Minna a továreň na sny

"Dreambuilders" je nakoniec prekvapivo predsa len viac než len lacný európsky animák. Hoci ho nemôžem označiť slovom vynikajúci, má dostatok dobrých momentov, aby som povedal, že stojí za pozornosť. Minimálne na jedno pozretie. Je síce veľmi jasné odkiaľ trošku film čerpal inšpiráciu a čo sa pokúsil spracovať, no snaha sa cení. Príbeh je síce trošku známy, no myslím si, že si našiel moment, kedy prešiel do svojich vlastných a kreatívnejších teritórií. Povedal by som, že prvé dve tretiny filmu sú v jadre okey. Trošku experimentujeme s vecami, ktoré sú nie celkom v poriadku, dostávame nejaké varovania a snažíme sa trošku pochopiť ako tento svet funguje. A okrem toho tu máme príbeh dvoch dievčat, kde Jenny je otravná hviezda instagramu a vždy dosiahne čo chce a Mina sa zase pre jej rozmary nechce vzdať vecí, ktoré majú pre ňu veľký význam. A keď nadobudne pocit, že ju chce Jenny vytlačiť absolútne na okraj a vziať jej všetko na čom jej záleží, rozhodne sa vziať veci do vlastných rúk a veci naberú dosť drsný spád. A to už sa dostávame k finálnej tretine filmu, ktorá je podľa mňa spracovaná veľmi dobre. Má oveľa temnejší tón a okrem toho aj ukazuje, že musíme prijať následky toho, čo sme spôsobili. A aj keď sa Mina na konci rozhodne celú vzniknutú situáciu napraviť, tak tá temná stránka filmu je skutočne skvele zachytená. Nebráni sa byť desivejšia keď chce a má v sebe dobrý odkaz. Neviem či to tak budú vnímať aj malí diváci a možno by stálo za to si zvážiť, či by som to pustil svojim deťom vo veku tak 6 - 10 rokov. Toto je niečo čo by som povedal tak 12+. Ale výsledne som s filmom spokojný. Najmä pre jeho záverečný odkaz a temnejšie vizuály. Hodnotenie: B (19.01.2021)

Milý rodinný animák so vzťahovou zápletkou medzi dvoma nevlastnými sestrami. Minna je obyčajná tínedžerka, tuctové dievča, tak trochu popoluška. Žije spolu s otcom - veľkým veselým hromotĺkom. Do tohto vzťahu však pribudne Helen a jej dcéra Jenny. Jenny je prototyp zlej sestry, romaznaná puberťáčka závislá na mobile a followeroch. Minnin život sa tak zo dňa na deň stane zlým snom, a ten sa náhodou stane aj nástrojom a cestou k náprave. Tvorcovia všeličo všelikde okukali, takže je to tak trochu Príšerky sro, + Minoni (ktorí však nie sú vtipní) + V hlave. Animácia je fajn a sem tam vyzerá ako stará dobrá stop motion. Psychológia postáv však nie je úplne v poriadku a zdá sa, že si na nej nedali až tak záležať. Takže je tu zaujímavý príbeh so zaujímavým prevedením avšak priemernými postavami a pochybnou dynamikou. (17.10.2023)

V případě Vzhůru za sny se nelze vyhnout přirovnání s pixarovským V hlavě, které též diváky zavedlo do hlubin lidské hlavy, avšak v dánském případě nešlo o tak silný a dějově komplexní zážitek. Vzhůru za sny má rozhodně lákavý námět, který mě vlastně navnadil na návštěvu do kina, a je škoda, že tvůrci nepovolili trochu více uzdu své fantazii a spíše se (opět a znovu) zaměřili na vztahově-rodinnou problematiku a (maličko okaté) poučování diváka. Musím říct, že postava Jenny mi opravdu pila krev, a proto jsem zcela sympatizoval s jednáním Míny - jak už tomu ale bývá, i kladné postavy mají své stinné stránky. Mrzí mě, že film nenabídl žádnou vyloženě vtipnou, dramatickou či akční scénu, která by mi utkvěla více v paměti - snad jen "svetrové dejà vú" mělo trochu komičtější náboj. Ve výsledku se tak člověk kochal zejména snovým světem "za zdí", jehož neomezené možnosti zůstaly místy až trestuhodně nevyčerpány. (29.07.2020)

Silnejšie tri hviezdy. Na štyri to nemalo, lebo pre deti to bolo predsa len trochu viac, ako zvládnu tak narýchlo pochopiť, aspoň som tak usudzoval z reakcii malej dcérky. Druhá vec, možno to aj pochopia, ale ich to tak moc nebaví, takže taký ľahký nadpriemer. Inak to malo myšlienku skôr pre dospelých a trable v rodinách. (02.05.2021)

Já nevím, moc mě tento počin nenadchnul. Jsem rád, že se Dánové snaží vytvořit animak na úrovni, ale nějak to nefunguje. Příběh je mixem již vytvořených jiných podobných filmů. Připomíná mi především V hlavě. Nejvíc mi ale nesedí přitroublý táta, který ještě k tomu odsune vlastní (nejspíš) jediné dítě úplně na vedlejší kolej ve prospěch cizího spratka (pardon za ten výraz, ale zde to jinak nejde). A vůbec nebere v potaz potřeby a přání své dcerky. Celkově hudba a samotný děj mi přijde lehce depresivní. V tomto případě americké protějšky působí veselejší... Dětský pohled bude třeba jiný, ale mě se to moc nelíbilo. (24.07.2020)