Noc živých mŕtvych

„Zjistil jsem, že se bojí ohně.“ Ne že bych toho od filmu čekal zrovna moc, ale přesto se i tak dostavilo zklamání. Spolíhal jsem na to, že mi film nabídne pořádnou atmosféru, napětí a třeba i sem tam dobrou lekačku, což je myslím pro tenhle žánr to základní, ale vystřízlivění přišlo už u úvodního setkání se zombíkem, které mě skoro rozesmálo. Další výstupy však už tolik ne, došlo mi totiž konečně, že jsou myšleny zcela vážně a začaly vyznívat spíš trapně než strašidelně. Do toho otravná ženská hrdinka, takříkajíc totálně na ranu, jíž postupně nepřejete nic jiného, než aby co nejdřív skončila na talíři nějakému pěkně hladovému nemrtvému. Ze zombíků navíc nejde cítit pomale žádný strach, když je dokáže ubít jeden jediný člověk, a to ještě miniaturní „zbraní“, to už by bylo snad těžší zabít mouchu plácačkou (a vzhledem k tomuto faktu pak nechápu, jak to mohli živí později tak podělat). Pakli-že jsem to pochopil správně (což nemusel), že je Noc oživlých mrtvol opravdu horor a ne jeho parodie, tak nemůžu dát vyšší hodnocení než ušmudlané 2*. A konec? Zmar, trapas, či něco, co mě mělo zneklidnit? Snad je to ta třetí možnost. (05.08.2013)

Po nedávnom zhliadnutí remaku z roku '90 s prakticky totožným príbehom, som nečakal, že moje nadšenie z Romerovho originálu bude také obrovské. Perfektne plynúci thriller s tajomnou a mrazivou zombie atmosférou, ktorá dala základ tejto odnoži horrorového žánru, dodnes veľmi obľúbenej. Príbeh je neskutočne jednoduchý, ale stále je sa na čo pozerať, dej vlastne nemá slabého, naivného, či nelogického miesta, chladne tragicky ladený a dokonca je aj slušne zahraný. A záver ma trafil ako kladivo po klinci. Zremasterovaná verzia má navyše novú (neviem, či lepšiu, ale dostatočne mrazivú) hudbu a skvelý obraz. 90%. (28.12.2008)

V mnohých veciach neobyčajný film. Nielen tým, že bol vlastne prvým hororom, ktorý predstavil filmových zombies tak, ako ich dnes poznáme - teda pomalé, kráčajúce mŕtvoly s neoblomnou chuťou na ľudské mäso, ktoré sa boja ohňa a dajú sa zabiť len ranou do hlavy. Výborná, dôkladne budovaná komorná atmosféra aj za pomoci skvelej minimalistickej hudobnej zložky a rovnako minimalistická, špičková čiernobiela kamera (tak krásne čistý obraz sa u čiernobieleho filmu často nevidí) s početnými diagonálnymi zábermi sú veľmi pôsobivé; preto je škoda, že sa neskôr čiastočne vytráca. A pritom je od pohľadu jasné, že je Night of the Living Dead veľmi lacnou záležitosťou, občas až s nádychom amatérskeho filmu a s absolútnymi nehercami (toľko k "výkonom", i keď neboli úplne najhoršie). Viac prekvapí na 60. roky nezvyklo otvorený prístup k explicitnému zobrazovaniu brutality, surovosti a krvavého násilia všeobecne (je trochu škoda, že sa prvé vraždy kladivom odohrávajú mimo záber, ale aj to má svoj účinok), a zároveň napätých vzťahov medzi skupinou ľudí, ktorí musia nečakane držať pohromade. A práve ukážkovo ideálne sa to nevyvíja. SPOILER ALERT. A ak by to na príkladné šokovanie nepripraveného diváka nestačilo, Romero má v rukáve mierne politicky kontroverzný motív černocha, ktorý ako jediný prežil "epidémiu", aby ho nakoniec zabili "záchrancovia". Všetci dobre vieme, že aj v tej dobe ešte nebol postoj všetkých Američanov k obyvateľom tmavšej pleti práve príkladným. KONIEC SPOILERA. Možno je film v mnohých veciach naivný a neprofesionálna produkcia sa na ňom zjavne podpísala, i tak je aj po rokoch nečakane funkčný a zaujímavý. Hlavne ale nie je priemerný a prefláknutý. Čakal som však ešte o trochu viac, takže "len" 75% (26.05.2014)

Night of the Living Dead jsem paradoxně viděl z Romerova zombie seriálu jako poslední, a musím teda říci, že svůj debut se mu zatím překonat nepodařilo. Je pravda, že některé momenty už dnes působí trochu směšně, stejně tak jako chování postav, ale svou atmosféru film stále má (půlnoční projekce mu jistě pomohla). Moc se mi líbilo, že hrdinové získávali informace z televizního a rádiového vysílání - připadalo mi to dost reálné a vzpomněl jsem si při tom na povodně z roku 2002, kdy jsme čekali na nejnovější zprávy stejně nedočkavě jako oni. Vyzdvihnout se musí závěr, ten se totiž opravdu povedl (ačkoli má své logické mezery). Horror movie of the Year (30.11.2008)

Najlepší čierno-biely horor na svete? Mladý Romero ukázal, že ak filmár nadáva na malý rozpočet, je to od veci. Kvalitný režisér z toho urobí plus. Krásna kamera, jedinečná atmosféra, skvelá výprava (pochmúrny cintorín, ponurý dom, depresívny vidiek), bravúrna práca so svetlom/tmou/šerom, v čase premiéry šokujúci scenár (Afroameričan ako titulný hrdina) a pôsobivá výprava sychravých jesenných lesov s množstvom legendárnych scén (úvod na zvečerievajúcom sa cintoríne, mrazivé strieľacie finále). Ale farebný remake sa mi páči ešte viac. Cinematik Piešťany 2007 (22.01.2005)