmi dobře. Neviděl jsem teda posledních asi pět minut druhého dílu, mám staženou verzi 3 souborů, z nichž druhý je nějaký porouchaný:), ale to je detail, těch pár minut "temna" jsem si domyslel. Ta předloha je taková řekl bych poměrně náročná na zpracování do filmové podoby, ale tvůrci se s tím poprali docela dobře. Deníkové záznamy, které tvoří dá se říct podstatu knihy, jsou tu jen na doplnění a vysvětlení částí děje. (12.08.2017)

Adaptace stojnojmenného románu Anne Bronteové (v Čechách vyšla pod názvem Dvojí život Heleny Grahamové). Helena (Tara Fitzgerald) spolu s malým synem utekla před svým manželem-alkoholikem (Rupert Graves) na utajené místo na venkově. Seznamuje se zde s Gilbertem Markhamem (Toby Stephens), který se stává jejím přítelem. Film je zčásti retrospektivní, popisuje to, jak se z mladého, příjemného, ale přece jen povrchního muže stává pod vlivem alkoholu lidská troska. Kromě hereckých výkonů mě zaujala i hudba. (25.02.2007)

Dokonale popisné a přesto málo vysvětlující drama dívky ze společnosti, která jí zakazovala mít jakékoliv zkušenosti a přesto ji nutila si co nejdříve vybrat. Jo, ušlo to, mám ráda adaptace těchhle románů, ale tady už mě štvalo to neustálé zobrazování divoké krajiny ve srovnání s ukrývanými vášněmi. Říkala jsem si: fakt ještě jednou ukážou to kamenné pole a jak se po něm někdo zase rozervaně blomcká a už mi začne být nevolno. A Rupertu Gravesovi jsem taky ty násilné momenty nevěřila. (21.04.2014)

Sestry Brontëovy mají tu neobyčejnou schopnost vytvářet velmi nesympatické mužské hrdiny a tady máme hned dva! A i přes jejich skvělé obsazení se mi nelíbí ani jeden (čestná zmínka pro Purefoye v trpitelské pidiroli). Tara Fitzgerald mi kupodivu nakonec nijak nevadila, přestože není mou ideální Helenou. Ale hlavními přednostmi téhle minisérie jsou skvělá hudba a místy velice znepokojivá kamera. Bohužel se ale přidalo několik zbytečných dramatických scén, které slouží hlavně k tomu, aby se uměle urychlil vývoj vztahu mezi Gilbertem a Helenou. Což ne tak docela funguje. Ve třetím díle se navíc Gilbert trochu utrhne z řetězu a jede Helenu navštívit, když ví, že se vrátila k manželovi? No budiž. Celkově mě to nechává chladnou jak Helenu po pěti letech manželství. (18.04.2015)

Prvních pár minut mě uchvátilo, první díl navnadil a pak už to byl jen pád – pozvolný, ale i tak z něj po dopadu bolí kosti (v tomto případě spíš oči). Vyhovovalo mi obsazení, bavila mě hudba i Heleniny hnědo-hnědé obrazy, zásadně ale nesouhlasím s principem dlouhosáhlého vysvětlování záhady (raději tuším než vidím) a třetí díl byl už jen parodií na všechny zubožené milovníky, kterým je odpírána jejich pravá láska. Jinými slovy ověřila jsem si tušení, že se sestrami Brönteovými si nesednu (a myslím, že jde o oboustrannou averzi). (19.02.2012)