Od koťátek pracky pryč! Hon na internetového zabijáka

Toľko internetových fanatikov, a iba jednému napadlo (aj to neskoro), že fotky na instagrame sú editované. Keď je jeden deň niekto pred Eiffelovkou, druhý v Rusku, tretí na pláži, navyše s amatérskym editoringom, tak mi hneď trklo... Luka Magnotta - na prvý pohľad psychopat. Nechápem, prečo všetci hovorili, že vyzeral útlo, nevinne a bezbranne a bla bla bla. A že tak vrah nevyzerá - to povedala aj kanadská šéfka oddelenia vrážd. A ako vyzerajú vrahovia?! Pre mňa psychopat na prvý pohľad a zavrela by som ho už iba preto, ako vyzerá. Kanadská polícia rovnako nahovno ako francúzska - vraj poslali na letisko, keď mal priletieť z Kanady do Paríža 40. policajtov, a oni ho pokojne nechali odísť. Identifikovali ho, sledovali, a aj tak im zdrhol. Kde boli tí policajti? By som spravila odchyt už na letisku v Kanade! A tú jeho máti by som najradšej vyťahala za tie tri peroxidové vlasy. Tá vyzerá tiež mimo reality. (28.07.2020)

Netflix opět ukázal, že filmy příliš neumí, ale seriály v oblasti kriminalistiky zvládá bravurně. Počáteční představení stalking koníčku pár dementů na Facebooku dobře kontrastuje s pozdějším zjištěním. Na počátku je kočička, pak mrtvá kočička, poté hledání zásuvek na fotkách, a po chvíli přijde menší beznaděj. Hlavní geek "motherfucker" to vzdávala, koťátkového milovníka nemohla naleznout. V druhé polovině se situace výrazně otočila a velmi urychlila. Byla to temná strana Srstky nebo Kubišové? Zabíjela se jenom koťátka? Po zdlouhavějším začátku přijde pořádné vyšetřování ze strany státní policie. Už víme, o kom mluvíme, chvílemi člověk pochybuje a očekává, že dojde ještě k nějakému zvratu, a že je za vražděním ještě někdo jiný. Dobře natočené, ale je tam plno věcí, o kterých bych se chtěl dozvědět více informací. (22.12.2019)

Moc dobře si pamatuji, že se ke mně ve své době dostalo jedno z těch virálních kočičích videí ( krmení hada koťátkem ) a už tehdy mi to přišlo dosti nechutné. Za boha by mě ale nenapadlo, že za tím videem stojí nakonec takový velkolepý případ. Rozdělení dokumentu na celkem tři epizody mi přišlo v pohodě a vyloženě nudících pasáži je zde pramálo ( omezil či sestříhal bych dialogy jeho matky ). Všechny zmíněné usvědčující videa se dají lehce dohledat i dneska ( včetně gay porna :D ) a tak kdo chce, může se naladit na podobnou frekvenci jako tehdejší internetoví vyšetřovatelé. Škoda jen, že ty činy nespáchal někde v Americe, to by totiž trestu smrti toto hovado neušlo. (16.07.2021)

Tohle měl být maximálně 100 minut dlouhý film a prakticky o nic bychom nepřišli. Neuvěřitelně natahované, nakonec i za hranicí toho, co považuji za dobrý vkus a závěrečná scéna s prolomením čtvrté stěny víc než cokoliv jiného směšný pokus o nějaké moralizování z vyšší pozice, kterou dokument ztratil ve chvíli, kdy vznikl. Přišlo mi to prostě zcela směšné, i když si tu ironii zřejmě uvědomovali. Ale možná to nemuselo působit až tak zle, kdyby tvůrci k látce přistoupili s větším citem a profesionalitou. Všechna ta přehnaná dramatizace a bulvárnost (kdy si tvůrci vypomáhají i tím, že např. záměrně vůbec neřekli některá fakta o životě Magnotty a ještě se pokusili diváka znovu nachytat přes jeho matku v třetí epizodě) mě začala někdy v průběhu druhé epizody už docela dost otravovat a vzhledem k děsivé gradaci děje někam jinam, než jsem čekal i znechucovat. Někdy mě dokáže tento přístup bavit (jako v případě Tiger Kinga), ale tady se to z určitých důvodů podle mě moc nehodilo... a i kdybych to přehlédl, nemělo to ani tak "zajímavé" (bizardní) postavy. Jenom ty nesympatické internetové hrdiny, o které nakonec vlastně naštěstí zas tak úplně nešlo. Ale otravní byli stejně dost - hlavně tím, jak museli hlasitě popsat každičký jeden malinkatý krok, který na internetu udělali a to i v případě když ho stačilo ukázat. A pak ty jejich "šokované" reakce typu "holy shit", "what the fuck", možná jsem při každé takové reakci měl pít... javorový čaj. Díky Lachtane! (06.04.2021)

Jeden blázen udělá naprosto cokoliv, aby na sebe upozornil a tisíce bláznů stráví v součtu statisíce hodin tím, že po něm pasou. Co mě na tom zaujalo, je zjištění, že znát něčí jméno a tvář, ještě nutně neznamená, že se takovýho člověka podaří dohledat. Zvlášť pokud se vám v kapse nepovaluje policejní průkaz. (27.10.2021)