Gothic - Noc hrôzy

Skutečně působivý horor, který opět dokazuje jen to, že k navození atmosféry strachu není zapotřebí žádných příšer, litrů krve ani psychopatického zabijáka, nýbrž postačí pouze tma, sem tam mihnutí podivného stínu, zavlnění záclony, tajemný zvuk, a samozřejmě je dobré to ještě podepřít strašidelnou hudbou a dialogy na téma "strach a hrůza". (13.08.2002)

„Neznášam pijavice. Ľudské ešte viac.“ Znova sa mi potvrdilo, že filmy Kena Russella (Zmena stavu, Skrýša bieleho červa) nie sú pre mňa. Mal ich pomerne odvážne a relatívne kontroverzné, vedel vybrať typovo správnych hercov, skoro v každom mal aspoň dve tri ťažko zabudnuteľné scény a spravidla mu nerobilo problém vytvoriť hutnú, patrične hustú atmosféru. Ale ako celok ma jeho snímky nikdy nebavili. Skôr ma iritovali. Gothic nie je výnimka a to napriek tomu, že fenomén okolo Frankensteina (a tým pádom aj jeho stvorenia počas jednej extrémne temnej noci pri ženevskom jazere) patrí k mojim obľúbeným. (30.01.2020)

Pozerať Gothic doma sám večer je nezmysel. Perfektne sa hodí na nejaký špecifický hororový, béčkový, alebo brakový festival. Aj napriek tomu, že sa o brak nejedná. Omnoho lepšie by vyznel na polnočnej projekcii, keby ste už mali za sebou nejaké to Hammerovské besnenie a nejakého Bavu. Potom si pohodlne sadli unavený do sedačky a vzhliadli Gothic. Možno dostanete chuť na nejaké drogy a po nich napíšete kultovú knihu, ktorá sa stane bestsellerom a vy sa stanete klasikom literatúry. Takéto fikcie sú fajn, len tento film mohol byť trochu viac dotiahnutý do konca. Pre priaznivcov žánru (je to ale iba horor?) povinnosť, pre ostatných vzorka niečoho netradičného, na ktorú by ju mohli nalákať známi britskí herci. Je ale trochu nemilé, keď už som pri tom Hammere, že Byrne bohužiaľ na Pricea nemá. (02.06.2014)

Když se jednoho večera v sídle G. G. Byrona sejde P. B. Shelley s dámským osazenstvem a Byronovým lékařem Polidorim, najedou do sebe drogové bomby a v tomto opojení se pustí do vyvolávání duchů, je jasné, že jim všem hrábne a jejich děsivé představy se začnou zhmotňovat. Nastává Noc hrůzy! V podání Kena Russella se jedná o dekadentně surrealistické pojetí a nemohl jsem se ubránit dojmu, že sedím v divadle a pozoruji hrané představení na dřevěných prknech. Ano, doslova teatrální zážitek s fantasmagorickou příchutí. Celému filmu vévodí charismatický Gabriel Byrne a od momentu, kdy se rozjede šílený večírek, má vše poněkud snový nádech a nedrží se mantinelů klasicky pojatého příběhu. Možná by Noci hrůzy prospělo ještě více mystických prvků s hororem drásající jako noční můra, ale i tak se jedná o příjemné překvapení. (09.12.2014)

"Noci zasvěcené mysli a představivosti, nic víc." Coby hororového fandu mě vždy velice interesovala zápletka Gothic, ale jeho zhlédnutí jsem dlouho odkládal. Čekal jsem totiž od Kena Russella nějakou nepříjemně úchylnou artovou nudu. Místo toho jsem dostal velmi sympatickou goticko-dekadentní záležitost, která mi nepřišla ani úchylná, ani děsivá, třebaže vyčarovává pomocí výpravy, rekvizit, kamery, hudby a svícení tu správnou gotickou atmosféru a o sex, nahotu a drogy tu není nouze. Bavilo mě sledovat postavy, ale za celou dobu jsem se nezbavil pocitu, že tu o nic nejde, a to ani když film zařadil nadpřirozený prvek (?). Přesto jde o dost dobře natočený, zajímavý a zábavný snímek. (19.01.2020)