Candyman

Dost doslovně pojatá nietzsechovská teze o zírání do propasti, která má schopnosti stát se tím, o čem vypráví. Ale třeba se pletu a vy byste po dokoukání do toho zrcadla pětkrát Candyman řekli. Tenhle film tristně zapadl do kategorie pozdně osmdesátkových slasherů a trochu si za to může sám v momentech, kdy si není schopnej odpustit jednoduché variování klasických lekaček, jakkoli brutalita posouvá film lehce za hranici obvyklého slasherového pohodlí. Zaslouží si však daleko vyšší pozici, protože nejde o nic menšího než obecný popis mýtu, jeho geneze, univerzálnosti, naší schopnosti se do něj projektovat a hlavně jeho neuchopitelnosti v důsledku nedůvěryhodnosti veškerých jeho zdrojů. Mýtus je zde něco nepříjemně abstraktního, co však působí ještě nepříjemnější, zato dost konkrétní bolest a smrt. A Candyman je mýtus obzvláště vypečený, protože zatímco ačkoli jako každý jiný je vděčný za svoji existenci lidem, kteří v něj věří, tak s těmi, kteří se mu vysmívají zamete tak, že si opráší pověst zase na pár dlouhých let. Zkuste se téhle neprůstřelné klauzuli vyhnout.____Každopádně pokud tu noc, kdy jste viděli Candymana, vás probudí zvuk, který zní jako zaklepání na dveře, vy bydlíte sami v malém bytě uprostřed města, začne se vám chtít na záchod, který laškovný architekt navrhl přesně zády k zrcadlu, ke kterému se musíte chtě nechtě otočit a když to všechno zmáknete, vracíte se do místnosti, kde jste automaticky dříve nechali přehozený kabát přes opěradlo vysoké židle... no můžete se rovnou přichystat na to, že se s ranním úsvitem seznámíte osobně. Kamarád říkal... (01.06.2020)

Ach jo, tohle se tedy kurevsky nepovedlo. Obrovská nuda zabalená ve včelím medu. Obsazení Candymana naprosto debilní. Z toho negříka nemohl jít naprosto žádný strach. Celý film na mě působil naprosto debilně a naivně. Prostě naprostá sračka. Škoda slov. Odpad. P.S. Plánuji brzy zkouknout další díly, protože se tu rýsuje série vrcholného debilsmu v hororovém žánru. (17.09.2011)

Když sem tenhle film, před několika lety viděl, líbil se mi, ale dal sem mu čtyři hvězdičky. Byl to fajn horor, ale romantická linka, v hororu, byla pro mně v té době, něco co sem úplně nebral pozitivně. Po několika letech, sem musel přehodnotit svoje hodnocení a i svůj názor na tenhle film. Osobně nevím pro, jestli to tím že se muj pohled na horory změnil, nebo jestli je to tím, že už mám něco nakoukáno a nebo nedej bože vyzrálost. Nicméně jo, dávám tomu pět hvězdiček, protože to neni jen horor o zabijákovi a finální dívce, která se postaví onomu zlu a porazí ho, je to mnohem víc. A to díky Philipu Glassovi, který svoji klavírní hudbou, vyvolává mráz po zádech, stylizací která spojuje realitu v Chicagu a duchařskou pověst a pak také díky, oné romantické lince, která se mi pvůdoně moc nelíbila. Když do toho ještě hodíte vynikajícího Tonyho Todda a také vynikající Virginia Madsen, kdy oba hrají svoje role uvěřitelně, a v případě Tonyho i soucitně, tak vám z toho vyleze film, který má nadčasovost. A však, co musím zmínit, je to, jak si film hraje s divákem, kdy vyvstávají určité pochyby, jestli si to hlavní hrdinka nepředstavuje jen ve své hlavě a nebo jestli opravdu nějaký Candyman existuje a ohrožuje ji tak. Je smutné, že dvě následující pokračování, sou horší a ještěm nohem horší, kdy jediný důvod proč ty film vidět, je prostě Tonny, který se snaží svoji postavu vybičovat, co nejvíc co to jen jde. Tak jako tak, tenhle film má pro mně, dnes stejnou míru kvality, jako první Halloween od Carpentera. (26.08.2021)

Převod Barkerovy místy trochu rozvleklé povídkové urban legendy „Zapovězené“ do filmové podoby se hodně povedl. Bezútěšnost a odcizenost sídliště je takřka hmatatelná (zvlášť když na podobném vyrůstáte) a legenda o Candymanovi je až romanticky nádherná. Opravdu příběh k půlnočnímu ohýnku. Pravda, Candymanova „krvavá práce“ není moc ukázaná, ale na tomhle ten příběh opravdu nestojí. Pravděpodobně životní role Tonyho Todda, myslím, že mnoho z nás si jeho ksicht spojuje práve s Candymanem, parádní herecký výkon Virginie Madsen (a to už nemluvím o jejím vzhledu). Zřejmě to není horor podle dnešního většinového gusta (neběhaj tu zombíci, nestříkaj litry krve, nemasakrujou tu zmutovaní úchyláci ani tu nelítaj vnitřnosti), ale pro mě to je hodně dobře vymyšlený a natočený příběh. Jen tak mimochodem, viděl jsem to s německým dabingem a Candymanovy německé proslovy jsou fakt děsivě perfektní a hodně povedené. (17.08.2009)

Film, ktorý neskutočne dobre pracuje s atmosférou. Tie zábery z vtáčej perspektívy na betónovú džungľu v sprievode Glassovej hudby sú zimomriavkové a efektné. Candyman je skvelou ukážkou spracovania Urban Legend. Prvá polovica je len akási šuškanda, kedy spolu s hrdinkou skúmame mýtus o ktorom máme svoje pochybnosti. Až v druhej polovici sa naplno ukážu všetky aspekty tejto prapodivnej legendy a postavy sú odrazu vhodné do kolotoča udalostí, aké nie sú schopné zastaviť. Má to logické kauzality a nebojí sa to ísť aj do riadnych krvavostí. Zároveň je to citlivé a ku koncu aj zvláštne uspokojivé. Myslím, že si tú Bakerovú poviedku vyhľadám. Nechýbalo málo k dokonalosti. Veľmi podarená chuťovka ukazujúca, že kedysi sa to dalo robiť dobre aj bez hlúpeho digitálu. (10.08.2021)