Ripley

Art dráma Ripley ponúka fascinujúci pohľad na Taliansko. Seriál napísal aj režíroval Steven Zaillian. Seriál je orientovaný na detail a dokonale sa hodí do polovice 20. storočia. V seriály sa nenachádzajú žiadne akčné scény, postavy sú ľudské. Dokonalý produkčný dizajn a precízne skomponovaná čiernobiela kamera oživujú povojnové Taliansko v celej jeho špinavosti a lesku. Ripley je krásny umelecký seriál so skvelým hereckým výkonom Andrewa Scotta  Mrazivé zobrazenie sociopata stálo za to. (27.04.2024)

Vedle Jednoho dne nejlepší věc, kterou jsem na Netflixu za poslední dobu viděla. Skvělé, pomalu plynoucí, sugestivní zpracování, natolik odlišné od prosluněné Minghellovy verze, v níž jsem nesnášela frackovitého Juda Lawa jako Dickieho. Moc se mi to líbilo dokonalou kamerou, mnohem jiným pojetím všech tří aktérů, hudbou, lokacemi, propojením s milovaným Carravagiem, vším. Andrew Scott dokazuje, že umí mnohem víc než být "jen" Moriartym a sexy knězem. (22.04.2024)

Slováci mají takovy svuj jadrny vyraz, který tenhle seroš podle mě skvele vystihuje. Je to po piči dobré! V te konzumni  netflixovske nabidce je to necekane osvezujici noarovy vykrik a působí jako růže mezi trnim. Vizuálně  dotažené k naprosté dokonalosti, která ale zároveň  není nijak akademicka nebo snaživě pedantska. Skvělé vystaveny pribeh vychcanka, kteremu dali čuchnout k zivotu v luxusu a on je ochotny udelat uplne cokoliv, aby zůstal.u lizu. Za každou cenu. Chladnokrevne,  vypocitave. Přes mrtvoly. Začne to nenápadně nez se do té snobsky dokonalé a harmonicke italské idylky začne plizive vkradat zlovestna předzvěst něčeho zlodussky temného. Scéna na lodce je skvělá a ta atmosféra je fakt krutoprisna. A zaverecna slibná pointa naznacuje, ze se treba nekdy dockame i další série. Už teď se těším! A tleskám! (18.04.2024)

Nemýlím li se v pořadí čtvrtá verze dobrodružství Toma Ripleyho v prohnilém světě zhýralých milionářských dítek. A snad i ta nejlepší. Dílem precizní Zaillianovi vize (od vedení herců, přes výpravu až po nápaditou adaptaci dnes již klasické látky) dílem dechberoucí Elswitovi formy. Té vizuelní doslova opulentnosti, chce se říct. Reklamy na Itálii, kde z ní na tuti skáčou metr dvacet! Ano, s logikou si příběh rozumí málokdy (všichni fotí, ale na fotky tam nikdo nekouká), Tom u každého podvůdku nebo vraždy udělá spoustu chyb a pokaždé se z nich elegantně vylže. Ale pokud se přes tyto drobné vady na kráse divák přenese -a mě se to povedlo- odměnou mu je sedm hodin zábavy s fascinujícím noirovým charakterem. Amorálním hajzlíkem co poťouchle nastavuje zrcadlo prázdnotě boháčů. Zkouknuto za dva dny a druhou řadou bych nepohrdnul. Ale jak znám Netflix kvalitní věci zařízne (Mindhunter) a prachy dá zas Zacku Snyderovi. Chjo. (21.04.2024)

Freddie Miles: „Jeho Rolexky. Jeho oblečenie. Jeho Ferragamos. Čo ešte máš, Tom? Jeho peniaze? Jeho Picassa?“ Dlho ma filmové dielo nenadchlo tak, ako tento Ripley. Starú verziu s Mattom Damonom si pamätám len pocitovo, môj ďalší krok bude, že si „Talentovaného pána Ripleyho“ zopakujem. Atmosféra 60-tych rokov je dokonalá. Film je natočený tak, až sa pristihnete, že ste jeho súčasťou. Upútajú vás viaceré podporné prvky – mačka, ktoré neustále sleduje Ripleyho pohľadom, vŕzgajúci starý výťah, ťažký sklenený popolník a novinové stánky, ktoré dotvárajú  atmosféru Talianska. Vyniká práca kameramana (Robert Elswit si zaslúži Oscara!). Zmysel pre nasvietenie je geniálny – snímok je čierno-biely, aj keď nie celkom. Čierna je hlboká a biela na plátne žiari a odráža sa od povrchov. A veľa, veľa odtieňov sivej. V mnohých scénach svietia stolné lampy, dodávajú scénam atmosféru renesančného šerosvitu. Spojitosť s Caravaggiom, z ktorej mrazí. Výsledný pocit bol, že sa pozeráte na výtvarné dielo. Andrew Scott je bravúrny, často kontroluje svoj výzor v zrkadle, s výrazom spokojného psychopata, ktorý má svoju šachovú partiu dopredu premyslenú. Tom Ripley (pozerajúc na svoj obraz v zrkadle): „Áno. Presne tak. Dickie Greenleaf. Rád vás poznávam." Skvele načasované napätie, intrigy a psychológia postáv. (09.05.2024)