Brubaker

Robert Redford chce zlepšit podmínky vězňů, vztahy mezi nimi, ale je na to sám, nezískává pro svůj mesiášský charakter dostatečnou podporu ze strany podřízených ve věznici. (Trochu trapné je, že nový vězeň je budoucí ředitel, který chce poznat, jak to v téhle base chodí na vlastní kůži. Běžný ředitel udělá to co běžný divák. Koukne se na film z vězeňského prostředí.) Robert Redford z vězení odchází, ale vězni mu v dojemné chvilce, kdy odchází vzdávají hold mohutným potleskem. Diváci naladění na notu role Roberta Redforda mu v duchu tleskají též.***(1.10:2010) (01.10.2010)

Bezkonkurenčně nejlepší snímek z vězeňského prostředí a to tady píšu přes svůj obdiv k dílům Darabontovým. Nový ředitel Henry Brubaker nastoupil do věznice jako falešný vězeň a rychle zjistil, co je třeba změnit. Chtěl zlidštit podmínky ve věznici a k naplnění svého cíle použil výhradně přímočaré prostředky. Jednoduše určil pravidla fungování a přes odpor mocných je zavedl. Brubaker totiž nebyl žádný diplomat a o rovnováze světa pravděpodobně nikdy neslyšel. Okamžité zlepšení stavu věznice samozřejmě nemělo dlouhého trvání, protože Brubaker byl odvolán a návrat k původnímu stavu byl nevyhnutelný. O kvalitách filmu a jeho syrovosti nehodlám polemizovat. O poměrech ve vězení se však zmínit musím. Souhlasím s tím, že původní vězení nikoho nemohlo polepšit. Zaručuju se však za to, že do toho pekla by se nikdo nechtěl vrátit a k polepšení by snad mohlo dojít z důvodu strachu. Brubakerovo oplocené provoněné letní sídlo by k nápravě pravděpodobně nepřinutilo vůbec nikoho. To je ale jenom můj názor, který nemá s kvalitou snímku nic společného. (19.04.2009)

( POZOR !! OBSAHUJE SPOILERY !! ) "Hele, Brubakere, víš co ?? To je poprvé za patnáct let, co slyším ty kluky se smát !!" Skvostné nadčasové drama dua Rosenberg, Rafelson z vězeňského prostředí s Robertem Redfordem, který je skvělý jako vždy, v hlavní roli nastupujícího ředitele státní věznice Brubakera, který aby poznal skutečné poměry ve svém novém působišti, nechá se tajně zavřít mezi ostatní mukly, přičemž už jen tahle samotná úvodní zápletka, která při první projekci bez předchozích informací dost šokuje, se zdá být, jakkoliv je naivní, dokonalý stavebním kamenem filmu, mě dlouhá léta tak nějak míjelo, slýchal jsem na něj jen slova chvály, která teď, kdy jsem se k němu dostal, musím jen uznale potvrdit.. Geniální a silný snímek zdánlivě vypráví příběh novodobého Sisyfa, člověka, který ve své nekonečné naivitě a neústupnosti touží něco změnit tvrdohlavě bráníc pravdu a spravedlnost v dnešním světě ovládaném mocí peněz, kde nic není černobílé !! Ve světě, kde si každý brání své vlastní zájmy a své koryto, působí Brubaker jako směšná báchorka s absencí úderné pointy, což mu však dodává působivou známku lidskosti a opravdovosti !! Zamrzí snad jen zjednodušený pohled na všechnu tu kriminálnickou verbež, který omlouvajíc ji v zájmu humánnosti a infantilní představy, že v každém musí být něco dobrého, filmu zbytečně podráží nohy, poněkud slabší soundtrack Lala Schifrina a vlastně i ta závěrečná scéna, jakkoliv neuvěřitelnou sílu přes svoji koňskou dávku patetismu v sobě skrývá, protože ta opravdová slepá spravedlnost a pravda, které jsou skutečnými hlavními hrdiny tohoto filmu, neznají přívlastky a nemají s patetismem vůbec nic společného.. (12.07.2013)

Režisér vězeňského dramatu s Butchem Cassidym se pustil do vězeňského dramatu se Sundance Kidem a výsledkem je celkem fajn film o právech i těch nejnebezpečnějších vyvrhelů na slušný život. Asi vám „nedá křídla“ jako (ne)zmíněný Frajer Luke nebo Vykoupení z věznice Shawshank (kde si mimochodem rovněž zahrál Morgan Freeman), ale to ani není jeho hlavním cílem. Film je nebývale drastický, navenek jaksi „ušmudlaný“, tím pádem i oproštěný od jakýchkoliv alegorických prvků typických pro Shawshank. Brubaker je pojat mnohem realističtěji, zaměřuje se více na korupci a politikaření vězeňské správy, nechce o problémech poutavě vyprávět, chce je řešit, což mu sice ubírá na dojemnosti, ale přidává na důraznosti. Redfordův zoufalý boj proti nepráví ve filmu reflektoval (a stále reflektuje) jeho boj i v osobním životě. Signifikantní je závěrečná scéna, kdy se stává vítězem i poraženým současně – je to jedna z těch scén, kdy jsem cítil zvláštní chvění po celém těle. Právě ona nese hlavní poselství filmu – že dobrým člověkem máme být hlavně kvůli jiným, ne kvůli sobě. 80% Zajímavé komentáře: monolog, Jack.Pott (11.12.2006)

Další skvělý film z vězeňského prostředí, jehož hlavním hrdinou tentokrát není trestanec, ale ředitel věznice. Potom, co ale ve Wakefieldu vykoná pořádek a vězni se tam stmelej a žijou si líp, sem z toho měl takovej ten podobně správňáckej pocit jako u Vykoupení z Věznice Shawshank, se kterým bych Brubakera kvalitativně směle srovnával. Plus zatim asi nejlepší výkon Roberta Redforda (zatim s nim nemám nakoukáno vše). 9/10. (14.11.2013)