Nádejná mladá žena

Je to pekne stylizovane. Nelogicnosti ani nevadi, protoze v zapletce je neco podivne sladkeho. Carey Mulliganova je skvela. Zaroven je to desivy americky narativ #MeToo. Kazdopadne film zustal dlouho v me hlave. Sympatizovat s protagonistkou bylo obtizne. K muzum, kteri nejsou bez viny je sice uprimna, ale jeji chovani je sociopaticke. Její namluvy se spriznenou dusi maji s nadhledem  vtipne napsane dialogy. Obcas jsou ve vypraveni skoky.  Ukazuji se vsechny predsudky. Zaver je sokujici a nuti k premysleni. (10.05.2021)

Budu SPOILEROVAT. Jsem dost zklamaná. Námět je velmi zajímavý a Carey je ve své roli v rámci možností daných jí scénářem fantastická, ale celé to bylo nějak... rychlé, nějak mimo. Špatně se mi to sledovalo, protože napětí mezi jednotlivými scénami hrozně kolísalo, jako by to chtělo ještě jednou vyrendrovat, ale tentokrát se na to dívat z velmi velké dálky a podle toho dělat úpravy. Tomu pocitu divné pachutě hodně pomáhá to, že film postrádá pořádně napsanou mužskou postavu (nebo obecněji řečeno protiváhu hlavní hrdince, v případě tohohle filmu by to nejspíš měl být muž, ale není tam ani taková žena). Bo Burnham mi sice přišel v první části skvělý (a asi jsem ho tady osobně viděla poprvé, ačkoliv jsem si vědoma, že jsou z něj posledních pár let někteří mí známí na zadku, a je snadné vidět proč), ale nakonec ho autorka nebrala jako hlavní postavu, ale jen vedlejší loutku, a ukončení jeho příběhu/oblouku/vývoje je trestuhodně odbyté. Scéna, kdy mu hrdinka pustí video, měla mít mnohem větší váhu a měla být mnohem víc rozpracovaná. On nedostal vůbec šanci se projevit a ona nijak nevybočila ze svojí odosobněné, traumatem i odhodlaností vytvořené umělé persony. Asi se v tu chvíli projevilo, že Burnham přece jenom není herec, ale jenom charismatický týpek, a že autorka viděla pointu svého filmu v něčem jiném. Mně osobně tedy bylo líto, že vztah, který pro hlavní hrdinku představoval protipól k jejímu dosavadnímu extrémnímu emocionálnímu vyprázdnění/utrpení a náznak možné cesty pryč z něj, nedostal důstojné kolíčky do rakve. O ostatních mužských ani nemluvě, to už byly vyloženě (bezcenné) karikatury. Myslím si, že i film o tom, jak jsou fratboys příšerní, by je měl zobrazovat jako opravdové lidi. Ke svému velkému překvapení jsem u svatby začala brečet, na rozdíl od mnoha dalších brečení u mnoha dalších filmů jsem to vůbec nečekala a nebyla si jistá proč a co to spustilo. Jako nejpravděpodobnější se mi po určité deliberaci zdá, že mi prostě bylo líto zmařeného života. Autorka své nepravděpodobně načasované, "podvratnou" hudbou podbarvené divadlo nejspíš zamýšlela jako happy end, nicméně pro mě je těžké a skoro nemožné takový konec brát jako triumf. (24.02.2022)

Tohle mi nečekaně sedlo. Je fakt, že se film zpočátku tváří dost jinak, než nakonec vypálí, a tím myslím hodně jinak, ale zaujalo mě to, jako už dávno máloco a ačkoli si na tvrdě feministické pohádky až tak nepotrpím, tady se mi Emerald zase jednou trefila do vkusu. Carey Mulligan se mi jako mladé naivní, unylé tele příliš nelíbila, ovšem s věkem přichází její charisma, které mě po čertech baví. Tady to táhla od A-Z a řekla bych, že levou zadní. Nebudu odhalovat zápletku, která navíc byla i docela předvídatelná, ovšem elegantně natočená, že nemám problém ani s dějem, ani s finále, však krom tohoto psycho příběhu se mi vybavil i psycho příběh jiný, který reálně znechutil nejednu duši ostravskou. V tomto se věc měla obráceně. Půl druhé dekády tomu "úřadovala" na Stodolní jedna zamindrákovaná pizda, která se tvářila, že neumí do pěti napočítat, andělsky pomrkávala na všechny kolem, tichá voda břehy mele, protože potřebovala nějakému ňoumovi na krk pověsit haranty. A tak číhala u baru, až pánové nad ránem přeberou, nádherně zafintila, že je sama na moll, že ji nohy nenesou a vinný nevinný, už se chlapík vezl na lopatě v tágu k ní domů. Tam se vynasnažila, no jako po třech vineách, činila tak zcela cíleně, chlapi nad ránem prchali (dost jich bylo i zděšených a provinilých, ale pal to čert, jejich přešlap), ovšem jako bonus je čekal regulérní stalking, vyvolávání, nekonečné SMS, nahánění po barech, nebo různé pičaté výmysly ubrečené, zlomené chuderky, která bez jeho přítomnosti rázem neumí pustit ani mikrovlnku, taky hlášení známek ze žákajdy jednoho nebo druhého dítka, které chlap kolikrát ani neviděl, pozvánky na školní besídky, naháněčky, výčitky a protože byla zjevu sice relativně příjemného, ale blbá jak houpací vraník, zarúbala zcela nekriticky i docela vysoko a oni ti chlapi nejsou úplní blbečci. Fakt že ne. Naštěstí ne. Narazila solidně a jakmile vyrukovala s esem nejvyšším, se znásilněním, napálila do zdi, jako málokterá. Ona už i tehdy existovala záznamová technika, kdy si gentlas, který jí přitáhnul do vchodu ke schránkám prozřetelně vše nahrál a jakmile na druhý den začala se svou znásilněnou písní, přičemž maník ani nepokračoval nahoru, chlapík ji s výsměchem že: "S ožralýma mrtvolama zásadně nechrápu." a nahrávkou poslal, kam slunce nesvítí a tam ta ludra tleje dodnes. Svět je malý, pánové si to řekli, ostuda se rozkřikla, dobře to dopadlo, ale několika z nich připravila skutečně velmi nepříjemné chvíle, přičemž ani v posteli se kolikrát neskončilo. Pointa? Neřekl by to do ní nikdo. Jak se u jednoho stolu sešlo několik lidí, kteří hodili do placu SMS, nahrávky hovorů, rukou psané dopisy na adresy, bylo to jako z hororu. Ve filmu šlo o něco úplně jiného, ale pokládám za fér, vzpomenout i toto. Činím tak ráda. Dodnes se neví, kolik chlapů takhle prohnala. (04.04.2021)

Jak říkal bodyguard J. W. Creasy: "Pomsta je pokrm, který se podává za studena" . A když ho servíruje psychopatická medička s nevyřešenou minulostí, dostává film úplně jiný rozměr. Jinými slovy tu máme mix falešné romantiky, touhy po odplatě a jejího rafinovaného uskutečnění. Mulliganová je strhující a pobaví i nevšední dvojice v podobě Stiflerovy mámy a bachaře Hadleyho :-). Light verze Základního instinktu, bez mysteriozního hávu, sekáčku na led a obnaženého klínu...Zkrátka chytře, neotřele, s nadhledem a úderným finále...a samozřejmě pro feministky. (21.06.2021)

Docela zvláštní film, který se zabývá tématikou Me too. Ze začátku to člověk moc nechápe, ale pak to všechno začne dávat smysl. Cassie má 30 let, pracuje v kavárně a bydlí u rodičů. Její jediná zábava je lovení chlapů v barech, kteří by ji chtěli zneužít. Snaží se jim dát lekci a dělat určitou osvětu. Poté se dozvíme o příběhu její kamarádky, které znásilnění na škole obrátilo život vzhůru nohama. Film se pak mění v revenge movie a my sledujeme její pomstu. Dost často se ale nestane to, co bychom čekali. Konec je docela drsný, nečekaný, ale zajímavý. Každý si z toho odnese něco jiného. Určitě bych chtěl vyzdvihnout skvělý výkon Carey Mulligan a možné oscarové ambice. "Byli jsme ještě děti." (20.02.2021)