V lúčoch slnka

Ale ano, poznávám to. U nás to bylo v principu stejné. Rozdíl je v míře. Orientálci se podrobují kontrole mnohem ochotněji než západní křesťané, a tak to Kimové (a další) mohli dovést k vyšší dokonalosti. --- Jak jsem se tak díval do tváří těch Korejců, získal jsem dojem, že nijak démonicky indoktrinovaní nejsou. Volají slávu Kimovi a myslí si něco o prdeli. To mě, v rámci možností, vlastně potěšilo. (21.11.2016)

Autor měl výhodu, že jen pustil kameru bez scénáře a diváci žasnou. Vidíme pasivní svědectví o obludné manipulaci. Lidové zdravotní rozcvičky, šedivé prázdné ulice, děti, které se učí nenávisti. Nejdřív se u mě dostavil šok, pak smích a nakonec pláč společně s korejskou vyčerpanou holčičkou. Korejští censoři doufejme nepochopili,, že ruský tvůrce netočil propagandu, ale satiru. (03.07.2018)

Smotný fakt, že občas vidíme jak režim režíruje, nebo, že nám Vitalij sdělí, že ten či onen záběr nezobrazuje realitu, dost dobře nestačí k tomu aby si divák z té hodiny a půl odnesl nějaké skutečně zásadní pocity.. Všudypřítomná, šeď, nuda, rutina, slepá poslušnost, atd je ale i tak dost čitelná aby si divák udělal aspoň hrubý obrázek o severokorejských reáliích. (30.11.2019)

Už dlouho jsem se u dokumentu takhle nepobavil. Když se dával ten film dohromady, zjevně korejští úředníci nepočítali s tím, že jen odsouhlasit si scénář a hlídat lokace a lidi nebude stačit. Když to totiž točí Rus, který o upravování reality ví ze socialismu víc než dost, dost těžko si ho povodí... A nakonec si povodil on je. Celý ten film je sled schválených scén, ale pokaždé s nějakou drobností navíc, která to celé dostane do kontextu. Jen si mohl Manskij odpustit tklivý hudební doprovod ke scénám v metru, to mi přišlo trochu laciné. Metro ostatně nebylo o moc horší než to naše a lidi se cestou do práce taky tváří dost podobně. TOP SCÉNY: Tatínek Zin-mi je normálně novinář, ale ve filmu má určeno dělat inženýra v textilce (o čemž samozřejmě nic neví). Zin-mi u oběda vychvaluje přínosy Kimči. Stařičký veterán vypráví o sestřelování letadel ("Měli jsme pušky. Na ty se dá nasadit bajonet. A taky lehké kulomety. Ty znáte z filmů. A taky těžké kulomenty."), zatímco děti se snaží neusnout. (15.03.2021)

Ať žije Drahý Vůdce Kim Čong-il, stejně jako Velký Maršál Kim Jong Un, největší vůdci a i s Věčným Prezidentem Kim Ir Senem největší protagonisté nejkrásnějšího politického systému čučche! Vítejte v komunistickém ráji! Respektive tedy v skanzenu komunismu... Skanzenu, do kterého tak rádi jezdí na oficiální návštěvy představitelé KSČM! Je dobré to vidět... Pokus o natočení propagandisticky laděného filmu soudruhům komunistům z KLDR tak úplně nevyšel, rozvraceči a váleční štváči ze Západu výrobu filmu sabotovali a odhalili nám divákům trochu té šedé reality a bezčasí reálného socialismu. Současný režim KLDR hodně připomíná 50. léta u nás, lidé a společnost naprosto sešněrovaní, neuvěřitelný kult osobnosti, vymývání mozků, hranice hermeticky uzavřené, bída a hlad... Je opravdu s podivem, že soudruzi z KLDR jsou tak naivní, že si vůbec někoho do tak zbídačené země pustí a ještě navíc ho nechají natáčet, byť tedy předem připravené scény podle předem schváleného a režimem autorizovaného scénáře. Závěrečná scéna je skutečně srdcervoucí...opravdu ta nejlepší reklama na komunismus! PS: Komunismus je svinstvo, komunisti jsou svině a Velký Maršál Kim Jong Un je ta největší břečka! (09.11.2016)