Elvis

V mnoha ohledech pozoruhodné dílo, které ukazuje svého protagonistu očima antagonisty, hudbu a image Elvise jako konstrukt okolí a médií. A současně jako vášeň, která třímala v jednom člověku, ovládaném jako loutka každým lakomým vrabčákem, jenž  si chtěl z Presleyho uzobnout... a která nakonec pobláznila celý svět. Elvisova kariéra byla novátorská show s takovým vlivem na popkulturu, jaký neměli ani Beatles v Británii, a je tedy jasné, že Luhrmann volí silně popkulturní filmařské prostředky – od splitscreenu přes extravagantní kompoziční návaznost až po flashbakové a flashforwardové schéma s vypravěčem, který je ve vší své proradnosti a vychytralosti naprosto spolehlivý. Tom Hanks mě možná ještě nikdy takhle nebavil a jako manažer Parker si až nebezpečně krade některé scény pro sebe – stejně jako Luhrmann, jenž dominuje nad střípkovitým, leč železně soudržným a souvislým dějem podobně jako Parker nad Presleyho životem, zredukovaným do třpytivé pompézní klícky. „I'm caught in a trap, I can't walk out....,“ zpívá Elvis v Casinu, zatímco jeho manažer uzavírá smlouvu s ďáblem a přebírá nad ním absolutní kontrolu. „Nejde tu o peníze, jde o život,“ říká postava v televizi na pozadí Presleyho slibů, že Parkera konečně vyrazí. Luhrmann nás zasypává živelnými scénkami, ale i takto nás nenechává tápat a přimyká nás ke stále zlomenějšími protagonistovi tím více, čím větší smyčku kolem něj osudový životní partner utahuje. Vše je perfektně srovnané, každý akt a každá koláž se vzájemně doplňuje ve skoro soustavné časoprostorové komunikaci, což v Luhrmannově cirkusovém rytmu vyvolává skoro závrať. Jak dlouho může člověk vydržet být atrakcí, když jemu samotnému čirá radost odpírána? Z filmu vyvstává nespočet motivů k porovnávání, které usnadňuje orientaci v dynamickém aranžmá, a že nás rejža svým dokonale propočítaným manýrismem občas od Elvise odtrhává až moc, to se dá v pohodě odpustit – při závěrečných archivních záběrech máme stejně v krku takový knedlík, že by ho ani ten nenasytný Parker nepozřel. A tím nechci vůbec křivdit Butlerovi, jenž byl opravdu úžasný a s Elvisem tak splynul, že jsem po nějaké chvíli už vůbec nevnímal herce, nýbrž jen postavu – a to se mi třeba u Maleka v BR nepovedlo. Moc potěšil i Richard Roxburgh, můj stále oblíbený Sherlock Holmes z nepříliš oblíbeného filmu, a díky i za Little Richarda. Takhle se točí biografie o kulturních ikonách – optikou kultury, která se rozpadala před očima a k radosti jí přitom stačilo pořádně se zavlnět v bocích. A znovu a znovu. 90 % (29.06.2022)

Energická jízda až do obtloustlého zfetovaného konce. Baz Luhrmann vrší opuletní záběry, chytlavé kamerové přejezdy a v pozadí hrající remixy a reimaginace Elvisových hitů vtáhnou okamžitě do děje. Hanksův nespolehlivý vypravěč, vylhávající se ze zodpovědnosti za Královu stagnaci a konečný úpadek je nesympatický kalkulující zmrd. Jeho klasické ekonomické kličky, machinace se suvenýry a korporátním důrazem na bezpečnost jsou esencí toho co je dnes na světě špatné a Tom "miláček ameriky" Hanks to podává s velkou chutí. Austin Butler jako Elvis nekompromisní, oddaný a velmi věrně kopíruje jeho expresivní taneční styl, Feyd-Rautha je v dobrých rukách. Příběh se drží klasického vzestupu a pádu, přesto nabízí zajímavé odbočky ať jde o štěstí bílého kluka vyrůstajícího v lepším a po všech stránkách správnějším (barevném/hnědém/černém) prostředí. Načasování premiéry snímku na konec pyšného měsíce je mistrovský tah jako z plukovníkovy učebnice, paralely jsou křišťálově jasné. Dále pak Parkerova snaha držet krále mimo politiku, rodinné hádky, rozpad manželství atakdále atakdále. Přesto nikdy zbytečně nepřešlapuje na místě. Velmi kvalitní pomník legendy. (03.07.2022)

Největší devizou filmu je Hanksovo přeskočení z rolí milovaných do role opovrženíhodného. Zbytek je pestrá směsice barevnosti, místy i dobového kontextu a několika málo písní. Zasazení do amerických reálií je typicky americké, milníky tvoří vraždy známých osobností, jako kdyby se v historii USA snad ani nic, na co by dokázal celý národ vzpomínat, neodehrálo. Celý film je postaven na negativních emocích. Presleyho matka je přehnaně úzkostlivá, až je to protivné. Jeho otec je hamižný parchant. Elvisův manažer je slizký zmetek. Snad jen Priscilla má Elvise opravdu ráda, proto také dostává v celém snímku minimální prostor. Zbytek tvoří pijavice, které se přisály na Elvisův úspěch. Elvis rozdával radost, film o něm je popřením všeho, co popová kultura přináší. (17.11.2022)

Austin Butler není vůbec Elvisovi podobný, dokonce nemá jeho jedinečné charisma (to nikdo), ale svým ťuťínkovským zjevem je TOTÁLNÍ MAGNET na ženský, takže je jasnou castingovou výhrou. Na rozdíl od přeceňovaného Bohemian Rhapsody, které pod pařátem držel autoritativní  Brian May a kde si Rami Malek na Mercuryho jenom hrál, se Butler Elvisem na 2 a půl hodiny stal. Svým pohybovým talentem, svým sexy hlubokým hlasem, svojí jiskrou v oku, kterou Malek neměl. První hodina je jízda na horské dráze, to načasování scén, to prolnutí s komiksovými políčky, šílení fanynek, strhující živé vystoupení, kde byl Elvis zatčen, je fantastická střihová prácička. Je tu ale jedno velké ALE. Od momentu, kdy do Presleyho kariéry fatálně zasáhne beatlemánie, ztratí film tah na branku a víc, než jeho prvním cca deseti letům kariéry, kdy ovlivňoval rock´n´roll jako nikdo jiný, se příběh spíše věnuje poslední fázi jeho tvorby a života, která už není pro něj tak zásadní a zajímavá. Všechno, co se točilo kolem jeho kariérního uzavření se v International Hotelu v Las Vegas, bych pokrátil.__PS: Tom Hanks a jeho podrazácká manažerská kreatura je tu DOKONALÝ. Tady jsem si jist, že cinkne minimálně oscarová nominace. (15.08.2022)

„Poviem vám, čo ho zabilo. Zabila ho láska.“ Rád by som bol nadšený... ale nie som. Zarazilo ma, že hoci je to o možno najslávnejšom spevákovi na svete a napriek tomu, že to trvá dve a pol hodiny a napriek tomu, že to natočil Baz Luhrmann, pesničiek je tu šokujúco málo. Ak to bol umelecký zámer, tak riadne divný. Elvisov kamoš Johnny Cash ich mal vo svojom fantastickom filme Walk The Line oveľa viac. Čo na tom, že Elvisov príbeh je silný a tragický, keď nám tvorcovia vyslovene odmietajú dať to, po čom túžime?! Okrem malého počtu pesničiek ma zarazilo, že je to všeličo, len nie životopis. Nevenuje sa to skoro ničomu, čo by si zaslúžilo dôkladnejší rozbor (Nemecko, herecká kariéra, bojové umenia, dvojníci resp. „mystifikácia“ ohľadom smrti). Asi to radšej malo byť o tajuplnom plukovníkovi Parkerovi, než o samotnom spevákovi. (22.08.2022)