Noc živých mŕtvych

Je znát, že se Romero na filmovém poli pouze rozkoukával, Noc oživlých mrtvol totiž místy vypadává z tempa, což je citelné hlavně v prostřední třetině, kdy jsem se začal malinko nudit i přes pokusy nastolit uvnitř skupinky přeživších pořádné dusno. Závěrečná dvacetiminutovka ale všechno vynahrazuje, to když si Romero konečně vychutná zombie žranici, z níž si slabší žaludky možná malinko ublinknou a fanoušci žánru zažijí nefalšovanou extázi. A ten závěr... nice. (22.09.2008)

Černobílá jakoby dokumentární kamera dodává filmu neobyčejnou syrovost a opravdovost. Potácivé oživlé mrtvoly vzbuzují dojem, že je snadné jim uniknout - opak je pravdou. Mnohá tabu padají jako věž ze sirek - nahota, pojídání vnitřností, dcerka se vrhá na rodiče a nakonec je sama zabita. Úvodní scéna ze hřbitova působí zpočátku jako rodinné video, aby se vzápětí zvrhla v nepojmenovatelnou a nepochopitelnou hrůzu. Postavy neví, co se děje, a divák společně s nimi tápe. V uzavřeném domě se následně ukazuje, že možná daleko větší nebezpečí, než jsou zombie venku, představují lidé sami mezi sebou. A bezvýchodný konec ( který je změněn v remaeku) vše jen potvrzuje. Bojuj, bojuj, bojuj....nakonec budeš stejně zabit. Neviděl jsem naštěstí kolorovanou verzi a ani ji vidět nechci. Poloviční síla filmu je právě v černobílém snímání, ve hře světel a stínů, v protikladu černé a bílé, který zde působí silně symbolicky. Film skrývá řadu rovin - mezilidské vztahy, kritika společnosti, celková krize, zbytečnost vzpoury, úpadek, dekadence. Ale dá se na něj dívat i na jako mrazivý horror, který vás prostě vyděsí.... (07.08.2010)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire? Možná, ale já bych se obešla i bez něj. Horor není můj oblíbený žánr, tohle mi připadalo spíš jako fraška. Hudba, která by měla stupňovat napětí spíš ruší, je příliš hlučná a jednotvárná, chybí momenty ticha, které napětí mnohem víc vygraduje. Asi nejsem nejotrleší divák - nic mě nešokovalo ani nevyděsilo. Ale mi líto, podle mne zbytečně natočený film. (08.07.2014)

Jedná se jednoznačně o přelomový film, který definoval subžánr "zombies" horrorů. "Chodící mrtvoly" poté chodili ve filmech tolikrát, že by to šlo jen s těží spočítat. Romero ovšem nenastavuje v této prvotině později zaběhlá a dosti respektovaná klišé. Je zajímavé že v tomto filmu například nepadne ani jednou pojem "zombie", ale mluví se "o nich" jako o "ghouls". Navíc zombie zde vykazují jisté známky rozumu, používají nástroje apod. Tohle dílo bylo jistě převratné, zobrazovalo navíc jevy, do té doby ve filmech téměř nevídané - několik brutálních vražd, lidské vnitřnosti, kanibalismus ... Ovšem spoustu z toho zobrazil již o několik let G. G. Lewiss v "Blood Feast" a ještě k tomu barevně, takže se Romerovi v tomto směru nedá přisuzovat žádné průkopnictví. Film je dobře natočený, vykazuje však ještě jako by známky expresionismu, což jako by "štěpí" film do dvou období a oblastí. Černobílé zpracování mi spíše vadí. Nehledě na to, že film je v oblasti horroru jeden z nejzásadnějších, osobně mi připadne, že věkem dosti zeslábl a dnes jsem se u něj již docela nudil. Samotný závěr filmu je však opravdu něco úžasného a šokoval mne více než celý film - klasický kritizující a filosofující Romero!! (11.04.2008)

Po nedávnom zhliadnutí remaku z roku '90 s prakticky totožným príbehom, som nečakal, že moje nadšenie z Romerovho originálu bude také obrovské. Perfektne plynúci thriller s tajomnou a mrazivou zombie atmosférou, ktorá dala základ tejto odnoži horrorového žánru, dodnes veľmi obľúbenej. Príbeh je neskutočne jednoduchý, ale stále je sa na čo pozerať, dej vlastne nemá slabého, naivného, či nelogického miesta, chladne tragicky ladený a dokonca je aj slušne zahraný. A záver ma trafil ako kladivo po klinci. Zremasterovaná verzia má navyše novú (neviem, či lepšiu, ale dostatočne mrazivú) hudbu a skvelý obraz. 90%. (28.12.2008)