Mrs. America

9/9 Úplně si nemyslím, že jde výhradně o americkou látku jen pro americké publikum. Konec konců poválečný vývoj u nás i na západě má mnoho společných bolístek zejména v rodinném právu. Zatímco u nás za cenu východního bloku byla role muže i ženy víceméně sjednocena a bylo nutné sjednotit právo se zvykovou tradicí, překvapivě pokrokový západ se po válce potýkal s upozaděním ženy. Hluboké problémy pohledů na podobu rodiny a roli ženy ve společnosti vždycky determinovaly mnoho dalšího. Nacistickému Německu chyběly ženy ve výrobě, zatímco demokratické USA sice dovolilo ženám během války rozkvést, ale po válce je donutili stáhnout se zpět k plotně víc, než by kdy byly ochotné. Z této bilance frustrace vznikla odveta v podobě 60. let. Knihu The Feminine Mystique Betty Friedanová by si měl přečíst každý, kdo by chtěl porozumět paradoxům moderního světa. Není to už ani takový problém, její překlad máme k dispozici od roku 2002. Stejně tak v dnešním globalizovaném světě by neměl být problém chápat význam obálky magazínu Ms. s Wonder Woman. A ti, kdož stále váhají, se mohou kochat báječnými hereckými výkony Cate Blanchett nebo Sarah Paulson. (22.05.2021)

Mnohým recenznetom na zahraničných fórach vadí historická nepresnosť, že mnoho zo zobrazených situácií sa nikdy nestalo, prípadne je prifarbených, aby sa to hodilo agitke. Mne vadí agitka samotná. Rovnoprávnosť žien je pre mňa samozrejmou vecou a kde je nespravodlivosť, tam ju treba odstraňovať (ale nie kvótami, čo je ľavicovo liberálny konštrukt). Ale netreba ju ukazovať v tom zmysle, že rodina, manželstvo, starostlivosť o deti je niečo odporné a prežité a naopak výdobytkom je napr. adopcia detí prípadne deti zo skúmavky a hlavne lesbizmus. Seriál je jasne točený akoby na politickú objednávku a neváha prekrúcať fakty. Veď nakoniec, kto z divákov si ich bude overovať? (30.05.2020)

Tý kráso, Phyllis Schlaflyová byla větší megera než Cruella de Vil a ta sakra vraždila štěňátka, aby si z nich ušila kožuch. Tahle bloncka byla konzervativnější než hrášek Bonduelle, fakt. Základní premisa Phyllis Schlaflyové byla ta, že žena by měla být šťastná, když nemusí chodit do práce a může se jen starat o domácnost. Aha, já bych milou Phyllis přihlásila do Výměny manželek. Luxovat se musí aspoň třikrát denně a běda, jak starej najde na podlaze při příchodu z práce drobek. Záchod se meje v potu tváře über kyselinou dokud se neleskne jak křišťál. Mop a prachovka se ani nepouští z ruky. Nakoupit jít můžeš, ale až poté, co složitou matematickou operací propočítáš, kolik lze utratit za jídlo pro šestičlennou rodinu, potom co odečteš cíga a lahváče pro manžu. Vařit lze jen tradiční a osvědčené recepty, co zasytí. Ať žije buřtguláš! Aha, Phyllis, šťastná to každá žena, co si najde osvíceného muže, který se nebojí umejt nádobí a přivřít oči před bordelem na podlaze. (29.03.2021)

Líbí se mi, jak se seriál zaměřuje i na důlěžitost mikropolitik, kdy změnu věcí veřejných ukazuje jako dlouhodobou intenzivní práci, v rámci které je třeba působit stejně tak v oválné pracovně jako v místním zapadlém čtenářském klubu. A vedle toho Mrs. America připomíná, že ani výhra zpravidla neznamená výsledek, za jaký se člověk původně zasazoval. Zejména když strukturální nerovnosti staví příliš pevné bariéry. __ Phyllis Schlafly byla - v seriálu řečeno uštěpačně -, největší feministkou své doby. Jen jí to nedocházelo. V plnění svých ambicí, při cestě za seberealizací, šplhala po zádech a na úkor ženských práv. Sváděna rasisty a popirači univerzálních lidských práv, sama čelící šovinismu a neustále konfrontovaná s vnitřní rozporností své cesty. Cate Blanchett byla fenomenální. (17.09.2020)

Velmi zajímavý seriál, kvalitně obsazený (o čemž jsem předem díky Kate Blanchett nepochyboval) o složité americké společnosti. Otravovala mě lehce jen fiktivní postava zahraná Sarah Paulsenovou, která slouží jen jako jakési vodítko k pochopení pro méně soustředěné diváky (takže pár klíčových střetů ve finálních epizodách moc nefungovalo). (31.05.2020)