Nehynoucí láska
Immortal Beloved
Réžia:
Bernard RoseScenár:
Bernard RoseKamera:
Peter SuschitzkyHrajú:
Gary Oldman, Jeroen Krabbé, Isabella Rossellini, Johanna ter Steege, Marco Hofschneider, Miriam Margolyes, Barry Humphries, Valeria Golino (viac)Obsahy(1)
"Všechnu svou hudbu a pozemské statky odkazují své nehynoucí lásce" - geniální skladatel Ludwig van Beethoven zemřel a jeho závěť šokovala pozůstalé i věrného Schindlera, jehož přátelství přežilo všechny Maestrovy rozmary. "Můj anděli, mé všechno, mé druhé já" - tak začíná dopis, který Schindler objevil v jeho písemnostech, vyznání tajemné osudové lásce, jejíž podobu nikdo netuší. poslední přání ale musí být naplněno, a tak se Anton Schindler vydává zpět do minulosti, kde se snaží objevit stopu té nehynoucí a utajené vášně. Přibližuje se k ní v recepci lázeňského hotelu, hledá ji v paláci hraběte Gallenburga a vzpomínkách půvabné Julie, zdá se mu, že ji má na dosah, když se setká s krásnou maďarskou hraběnkou Annou Marií Erdodyovou, s níž Beethoven prožil nejkrásnější období svého života. Ale všechno jsou to jen slepé uličky v Beethovenově bouřlivém životě a osudová závěť stále nenachází svého adresáta. Až neúnavný Schindler dospěje k období, kdy se skladatel zcela upnul na výchovu syna svého zesnulého bratra a téměř zničil jeho osamělou vdovu. A v tomto náhlém vzplanutí mezních emocí zachytí konečně Schindler světlo, které ho dovede k pravdě.
Plastický obraz kontroverzního génia natáčel režisér a scénárista Bernard Rose v českém prostředí (Praha, Kroměříž, Buchlovice, Jaroměřice). Interpretem Beethovenovy klasické hudby je renomovaný Londýnský symfonický orchestr, řízený legendárním sirem Georgem Soltim. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (68)
Ikdyž je to plne patosu,umělosti a hraní si na umělce(Rose asi hodně miluje Amadeea),nelze mě pomoci je to moje káva.Ten film mě nadchl a jediné co mě kazí chuť je představitelka oné osudové ženy a místy přehnané záběry na její trpící tvář(hlavně ve scéně kdy je u umírajícího Ludvíka Van).To co mě však dostalo na mnoha místech je spojení obrazů a mistrovi hudby(a je mi šumák,že vykrádá Formana a Kubricka-odčeho by tu taky byla jejich genialita-kdyby jí nekopírovali průměrní).Zkrátka Nehynoucí láska je zapomenutý film s Oldmanem v rol,která mu sedné víc,než terorista,feťák či vrah jenž si hraje na víc než je a pokud to budete akceptovat,film vám ton vrátí a pokud,tak si pusťte Amádea. A na závěr si pamatuju,a to jsem byl malý kluk,jak byli všichni hrdí,že se tu u Nás v Čechách točí velký americký film a dnes mě nevytrhne,když potkám na výletě do Prahy Conneryho,ale to je už taky prakticky dávno. ()
Je to přece jen trochu slabé. Na to, že je to film o Beethovenovi, to má hlavně dvě silné stránky. Tou první je samotná Beethovenova hudba, tou druhou je Gary Oldman. Bohužel žádná z dam ani jiný z herců film nepomáhá táhnout a odhalování pravdy o tom, komu je určen Beethovenův majetek, není tak zajímavá a napínavá, jak byste si přáli. ()
Gary Oldman v jednom zo svojich najlepších výkonov. Beethoven pôsobí skôr ako negatívna postava ku ktorej pozitívny vzťah len ťažko nadobudnete. Zároveň vás ale baví ho sledovať furt keď je na scéne. Ajtak mal film podľa mňa na viac, hlavne čo sa týka ostatných hercov, pútavosti deja, napätia alebo nejakých zapamätania hodných scén. Miestami pôsobil ako lepšia TV produkcia a oproti Amadeusovi je slabší o dosť. Nevyvolá ani také silné emócie ani nevtiahne tak dobre do príbehu. ()
Při vší úctě ke Gary Oldmanovi a Isabelle Rossellini, tenhle film si i přes jejich výkon více než 2 hvězdičky nezaslouží. Obě dvě jsou ovšem hlavně za ukázky z nesmrtelných Beethovenových děl, a taky trochu za Oldmanův výkon. Pro mě by se tenhle film mohl klidně jmenovat Nehynoucí nuda, jelikož jsem se opravdu cítil docela znuděně po většinu času, jejž jsem věnoval sledování této biografie. Jediný poznatek, který mi utkvěl v hlavě po skončení filmu, byl ten, že Beethoven byl skutečně geniální skladatel. Ale to jsem věděl už předtím. ()
Příjemná biografie génia, jehož hudba byla ve své době považovaná i za nemravnou. Srovnání s Amadeem se film nevyhne a v tomto ohledu musí nutně prohrát, Amadeus je geniální film, Nehynoucí láska jen film o géniovi. Ale má všechno, co má mít, a ještě něco navíc - Garyho Oldmana, který je tak přesvědčivý, že celý děj utáhne sám. A k tomu krásné záběry z Jaroměřic, Buchlovic, Milotic a dalších českých zámků. A na závěr jenom poznámečku ke scéně hned v úvodu, kde se před Beethovenem svléká jedna šlechtična v parku - kdo kdy dostával holku z klasicistních šatů přelomu 18. a 19. století, dá mi za pravdu, že tak jednoduše, jak si to stáhla ta herečka, v reálu opravdu nejde :-) ()
Reklama