Ratu Ilmu Hitam

Delší expozice s více postavami, ale vyplatí se ji přečkat - černá magie to pak rozjede ve velkém. Digitální stonožky a brouci filmu sice ubírají na vážnosti, ale démonické síly, které dokáží sprchovat vřící vodou anebo přinutit střílet do končetin dítěte spolehlivě probudí vaši pozornost. Hororová divočina po indonésku. (11.10.2020)

Indonéská divočina s mnoha hororovými motivy  si žánrově kráčí za svým, kapku horší je to s dějem samotným, který při nejlepší vůli moc smyslu nedává.  Za vychovatelem, který si zřejmě prošel katolickým seminářem a jeho vztah k dětem je tak velmi přátelský, se vrací jeho odchovanci, pochopitelně s celými rodinami, aby ho v jeho poslední chvíli uctili (ehm, dnes tedy wtf)   A idylický obrázek se vcelku brzy změní  v čarodějnické představení plné krve, smrti, stonožek a mrtvých dětí.  Kdo že to bubá a proč je pak vcelku jasné, jen jsem dlouho nechápal proč až tak.  Ale v pekle holt jednomu jebne jedna dvě a pak ztrácí i hlavu, že ano.  Čili i to si nakonec sedlo. Příjemně čistokrevný, byť lehce přemotivovaný horor.  Slabší čtyřka. (09.11.2023)

Mé okrajové zkušenosti s jihovýchodní Asijskou kinematografií jsou celkem pozitivní - většinou nejdu naslepo, vybírám si a málokdy jsem zklamán. Akční snímky nebo horory, v tom jsou perfektní, s ničím se neserou, je to živý, horký, zpocený a většinou to bolí. Tohle je přesně ono a jak název napoví, jde o magii a hlavním hrdinům se tu dějí fakt hodně nehezký věci. Oceňuji snahu pracovat na atmosféře, v průběhu děje odhalování historie domu a postav a i když na mě herci často působili nevěrohodně a kamera skoro televizně tak říkám na rovinu, že vidět to jako malej, tak mám snímek v hlavě dodnes. Prostě dobrý strašení, žádný servítky a posledních 10 minut v sirotčinci je fakt hodně hustých. 7.5/10 (13.09.2020)

Vlastně je to remake nějakýho "asia-black-magic-braku" z roku 1981, který jsem ani já (!!!) neviděl (ale napravím to...). Fotky z původní verze příjdou se závěrečnými titulky. Ale to není moc důležité. Důležité je to, že jsem z toho byl úplně přikovanej od začátku do konce. Na film jsem se hrozně těšil a radši ho chvíli odkládal, než na něj koukat v ne úplně top chvíli. A fakt jsem si ho užil! Pecka!! Je to vlastně tak, aspoň já to tak vidím, že jeden z režisérů, který na točil atmosférický asijský peklo Rumah Dara/Macabre, vzal podobný herce, nahnal je do stejnýho baráku, ve kterým se odehrávalo Macabre, a začal je tam postupně kydlit, jen tentokrát ne pomatenou sadistickou familií, ale černou asijsou magií o nic méně sadističtější. Feeling, kamera, vizual a hlavně zvukový a "hudební" podkres, který celou stopáž filmu jako by stále mírně graduje, s varovnými sirénami v pozadí, připravuje diváka na peklo, které příjde v závěru filmu. Dost mi to připomínalo remake Evil Dead (který zbožňuju), akorát po Asijsku. Brutální, zvrácené a nechutné, nikdo není ušetřen, ani děti (klasika už u asiatů...). Spolu s 80.kovou WTF zvráceností Red Spells Spells Red (1981) nejlepší black magic asia horor ... (08.05.2020)

Kimbo Stamboel není takový řezník jako jeho bratr Tjahjanto, ale tohle se mu sakra povedlo. Skupina přátel se vydá do Sirotčince, kde kdysi vyrůstali, ovšem sirotčinec má temnou minulost a ta si příjde splatit svůj dluh. Černá magie je pojem, který v hororech už tak často nevídáme a Stamboel se jí zhostil s grácií. Stonožky, červi a housenky vylézají snad ze všech možných lidských otvorů a místy se na film kouká fakt nepříjemně. A autobus plný mrtvých zohavených dětí na náladě taky nepřidá. Od vlažnější půl hodiny, film intenzivně jede až do konce a všem zůčastněným se tam dějí hodně ošklivé a nezáviděni hodné věci a dětem včetně. Má to i slušnou atmosféru, parádní masky, rychlé tempo a letos jsem tuším větší divočinu ještě neviděl. Prostředím mi to místy připomínalo i jejich prvotinu Macabre. Příběh**, Akce****, Humor>Ne, Násilí****, Zábavnost****, Hudba****, Atmosféra****, Napětí****. 8/10. (05.04.2020)