Torpédo U-235

Ale no tak... tady všichni dělají jaká to byla tragedie. V první řadě natočené výborně. Už jen posazením do roku 1943 to vypadalo lépe, než kdo ví jaký velkohubý Hollywoodský film. Další věc co překvapila byl černý humor (granát do vany pobavil asi nejvíc) s celkem naturalisticky pojatou hladinou krve. Scénář se opravdu moc ničeho neštítil (ve flashbacích obzvlášť). Netvrdím, že tam nebylo několik více než stupidních momentů popírajících logiku a fyziku. Rozhodně ale méně, než třeba v posledním Rychle a zběsile a z toho chrochtá blahem polovina planety. Opravdu Belgičani s tímhle neurazili ani trochu. (24.07.2020)

Aúúúúú, tak to bolelo. Ponorkové filmy mám rád a dost mně překvapilo, že se Belgičani vrhli na takovýto počin z druhé světové. a asi by měli zůstat raději u té své čokolády, tohle byl děs běs. Je to taková klasická dobrodružná slátanina ve stylu: Válka si žádá zoufalé činy a tak vezmem tucet špinavců s uranem a na ukradeném německém U-Bootu a dovezeme ho do USA Oppenheimerovi aby mu ten program Manhattan šel lépe od ruky. Špinavci akorát nejsou špinavci a není jich tucet, ale to neva. No a cestou potopíme Bismarcka, vyzvedneme poklad ze španělské galeony a kdyby to vyšlo, tak  cestou zpět zabijeme Hitlera ve Vlčím doupěti torpédem... U tohohle filmu je lepší raději nepřemýšlet. Je otázkou na kolik to tvůrci mysleli vážně a nakolik jen jako takovou srandičku. Na stranu druhou mi to na béčko přišlo celkem výpravné a třeba ten výbuch ponorky byl udělaný parádně. A slušná byla i hudba. Nejlepší ale byly ty náboje s kulkami ošplíchnutými v potu Chucka Norrise... jinak si fakt nedokážu vysvětlit tu jejich brutální sílu :-). Co oceňuji jsou místy vtipné dialogy. Suma sumárum dávám za dva valouny uranu. * * (01.06.2020)

O přísně utajované plavbě ponorky, s nákladem uranu a bleskově vyškolenou osádkou, byla dobře informovaná Gertrúda Novak, která to vykecala na pavlači a zpráva a šířila Evropou rychlostí blesku, a dokonce i Julda Fučíků, který o tom sepsal podrobnou reportáž na oprátce. Závěr: nedoporučuji, nejhorší ponorkáč co jsem viděl. (19.12.2020)

Je to tak trošku humornejšie pojatý vojnový film. Komando desperátov, ktoré pošlú na samovražednú misiu v ukradnutej nemeckej ponorke previesť urán do USA, mi svojím drsným čiernym humorom pripomenulo bandu náckobijcov z Tarantinovho Inglourious Basterds. Parchanti, ktorí sa s ničím neserú a zajatý nácek má u nich krátku životnosť. Aj čo sa týka taktiky, je film pojatý menej seriózne. V takom to Bayovskom zábavnom štýle v ktorom torpédo tesne netrafí ponorku a len ju láskyplno poškrabká po trupu. Ale je to celý čas neskutočne cool a film by mal sadnúť aj divákom, ktorých bežne nekonečné taktizovanie v tomto žánri nudí. Tu sa dočkajú aj viacerých prestreliek a nejakých tých výbuchov. Neviem koľko film stál, ale technická stránka je vydarená. Jak CGI exteriérov a výbuchov, tak aj interiér, ktorý sa evidentne natáčal v skutočnej ponorke. Vďaka tomu má film tú pravú klaustrofobickú atmosféru. Pomáha jej aj kvalitná práca zo zvukom. To škrípanie praskajúceho železa je miestami fakt nepríjemné. Vydarili sa aj postavy. Či už hlavný hrdina s pifkou na náckov kvôli smutnej minulosti (scéna s deckom je fakt smutná), uväznený nemecký kapitán, ktorý im pomáha, ale aj zvyšok posádky ktorý tvoria výrazné figúrky u ktorých vám bude ľúto, keď sa ich počty pretriedia. Film dokáže neustále funkčne prechádzať z jednej žánrovej polohy do inej. Fungujú jak komické, dojímavé, napínavé tak aj brutálne scény. Scéna s amputáciou nôh, fuj. Takže celkovo to je vydarený film s ktorým som spokojný. Kľudne by som v spoločnosti tej bandy strávil o takých 20 minút viac. 7/10. (25.05.2020)

Som si vedomý svojej prísnosti pri hodnotení tohto filmu, ale išlo len o chabý pokus o vojnový film. A už vôbec ho nemôžem zaradiť ani do sféry paródie. Film sa snaží prezentovať ako historická dráma, ale je v ňom príliš veľa historických, technických ale aj fyzických nezmyslov. To už vôbec neberiem do úvahy urán dovážaný belgickými bojovníkmi odporu z belgického Konga do USA. Je pravdou, že nemecká ponorka prevážala urán, nebola to ale U 235 ale U 234, ktorá viezla 560 kg oxidu uránu do Japonska. 8. mája keď Nemecko kapitulovalo bola ponorka v severnom Atlantiku a 14. mája 1945 sa vzdala americkému torpédoborcu USS Sutton, východne od Flemish Cap (viď film Das letzte U-Boot z roku 1993). Oxid uránu bol odoslaný do Washingtonu, nie sú žiadne pochybnosti, že tento materiál bol tiež súčasťou atómovej bomby zhodenej na Hirošimu. Ťažko sa mi hľadajú klady tohto vojnového filmu z obdobia 2. svetovej vojny, mal som problémy aj s belgickým veliteľom, ktorý nerešpektoval žiadne zákony a nikoho. Nedávam najnižšie hodnotenie pre množstvo zaujímavých scén. (27.05.2020)