Bojovali za vlast
Oni sražalis za Rodinu
They Fought for Their Country
Obsahy(1)
Filmová epopeja slávneho režiséra, scenáristu a herca Sergeja Bondarčuka, nakrútená podľa rovnomenného románu Michaila Šolochova evokuje dni ústupu Červenej armády z vyprahnutých donských stepí v júli 1942. Prednosťou filmu sú pôsobivé psychologické portréty vojakov - ľudí s rôznym sociálnym a rodinným zázemím. Ich postavy stvárnili mnohí poprední herci, medzi nimi i Vasilij Šukšin, pre ktorého to bola jeho posledná filmová úloha a samotný autor diela Sergej Bondarčuk. (oficiálny text distribútora)
(viac)Diskusia
Stále je to jeden z najlepších ruských vojnových filmov, a môže sa smelo radiť k Ránam čo sú tiché, alebo Horiaci sneh....
Horší oficiální titulky, než dodala Řitka k tomuto nebohému filmu, jsem zřejmě ještě neviděl. Některé věty nedávají smysl vůbec, mnoho jich zní nepřirozeně a celé je to prošpikováno desítkami hrubých gramatických chyb a překlepů. Hnus.
Souhlasím s Altamirem. Film jsem viděl naposledy snad před dvaceti lety. Chci pouze upřesnit, že se odehrává až v létě roku 1942 při ústupu Rudé armády přes Kubáň ke Stalingradu. Film je natočen v době, kdy už nedostali šanci tvůrci snímků typu Pád Berlína, tedy šablona neohroženého hrdinského supervojáka RA a zbabělých a naprosto bojeneschopných fašistů, to vše pod bdělým okem geniálního generalissima Josifa Vissarionoviče. V té době již točili poměrně realistické filmy, vyjadřující normální lidské pocity každého účastníka, v tomto filmu dokonce s respektem ke kvalitám nepřítele. Připomínám moment, když (byl to Bondarčuk nebo Tichonov? To už si nepamatuji) jako vojín ležící s nezměrným strachem na dně zákopu při náletu německých Štuk se modlí k Bohu, i když, jak vzápětí poznamenal, je nevěřící. Nebo okamžik, kdy vojáci při ústupu ruskou vesnicí si museli vyslechnout výtky civilistů (a myslím, že to byla Orlovová) jako: kam až chcete ustupovat, vždyť za chvíli už nebude kam. Tyto pasáže svědčí o tom, že tvůrci již měli poměrně volné ruce ke zpracování tohoto osudového tématu. Samozřejmě Šolochovův námět a Bondarčukova režie bylo to nejlepší, co v té době bylo k dispozici. Proto jsem hodnotil nejvyšší známkou.