Candyman

Spoiler. „Ver vo mňa. Staň sa mojou obeťou a budeš nesmrteľná.“ Svojho času o Candymanovi v českej Cineme písali ako o nedocenenom horore. A (zase raz) mali pravdu. Tento horor (nakrútený podľa poviedky klasika hororového žánru Clivea Barkera) patrí k najzásadnejším hororom desaťročia. Vrátil žánru dôstojnosť, strach a rešpekt, hodil do koša zábavných zabijakov á la Freddy Krueger a Jason Voorhees a stavil na bezradnosť, neistotu a smrť. Smrť, ktorá si vás bez problémov našla nielen na samote alebo v lesnej chate, ako bolo dovtedy zvykom, ale uprostred ľudí, v meste, v činžiaku, na sídlisku. kde je síce plno ľudí, ale aj tak vám nikto nepomôže a radšej sa bude tváriť, že vás nevidí, len aby sa nenamočil do problémov, ktorých má beztak dosť svojich vlastných. Vďaka Candymanovi sme sa opäť začali príjemne nepríjemne báť. Príbeh otroka, ktorý sa zamiloval do nesprávnej ženy, vracia desivé mýty naspäť do sídliskového folklóru ako urban legends, ktoré sa dedia z generácie na generáciu a aj najmladší pred nimi stále majú zdravý rešpekt, lebo veď čo keby náhodou... Parádna ošarpaná atmosféra (a samozrejme logicky tým pádom aj výprava) chudobného sídliska, kde Boh nikdy nebol, skvelá Virginie Madsen a fantastický Tony Todd. Ten mal len dva roky dozadu v hre parádnu kladnú rolu Bena vo farebnom remaku Noc živých mŕtvol a ako Candyman patrí k najstrašidelnejším hororovým kreatúram 90. rokov (a mne sa páčili aj obe pokračovanie, už to síce neboli beštiálne dobré filmy, ale pohodové horory áno). Poviedka v češtine vyšla dva razy (v slovenčine hádajte koľkokrát... máte pravdu) a film sa od nej pomerne radikálnym spôsobom odlišuje. Samotný Candyman v poviedke vystupuje minimálne, objaví sa až na samom konci a pre jeho zjavenie vôbec nie je nutné, aby ste 5x po sebe do zrkadla povedali jeho meno. Film je doslovnejší (v poviedke nepadne ani slovo o tom, že to kedysi bol zamilovaný otrok-maliar, ktorému zlí belosi amputovali ruku, potreli ho medom a zvyšok dokončili rozbesnené včely). Poviedka je krátka a napriek tomu sa z nej stvorila "nekonečná" filmová séria. Toto má podobné napr. s Kingovými Kukuričnými deťmi. Candyman. Candyman. Candyman. Candyman. Candy... (18.12.2004)

Barkerova tvorba je plná fantazie bez hranic, což už se nedá říci zcela o filmové podobě jeho povídky (na rozdíl třeba od Hellraisera, kterého si ovšem sám režíroval). Přesto mě baví i po letech. Madsenová je šťabajzna s jiskrou, Todd vyzařuje temné tajemství a nejlepší scénou je předávání včel. Krve mohlo být více, na rozpáraná těla ale naštěstí dojde, byť řezničinu v přímém přenosu si divák až tak neužije. Pěkná kamera snímá neutěšené interiéry vybydleného paneláku a Glassova hudba je samostatnou kapitolou. Téma bolesti a smrti je Barkerovi natolik vlastní, že nemohlo chybět ani zde. Dnes bych dal spíše tři silné hvězdy, ale původní čtyři nechám. Jsem zvědav na remake... (11.09.2020)

Candymana jsem viděl naposledy ještě v dobách kdy jsem si chodil pro filmy do videopůjčovny. Když jsem zjistil, že je na světě nový Candyman (2021), kterej volně navazuje na první díl, rozhodl jsem si Candymana (1992) oprášit, protože jsem si z něho pamatoval hlavně stěžejní scény. Musím uznat, že ani po letech neztratil Candyman nic ze svého kouzla. I přes chyby kterých ve filmu není zrovna málo přemýšlím, že hodnocení zvednu o hvězdu výšva to na 4 hvězdy. (01.10.2021)

Celé je to takové schizoidní a do toho ta paneláková ghetto atmosféra a působivá hudba. Inu čekal jsem rutinní vyvražďovačku a dostal jsem originální horor. Tyhle mýty, pověsti a urban legends opravdu mají sílu a myslím že každý má v okolí svého bydliště nějakou děsivou storku či strašidelnej dům nebo něco na ten způsob. Finální scéna, když jde ghetto uctít oběť a vlastně ti jedinní chápou, co se doopravdy stalo se mi opravdu líbila. Někdy, když nejste "zdejší" pochopíte hovno. A teď přestanu s blábolením a napíšu že Tony Todd byl cool a krvavost taková nepříjemná, jelikož nebyla přehnaná, ale už zase ne decentní. Poprvé jsem zaregistroval Virginii Madsen a zahrála to uspokojivě. (05.06.2008)

Pěkně tu zpracovali tu Barkerovskou atmosféru, i když možná ne úplně tak jak by to dělal sám Barker, ale jinak fakt dobře a ta hudba tomu taky pomohla, ale hlavně je potřeba ocenit to, co je Candyman doopravdy zač, což z tohohle filmu dělá docela originální věc :). Takže s hudbou, atmosférou, candymanem a tím závěrem je to kvalitní Barker a pětku dáme, i když je jasný, že kdyby to dělal Barker sám, tak by to bylo ještě lepší :). (18.04.2013)