Drvič

Čo ja viem, celkom dobrý nápad o smoliarovi, ktorý stratil tvár nie len obrazne, ale aj doslova a aby ju získal spať musí sa pomstiť všetkým, ktorí s ním roky zametali, neverná manželka, zlodejský kamarát, fakt úchylný šef(značka Stromare :), nebyť toho lacného televízneho spracovania mohlo to zaváňať kultom, škoda. (08.06.2009)

Od Mistra Romera by člověk čekal větší flák, než jen průměrný příběh o muži, který se rozhodne skoncovat s útiskem ze strany manželky, šéfa a všech ostatních okolo. Nenápadná šedá myš se promění v krysu s ostrými zuby. Nejprve jen v představách strčí ženě hlavu pod vlak a na manželku vytáhne sekeru, pak ale dojde k poznání, že změna je nutná i v reálném životě. Na vraždění záhy dojde, jenže chybí nápad, patřičný říz a šťavnaté gore. Chybí napětí, strašení, úzkost a mrazení. Zatraceně, tohle mohl být megamasakr! 4* si tak zaslouží jen horrorová party s údernými Misfits, smrtkami, mísami plnými očí, prstů, potracených plodů, s lebkami naplněnými krví, prsatými tanečnicemi, maskami, lavírováním mezi horrorovým a s/m... celkově 3* a vícekrát vidět netřeba. (28.03.2014)

Naprostá nuda, se špatným obsazením, s jedinou světlou výjimkou, kterou je Peter Stormare, kterej si svou roli úchylného perverzáka užíval, ale byl opravdu jediný. K tomu všemu jsem měl pocit, že jsem už vše někde viděl a mnohem lépe podané ve všech ohledech i směrech a po přečtení zdejších komentářů mi to docvaklo, že se film podobá mnohem lépe zvládnutému Americkému psychu. Tento snímek se sice nezabývá nudnou látkou, ale Romero to podal dosti nudně a naprosto film odfláknul. (15.09.2009)

Dráma? Horor? Satira? Umenie? Čierna komédia? Romerova odpoveď na KLUB BITKÁROV, ponúkajúca svojské presvedčenie, že človek môže zabiť koho chce a prejde mu to? K oceneniu je tu prevažne patričný výkon už roky ignorovaného Jasona Flemynga, prsia Leslie Hopeovej a penis Petra Stormarea v úlohe bezcharakterného vydavateľa. Viac v mojej recenzii na Studna.net: http://www.studna.net/reviews/386/ (19.12.2004)

Tento film je ďalší z radu dôkazov , že kancelársky panicko, hoc' metamorfovaný na maniackeho vraha v maske, nie je zárukou napínavej filmovej zábavy, ako by to malo byť. Asi proste platí, že keď je niekto zúfalo nudný, tuctový a neoriginálny v bežnom rodinnom i pracovnom živote, rovnako tuctový a neoriginálny bude aj ako vrah bez tváre, a síce, drtič a zdrtí diváka nekonečne nudným fňukaním , tak typickým pre skrachovancov, z ktorých si dobromyseľne uťahuje sám život, šéfovia sa im vozia po ženuškách a kamaráti si za ich peniaze kupujú Mercedesy. V nekonečnej frustrácii treba ukázať silu šikanovaného jedinca a k prekrásnej filozofii o životnej krivde pridať trošku tej satisfakcie. Ale už sa mi zíva aj pri písaní, povedané jednoducho - strata času. (03.01.2016)