Karel Svoboda - Šťastná léta

Dokument určitě není tak dobrý jako ten s Jiřím Suchým. Přesto jsem šel s hodnocením dost vysoko. Tohle bylo citlivé téma. Karel Svoboda byl v tom co dělal jedinečný a já byl jeho velký fanoušek. Vlastně pořád jsem. Tvorbu poměrně dobře znám, ale jeho život jsem neznal. Bylo fajn se dozvědět jaká byla jeho první žena a nebo nějaké zajímavosti na přímo na pana Svobodu. Na Karlové Svobodu a Gotta nejde zapomenout. Velké díky za vše. 8/10 (26.01.2020)

Tenhle počin rozhodně nelze nazývat dokumentem. Hrozně mi vadilo vykreslování pana Svobody jako poloboha a postrádání jakékoli kritičnosti k osobě skladatele i dokumentu samotném. Rozhovory s lidmi, kteří říkají jen hezké věci. Zajímavé rozhodně byly archivní snímky z tehdejšího showbyznysu, to samé se už ale nedá říct o těch, které pocházely z rodinného archivu. Až příliš mnoho záběrů, které jsou snad cenné jen pro nejbližší členy rodiny. Zejména pak ty záběry, kde je pořád dokola pohled na Kleina Svobodu. Z toho člověka mám husí kůži. Závěr podtrhlo naučené prohlášení vnučky Gréty o reinkarnaci. Absurdita. Tohle podle mého názoru nemělo jít nikdy ven. (02.02.2021)

Je to příjemně důvěrné s mnoha amatérskými rodinnými záběry, které na mě působili z celého dokumentu nejsilněji. Jinak se nic moc neděje. Z umělcova postoje k životu si za poslední peníze objednat taxika mi naskakovala husí kůže. Přitom Svoboda byl rodinný typ. Pěkná je příhoda s Karlem Gottem na diskotéce v Německu , kde holky obletovali Karla pro jeho song Včelka Mája, který původně odmítal zazpívat , zatímco pravý autor hitu zůstal za Karlem nepoznán. V dokumentu je udělování Slavíků v roce 1966, kde vítěz byl pozván na sjezd pořadatelského Svazu socialistické mládeže. Vůbec vzrušující 60. léta baví nejvíce. Záběry z osla padesátin Karla Svobody s mnoha tvářemi jsou unikátní. (Miloš Kopecký,Jiří Bartoška, Luděk Sobota, Jiří Korn aj.). Přátelé o Svobodovi říkají, že vždy trpěl velkou trémou. V dokumentu mi chybělo rozvedení mistrova druhého manželství a smrtelné nemoci jeho dcerky. V závěru se dostavují motivy Svobodovy únavy životem a stáří bez nějakého umělého dojímání. (31.01.2021)

Vzorové zpracování přípravného materiálu pro možný dokument o Karlu Svobodovi, zhruba tak lze označit synovu práci a její mezivýsledek. Lze to přirovnat k edici korespondence např. Boženy Němcové, bylo by však nutné pracovat na pramenných poznámkách; za 20 - 30 let tomu nikdo nebude rozumět. Je však nutné ocenit synovskou lásku a kvalifikovaný a opravdu profesionální výběr dobových materiálů. Rozhodně bych to nezatracoval. Karel Svoboda byl semaforsky rozdychtěný nesporně světový hudebník a skladatel, Rudolf Friml naší doby. Řeč závěrečných titulků je v tomto ohledu alespoň pro mne nesporná. (01.02.2021)

Oceňuji, že se s námi autor podělil o vzpomínky na svého otce. V dokumentu totiž bylo plno nejenom rodinných, ale i jiných soukromých a zajímavých archivních záběrů, které byly proloženy vzpomínáním různých osobností v současnosti. Díky tomu si člověk připomene nejenom slavného skladatele, ale i život a atmosféru tehdejší doby. (31.01.2021)